Skip to content

Cesta k Pravoninu Traditional Cache

This cache has been archived.

Dloch: Nemám sílu na obnovu

More
Hidden : 7/13/2015
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato krabička vás zavede na už téměř zaniklou cestu mezi vesnicemi. Při tom po ní před půl stoletím probíhala čilá komunikace. Chodili po ní pěší, jezdily selské žebřiňáky i volské potahy. Chalupníci obvykle tahali s kravami. A je otud také výhled na Velký Blaník.
Dnes můžeme středověké komunikace považovat za kulturní památky krajiny.

Snad každá lidská činnost zachovává nějaké určité stopy a nejinak tomu je i s cestováním. A když už cestujeme, potřebujeme nějakou cestu.
Nejvýraznějšími terénními relikty cest jsou dnes více či méně zachované úvozy, které vznikaly v průběhu staletí pohybem lidí, zvířat, kol povozů (zvláště při brzdění), ale i erozí způsobenou dešťovou vodou. Protože hluboký úvoz neumožňoval vyhýbání povozů, byla asi aplikována v úvozech na svazích nějaká dohoda o jejich použití při stoupání či při sestupu, a ejhle, máme tu první pravidla silničního provozu.
Fyzickou podobu často užívané cesty bychom si mohli představit jako dlouhé úseky rozježděné od vozů, rozšlapané od lidí i zvířat, s mnoha nerovnostmi a výmoly. Technicky se vlastně jednalo o vymýcenou část lesa s hrubým povrchem, který se zpevňoval prakticky jen v podmáčených úsecích dřevěnými hatěmi. Pokud bylo dané místo na cestě nesjízdné, jezdilo se vedle. Proto byly poměrně široké, husitské vozy jezdily obvykle až 4 vedle sebe. Pevnými body komunikační sítě se stávaly hrady, dvory panovníka a šlechty, kláštery, kostely (občas sloužící mimo jiné i jako sklady), dále města, vesnice i drobné osady. Důležité byly brody, které právem považujeme za jedny z nejdůležitějších bodů komunikační sítě. Jedna z významných tras vedla přes Vracovice a Křížov do Tábora a dále do ižních Čech.
Nejjednodušším a nejstarším způsobem dopravy a dopravním prostředkem zároveň byl odedávna člověk sám. K přepravě těžších nákladů se využívali koně a nákladní mezci - náklad se uvazoval na speciální nákladní sedla. Nákladní koně a mezci se sice nedali využít v každém terénu, přesto jejich nároky na stav cest nebyly ještě příliš vysoké.
Někdy od 13. století se spolu s vývojem osídlení měnila i doprava. Vznik měst přinesl nutnost tyto nové typy sídlišť pravidelně zásobovat, Nosiči ani menší dvoukolové vozy nestačily a tak nastoupily velké a těžké vozy s masivními okovanými koly (ráfky). Vůz umožňoval oproti předchozím způsobům převoz daleko těžších a objemnějších nákladů, byl však také mnohem náročnější na terén a stav cest. Lehčí břemena se převážela na lehkých ručních kárách, těžší pak na vozech se zápřahem koně, mezka či vola.
Ve starším období se využívalo k zápřahu tahounů ještě jha (jařma). Až od 12.století se zavádí tuhý chomout - ten umožnil při tahu lepší rozložení tlaku na plece a koně neškrtil. To umožnilo až pětinásobné zvýšení síly zvířete. Při zápřahu chomoutem se využívalo tzv. postranků vedoucích od chomoutu v tomto období ještě přímo ke korbě nebo k přední nápravě vozu (později k vahám). Oj pak slouží pouze k řízení vozu a couvání. S ohledem na špatný stav cest v raném středověku a použitou konstrukci, uvezly tehdejší vozy však pouze kolem 150-200 kg, při zápřahu jednoho tahouna nebo 400-600 kg při dvojspřeží. Přeprava větších nákladů celé karavany vozů.
Dopravní rychlost kupeckých karavan nebyla vysoká - odhaduje se 2 - 4 km za hodinu s ohledem na terén, stav cest a použitý typ potahu. V horských končinách a na špatných cestách lze proto předpokládat uraženou vzdálenost sotva 12-16 km za den. V příznivějším terénu a na lepších cestách maximálně 30 km za den. Přitom jezdec na koni byl schopen urazit za den 40 - 60 až 100 km.
Typickým společným znakem raně středověkého vozu, bez ohledu na jeho funkci, jsou nepohyblivé nápravy - osy - pevně spojené s korbou a oj pevně spojená s vozovým spodkem. U dvoukolových kár to nepředstavovalo žádný problém, ale u čtyřkolového vozu představovala pevná přední náprava mnohem obtížnější ovládání vozu - kola prakticky zatáčela pouze smykem. To představovalo mnohem větší zátěž pro tahouny a výrazně obtížnější manévrování, proto také nemají staré komunikace nikde příliš ostré zatáčky.

Additional Hints (Decrypt)

uyrqrw fgnel uearp n cbgbz i hibmr, h fgebzh, mn xnzrarz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)