VÍTEJTE V OKROUHLICI
Obec Okrouhlice leží na horním toku Sázavy mezi Havlíčkovým Brodem a Světlou nad Sázavou. Nejstarší zmínka o ní pochází z počátku 14.století, kdy se název Okrouhlice objevuje na prodejní smlouvě vilémovského kláštera, který pravděpodobně ves založil. Skutečný vznik tedy spadá do závěru století třináctého, do samého závěru intenzivní vnitřní kolonizace českého království. Během ní byla osídlena poslední neobydlená území původního pravěkého hvozdu na pomezí Moravy a Čech. Na rozdíl od mnoha německých ostrovů, které tehdy v oblasti Českomoravské vysočiny vznikaly především tam, kde se těžila stříbrná ruda, Okrouhlice byla patrně ryze česká.
Původní centrum vsi bylo zřejmě na skalnatém ostrohu nad záhybem Sázavy. Zde vznikla tvrz, později několikrát přestavovaná až do dnešní podoby, která pochází z druhé poloviny 17.století. Nejstarší stavbou je patrně mohutná čtyřhranná věž, začleněná později do zámeckého celku. Do poslední třetiny 19.století měla tři patra a zdobily ji věžní hodiny. Po devastujícím požáru byla budova věže snížena o jedno patro a střecha dostala dnešní podobu.
V průběhu staletí se obce Okrouhlice dotklo několik událostí „velkých '' dějin.
Tou první bylo upálení Jana Husa roku 1415. Okrouhlický rytíř Roprecht tehdy připojil svou pečeť k protestu 452 českých a moravských šlechticů, známému jako „Stížný list proti upálení Jana Husa''. V 16.století, kdy ves patřila Trčkům z Lípy, prošla výraznou právní a ekonomickou proměnou. Poddanská ves byla změněna na panský velkostatek, což znamenalo nové organizační uspořádání, které se otisklo i do budoucí podoby vsi.
Jako velkostatek byla v 18.století začleněna do majetku hraběte Jana Petra z Nedabylic, který založil tzv.Strakovu nadaci na podporu chudým českým šlechticům. Nadace fungovala až do roku 1918 a z jejích zisků byla v Praze postavena budova tzv.Strakovy akademie, která je dnes sídlem vládyČeské republiky.
V letech 1809-1812 byl v budově okrouhlického špýcharu vytvořen polní lazaret francouzské armády. Kolik vojáků jím prošlo, nevíme, ale v blízkých hromadných hrobech našlo svůj poslední odpočinek téměř 2000 z nich. Někteří zanechali na trámech budovy své podpisy a snad další informace. Budova špýcharu však byla od počátku 21.století postupně devastována, až roku 2013 definitivně zanikla.
Nový impuls do života obce vneslo vybudování železniční trati Praha-Kolín-Brno, na níž byla zahájena doprava v roce 1870. Hospodářský i společenský život zaznamenal další vzestup po skončení 1.světové války. Tehdy došlo k parcelaci pozemků bývalého velkostatku a první vlně výstavby rodinných domků. Výhodná dopravní dostupnost po železnici vedla ke vzniku několika průmyslových a průmyslově zemědělských podniků, které přinesly pracovní příležitosti.
Z Okrouhlice se stalo důležité středisko západně od Havlíčkova Brodu, které se stále rozrůstá.
Z důležitých rodáků obce, jejichž význam dosáhl mimořádného rozměru, jmenujeme dva.
Prvním byl Josef Hyrš (31.8.1849 Okrouhlice – 3.5.1921 Okrouhlice), český a československý politik, člen Národní strany svobodomyslné (mladočeši) a meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění a senátor.
Druhým okrouhlickým rodákem byl Jan Zrzavý (5.11.1890 Okrouhlice – 12.10.1977 Praha), malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20.století.
Svůj život s Okrouhlicí spojila také malířka Venda Truhlářová a dnes i její dcera Vendula Císařovská nebo rockový hudebník Michal Ambrož.