Tato keš byla založena pod kódovým označením (VK-1164) pro 11. ročník geomaratonuValašské keškobraní 2018, který byl koncipován jako retro připomenutí předchozích ročníků, v tomto případě pak série Klobúk z roku 2010.
Třetí ročník Valašského keškobraní v roce 2010, byl prvním, který měl keše založené na jedno téma - v tomto případě to byl obrazec typického valašského klobouku. V tomto roce byly poprvé týmy rozděleny do dvou kategorií a poprvé hlavní kategorie startovala o půlnoci. Zrodil se geomaraton...
Klobúček představuje jednotlivá města na Valašsku.
Město Frenštát pod Radhoštěm leží na severním okraji Valašska mezi soutokem Lubiny a Lomné, žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.
Přesné datum založení města není známo, pravděpodobně bylo založeno mezi lety 1294–1316.
První písemný doklad připomíná existenci města až 14. března 1382. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen dánským generálem Mansfeldem, roku 1646 obsazen Švédy, dvakrát jej postihl mor. Dle kronik, 19. listopadu 1661 vypukl ve Frenštátě velký požár. Roku 1680 během uherského povstání Frenštát vypálili Tököliho kuruci. Od poloviny 17. století dochází k hospodářskému rozvoji souvisejícímu s pasekářskou a valašskou kolonizací. Velkou tradici má ve Frenštátě tkalcovství.
Titul města byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán v roce 1781.
Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. Železniční doprava (r. 1888) a nově budované silnice výrazně přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu.
V roce 1884 byla založena Pohorská jednota Radhošť, která položila základy organizované české turistice.
Zajímavou lokalitou nad Frenštátem jsou Horečky. Roku 1932 zde byla vybudována chatová osada, později doplněná o rekreační středisko s letním koupalištěm. Horečky se touto výstavbou staly vyhledávanou lokalitou pro mnoho návštěvníků. Konaly se zde plesy, výroční schůze, oslavy i firemní konference. Horečky byly velmi navštěvovaným a do 80. let minulého století také udržovaným areálem i v době komunistického režimu. V roce 1973 na Horečkách skokanský můstek K 90. V tehdejší době to byl největší skokanský můstek s umělou hmotou na světě.
Od 80. let areál postupně chátral, nyní se pomalu oživuje. Vznikla zde naučná stezka „Beskydské nebe“, jednoznačně nejatraktivnější částí celé naučné stezky je 85 metrů dlouhý vzdušný chodník v nejvyšším bodě 16 metrů nad zemí. Poblíž je dřevěná zvonička u které vznikl bosý chodníček. Ke stezce se dá dostat i lanovkou vedle můstku, která má své nejlepší roky za sebou, ale je z ní krásný výhled.
Vše potřebné najdete v listingu.