Karlovarský Adventní Kalendář
I letos pravděpodobně budou Vánoce, Ježíšek, dárky, kapr, stromeček, koledy, cukroví…a pro nás kačery hlavně Adventní kalendář.
A protože si my Marťasové myslíme, že advent je především o radostném očekávání Vánoc, o dobročinnosti (třeba pro někoho udělat krabičku), o rozjímání (třeba zapřemýšlet o tom, jak někdo dělá krabičku), ale především obdobím zklidnění a nalezení si chvil k procházce (klidná procházka do přírody pro krabičku), pojímáme tak i letošní kalendář
Žádné brutality, žádné zapeklité mysterky, žádné T5, žádné drajvky, žádné smáčení těl v ledových vodách, žádné městské hrůzy..., ale naopak poklidné krabičky v přírodě okolo Karlových Varů. A protože jsme chtěli mít kalendář rozmanitý a zapojit co největší část komunity, každou krabičku dělá někdo jiný.
A moc si vážíme a děkujeme, že se do toho zapojil autor dnešní keše – maajaa & samojedkaa
Klidný Advent a Krásné Vánoce
Kostel Nejsvětější Trojice a keltští Bójové
Keš je věnována místu, které je symbolicky mysticky propojeno s krajinou a historií našeho kraje.
Z místa jejího umístění jsou vidět symboly keltských Bójů: menhir s kancem, symboly katolické církve: kostel Nejsvětější Trojice, symboly krajiny: Andělská hora (Engelsburg) s přilehlým kostelem sv. Michaela Archanděla, a symboly Země: skála na vrcholu hory, která od pradávna mocně vyzařuje pozitivní energii.
Je to náhoda? Zaleží na každém, co si vybere...
Keltští Bójové
Keltský kmen Bójů je společenstvím válečníků a polokočovných pastevců. Jejich jméno znamená v překladu buď "válečník", nebo "kráva", a Bójové jsou tedy "národem válečníků", nebo "národem pastevců".
Jejich původ zůstává zahalen tajemstvím, víme ale, že se v roce 390 př.n.l. účastní keltské invaze do severní Itálie. Poté, co přešli Alpy, zahnali Etrusky a obsadili jejich území. Ve stejné době, na opačné straně Alp, se Bójové vydávají na východ a usazují se na území dnešního východního Německa a Čech. V průběhu dějin se Bójové v obraně před rychle se rozpínající Římskou republikou spojovali s ostatními kmeny Předalpské Galie a s Etrusky. Byli však poraženi a zahnáni zpět. V pozdější době se přidali k Helvétům na jejich cestě, která se stala záminkou pro Caesarovo galské tažení. V bitvě u Alesia bojovali po boku Vercingetoriga. Na východě jejich území dobyli Dákové.
Bójové byli lidé velice shánčliví, soustředili se na válečnické umění a zemědělství a nejvíce si cenili zlata a dobytka. Společenské postavení je posuzováno nejenom podle vojenských úspěchů, ale také podle množství dobytka a velikosti placeného doprovodu. Ze středu Evropy nyní mohou Bójové vyrazit na jih do Itálie nebo Řecka, na západ do Galie nebo na východ proti dáckým kmenům.
Ve spojitosti s Českými zeměmi je nejčastěji zmiňován kmen Bójů, který toto území obýval v době laténské. Šlo o jeden z nejmocnějších keltských kmenů a zmínky o něm jsou v dobových spisech více než časté. Tento kmen dal také vzniknout latinskému názvu naší země – Bohemia. Jde o latinskou verzi keltského názvu Boiohemum neboli „země Bójů“. Keltští obyvatelé tudíž nebyli pro historii naší země zdaleka bezvýznamní.
Kostel Nejsvětější Trojice
Římskokatolický poutní kostel Nejsvětější Trojice v Andělské Hoře (Engelhaus) na Karlovarsku je unikátní raně barokní kostel postavený v letech 1696–1702 podle projektu významného italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Půdorys kostela má tvar rovnostranného trojúhelníka, symbolizujícího Nejsvětější Trojici. Barokní tabernáklový oltář je opatřen sochařskou výzdobou Františka Preisse z doby po roce 1710. V místech kostela stávala původně dřevěná kaple ze 14. století. V době před rokem 1842 byl kostel přeměněn na hřbitovní. Po zrušení hřbitova v roce 1946 přestal být udržován a postupně chátral. V letech 2004 - 2005 prodělal silně zdevastovaný objekt náročnou rekonstrukci, včetně obnovy fresek Josefa Kramolína z roku 1783. Kostel s přilehlým hřbitovem a dvěma kaplemi je chráněn jako kulturní památka České republiky.
V areálu kostela roste šest památných stromů. Jedná se o lípy srdčité (Tilia cordata) o obvodu kmenů 479 cm, 367 cm, 331 cm, 291 cm, 466 cm a trojkmen 351 cm, 100 cm, a 121 cm ve výši 130 cm nad zemí.
V bezprostřední blízkosti kostela se nachází Alvínina lípa. Nejmohutnější kmen o obvodu 527 cm patří lípě, která se ve výšce 2-3 m větvila do nejméně tří kosterních větví. Koruna byla zřejmě před mnoha desítkami let rozlomena, jižní část kmene chybí zcela a zůstaly pahýly dvou kosterních větví. Kmen se ale zčásti zavalil a pahýly kosterních větví obrostly novou nepravidelnou sekundární korunou. Druhý kmen má obvod 263 cm a patří mladšímu stromu, jehož kmen a koruna se naklání a vyhýbají staršímu kmeni. Třetí, velmi mladý kmen má obvod do 50 cm a roste ve vzdálenosti 1 až 1,5 metru od obou starých kmenů, které by mohl v budoucnu doplnit. Ve stínu lip se nachází křížek a nově upravená studánka.
zdroj: internet