Strejda sv. Václav Traditional Geocache

Navštivte legendární místo vraždy sv. Václava. Podíváte-li se pozorně, najdete zde vlastně 3 kostely pohromadě: sv. Václava, sv. Klimenta (menší vedle), a ješte jeden nepojmenovaný kostel...z toho už zbyl pouze obrys na zemi před branou.

Basilika sv.Václava byla od počátku zamýšlena jako velký chrám nad hrobem největšího českého světce. Založil ji kníže Břetislav I. kolem r. 1042 a při ní zřídil v r. 1052 kolegiátní kapitulu, nejstarší instituci tohoto typu v našich zemích. Důvodem bylo pokání, které kníže obdržel od papeže Benedikta IX. za vyplenění polského Hnězdna českým vojskem a následné uloupení ostatků sv. Vojtěcha. Zprávu o vysvěcení kostela 19.5.1046 pražským biskupem Šebířem zaznamenal náš nejstarší kronikář, svatovítský kanovník Kosmas. Prastarý kostel sv. Kosmy a Damiána, před jehož dveřmi byl sv. Václav zavražděn, byl pojat do nové stavby. Stavba však mohla být v úplnosti dokončena až r. 1052.

Svatyně má půdorys trojlodní románské basiliky, která si - jak prokázal i dlouhodobý archeologický průzkum - až dodnes uchovala původní stavební dispozici a základy obou věží při západním průčelí. Jejím srdcem se stala románská krypta uchovávající původní hrob sv. Václava. Východní část s hrobem a tzv. martyriem (místem zavraždění) je starší, západní část následovala asi o půl století později, zřejmě proto, že zesílila potřeba rozšířit presbytář nad ní. V každém případě velikost basiliky svědčí o významu, jakého se této stavbě od samého počátku dostalo, i o velkém počtu poutníků, kteří na toto nejstarší české poutní místo přicházeli.

Kostel značně utrpěl za husitských nepokojů. Opravy začaly ještě v 15. stol. a protáhly se až do konce 16. století, kdy byly boční lodě opatřeny novou renesanční klenbou a vnějšími opěrnými pilíři a zřízen baldachýnový oltář Všech svatých. Z 15. stol. rovněž pochází bohatě profilovaný portál na jižní straně v sousedství dnešního vchodu a pozdně gotická socha na hraně věže (Archanděl Michael srážející satana).

V letech 1639 - 1640 kostel poničilo švédské vojsko, které si u něj zřídilo opevněný tábor. Jedna z věží byla odbourána, aby na ní mohla být umístěna děla, basilika byla proměněna ve stáj pro koně. Z devastované věže pak Švédové stříleli na druhou stranu Labe - Brandýs. Při ústupu Švédů z jejich ležení byl kostel vykraden a zapálen. Dnes má kostel tedy věž jednu.

K obnově těžce poškozené basiliky bylo možno přistoupit až po skončení třicetileté války. Hlavní loď a Knížecí kaple tehdy dostaly dnešní klenbu a zbylá věž byla ukončena cibulovitou střechou s lucernou. Chrám byl nově vysvěcen roku 1691. V polovině 18. stol. bylo vybudováno dvouramenné schodiště z lodi do presbytáře a zřízena sakristie nad jižní kaplí. V době Josefa II. byl obohacen zchudlý chrámový inventář zakoupeným mobiliářem ze zrušených pražských kostelů. K dalším významnějším opravám došlo zásluhou preláta Jana Paulyho, faráře u sv. Václava v Praze - Smíchově, ve dvacátých letech 20. stol. Celý chrám byl uvnitř i vně opraven, opatřen novou krytinou a restaurováno vnitřní zařízení.