Keška Vás přivede do bezprostřední blízkosti zříceniny hradu Pušperk. Krabička tu měla už svoji předchůdkyni Pusperk , jejímž autorem byl nolada. Nám však přišlo líto, že se odebrala do archivu, tak nabízíme tuhle snad důstojnou „náhradu“. Mimochodem, původní krabička je stále na místě a je možné ji tudíž také odlovit.
Obrázek: První pohled na zbytky hradu, který se naskytne příchozímu stoupajícímu po značené turistické cestě.
Něco z historie hradu
Hrad dal postavit asi roku 1260 Jaroš ze Slivna a z Poděhus (pozn.: Slivno u Benátek nad Jizerou, Poděhusy dnes jako Červený Hrádek – Poďousy v okrese Kolín), což byl významný český šlechtic své doby, purkrabí Pražského Hradu, velitel „železných pánů“, tedy českých těžkooděnců, kteří významnou měrou přispěli k drtivému vítězství Přemysla Otakara II. v bitvě u Kressenbrunnu 12.července 1260 nad uherským králem Bélou IV. Jaroš se v roce 1264 a 1266 psal již s přídomkem z Pušperka.
Hrad pojmenoval podle svého erbu, na kterém byla liška, jako „Fuchsberg“. Z toho pak vznikl počeštěný název Pušperk. Hrad byl postaven k ochraně tehdejší nové cesty, která vedla z Klatov přes nedalekou Poleň směrem k Horšovskému Týnu. Jeho založení bylo součástí posílení obrany zemské hranice, na které se také podílela nově založená města Klatovy, Domažlice a hrady Rýzmberk a Starý Herštejn.
Obrázek: Mezi zbytky zdí hradu Pušperk.
Po smrti Jaroše v roce 1271 jej držela Jarošova vdova Kateřina, která ho nejspíše roku 1298 prodala rodu Hroznatovců. V 70.letech 14. století jej vlastnil Ctibor Tlam, lovčí dobříšských královských lesů a současně majitel nedalekého únějovického statku. Roku 1390 daroval hrad Pušperk král Václav IV. Renvaldovi z Ústupenic. Ústupeničtí v dalších pokoleních získali od krále Václava IV zadlužený hrad znovuvykoupením. V roce 1420 v době husitských válek jej vlastnil Svojše z Ústupenic, který se však přidal na katolickou stranu po bok Zikmunda a padl v bitvě u Vyšehradu 1.11.1420. Po něm zdědil hrad Hynek z Ústupenic, rovněž katolík a tudíž nebezpečný soused táborského města Klatov. Klatovští hrad proto dobyli a pobořili. Postupně přešlo pušperské zboží na krále Ladislava Jagelonského a několik dalších majitelů. Polovinu pušperského panství z pobořeným hradem nakonec získal i třetí manžel vdovy po Hynkovi z Ústupenic, Ofky, pan Jetřich z Ciremperka (Černíkov). Ten hrad obratem prodal Břeňkovi z Ronšperka, který hrad obnovil. Břeněk však prý znepokojoval okolí, pořádal odtud loupeživé výpady, a tak hrad 1473 Klatovští znovu dobyli a pobořili. Hlavním důvodem dobytí hradu ale asi bylo katolictví Břeňka, které bylo v rozporu s přijímáním pod obojí klatovských měšťanů. Od roku 1473 už hrad obnoven nikdy nebyl. Po nějakou dobu jej ještě vlastnili Švihovští z Rýzmberka, v polovině 16. století pak Albrecht Nebílovský z Drahobuze.
Koncem 16. století byla na hradišti přestavena kaple sv. Václava, ta však za Josefa II. byla zrušela a časem se zřítila.
Obrázek: Výhled z doporučeného parkoviště severním směrem k Chudenicím a Bolfánku.
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (IV – Záp. Čechy); Bělohlávek, M., Dr., Fiala, Z., prof. Dr. DrSc., Hosák, L., prof. Dr. DrSc., Pavel, J., Doc. Dr. DrSc., Janácek, J., Dr. DrSc., Kotek, L., prom. hist.; Nakl. Svoboda, Praha 1985.
Obrázek: Kaplička poblíž doporučeného parkoviště.