Jedná se o jednoduchou nenáročnou keš, ke které mě inspirovala jedna hezká česká pohádka ,,Tajemství staré bambitky", ve které vystupují i postavy Lorenc a Ferenc jako královští rádci a výběrčí daní a vymýšlejí různé, někdy až absurdní daně.
Různé daně nás provázejí celý život, ale ještě na tom nejsme tak špatně, jako v jiných státech v minulosti a někde i v současnosti. Nad některými daněmi zůstává rozum stát.
Daň z vousů
Když v Rusku vládl na přelomu 17. a 18.století car Petr Veliký, zavedl speciální daň pro zarostlé a vousaté muže. Kdo se nechtěl holit, zaplatil a dostal kovovou známku. Jak přikazoval zákon, známku musel mít na veřejnosti připevněnou ve vousu jako důkaz úhrady poplatku.
Daň z více oken
V rané novověké Anglii zavedl roku 1691 daň z oken. Platit musel každý, kdo jich měl více než šest. Panovník se domníval, že více oken na domech mívají bohatší poddaní schopní uhradit sumu. Dodnes jsou na některých starých budovách viditelně zazděná okna-touto fintou se lidé dani vyhýbali.
Poplatek z moči
V antickém Římě se císař Nero a později Vespasianus proslavili daní z moči. V latině se jí říká vectigal urinae. Nešlo o zpoplatnění veřejných záchodků, ale výrobců kůží, kteří,,produkt'' z výše uvedených zařízení odebírali a používali k práci kvůli vysokému obsahu čpavku. Z počátku měli koželužny před svými zapáchajícími provozovnami speciální nádoby, kam se mohl každý zdarma vymočit. To se ale císaři nelíbilo, koželuhům přikázal, že musí odebírat moč z veřejných záchodků. A za to ještě platit daň, že jim službu stát zřídil. Z těch dob platí přísloví: Pecunia non olet.(Peníze nesmrdí)
Gabelle:Povinný odběr výrobků
Od poloviny 13.století až do roku 1946 s mnoha přestávkami platila ve Francii daň zvaná gabelle. Ta nutila každého obyvatele země koupit si za rok určité množství soli. Samozřejmě soli tuzemské, francouzské. Na muže, ženu či dítě existovaly kvóty, šlo nejméně o 7 liber soli, tedy asi 3,15 kg na osobu. Kdo to nesplnil, putoval do vězení.
Daň z borůvek
V americkém státě Maine se daří divokým borůvkám a mnoho lidí je pěstuje i prodává. Podle místní vlády je tedy nutné ,,modré zlato" chránit, samozřejmě daní. Každý půlkilogram borůvek je zatížen jedním z nejvyšších zdanění ve státě Maine.
Místo daně mrtvá myš
Magistrát Bombaje v minulém století nařídil, že lidé žijící ve městě mohou část daní uhradit v podobě jakékoliv mrtvé myši. Indické město bylo tehdy hlodavci silně zamořeno. Obyvatelé odevzdávali úlovky na zdravotním úřadě, který také vydal potvrzení na odepsání daní.
Pokuta za tloušťku
Svérázný boj proti tlouštíkům vyhlásilo v roce 2008 Japonsko. Každý zaměstnanec úřadu po dosažení věku 40 let se dostaví na povinné přeměření obvodu svého pasu. Jakmile má přes 80 centimetrů, musí hubnout podle příručky. Dostane na změnu 3 až 6 měsíců. Pak úřad měří znovu. Pokud tlouštík nezhubne, zaplatí pokutu. Japonská vláda doufá, že tak sníží nadváhu populace o čtvrtinu.