Historie Židů na Těšínském Slezsku se začíná odvíjet již ve 14. století, to když v roce 1531 koupil jistý Žid Jakub dům v ulici Srebrna (Cieszyn, PL). Životní podmínky byly pro vyznavače judaismu složité nejen na Těšínsku. Mohli zde přebývat jen jako takzvaní „tolerovaní židé“ a museli platit zvláštní toleranční daň. Těšínská knížata využívala služeb Židů jen výjimečně, protože císařský zákon to zakazoval. Tito tolerovaní Židé pak se mohli živit pouze drobným obchodem nebo výrobou a šenkováním kořalky (arendáři). I později byli Židé často většinovému obyvatelstvu trnem v oku a museli prožívat těžká utrpení a ponížení. Samostatnou kapitolou je pak holocaust. Pro zájemce o historii Židů na Těšínsku doporučuji knihu Janusze Spyry „Ztracený svět Židů na Těšínském Slezsku“.
Po rozdělení Těšína v roce 1920 na dvě města ve dvou státech museli Židé z české strany řešit problém s pohřbíváním svých zemřelých. Do té doby byli pohřbívaní na nekropolích v Cieszyně ul.Hażlaska. Převoz zemřelých přes hranici přinášel problémy s úřady. V roce 1926 byl Židům vyhrazen a na 99 let pronajat sektor na komunálním hřbitově v Českém Těšíně, který byl založen o rok dříve. V roce 1928 byl u vchodu na hřbitov postaven předpohřební dům. Tento dům a další dvě budovy u hřbitova navrhnul Eduard David a stavitelem byl Eugen Fulda. Původní macevy (náhrobky) byly umístěny v 10 pravidelných řadách. Náhrobky byly vyrobeny z pískovce nebo z granitu. Během 2. světové války nacisté většinu macev odstranili. V současné době je na hřbitově jen asi 25 náhrobků a většina z nich je rozbitá a povalená na zemi. Nápisy na macevách jsou psány hebrejsky, německy a polsky. Není zde žádná výrazná výzdoba ani symbolika. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1986. Předpohřební dům dnes využívá jako kapli farnost Zmrtvýchvzkříšení Páně Luterská církev evangelická.