U Žatce byly 4 přistávací dráhy a jedna z nich byla i u obce Minice a to č. 4, kde v blízkosti této malé obce je torzo jednoho hangáru, kde měli být první proudová letadla jednomístné Messerschmitty Me-262A. Dnes je hangar využit pro chov prasat. Snad nikoho nepohorším úryvkem z historie letectví.
Pomníček umístěný 26.září 2009 na žateckém letišti Macerka v Čeradicích je vzpomínkou na slavnou éru letecké základny na kopci nad Žiželicemi. Letiště Žatec – Staňkovice, respektive Postoloprty vzniklo už v průběhu druhé světové války pro potřeby Luftwaffe. Ve skutečnosti v okruhu několika málo kilometrů měly stát letiště čtyři. Jedno se podařilo dobudovat do jisté provozuschopné podoby na planině nad Žiželicemi, kde po válce vznikla letecká základna a následně 11.stíhací pluk. Druhé, rovněž s betonovou dráhou se nedobudovalo u Lišan, třetí pod Bitozevsí a čtvrté nad Minicemi. Žiželické letiště mělo nejprve pouze sedmnáct set metrů dlouhou a šedesát metrů širokou dráhu a pár dřevěných chatrčí a stanů. V roce 1945 zde po německé armádě zbylo jen několik proudových letounů Me 262 Schwalbe z jednotky 1/JG 7. Tyto stroje po konfiskaci jako válečná trofej skončily v majetku Vojenského leteckého ústavu v Praze – Letňanech (do roku 1947 se jmenoval Vědecký letecký ústav). Ihned po válce v československé armádě vzniklo 69 velitelství letišť, posléze zredukovaných na 9 letištních perutí a 9 letištních správ, protože vojáci neměli dostatečný počet útvarů na obsazení a provoz tolika letišť. Na letišti v Žatci, i díky betonové dráze se zkoušely ukořistěné jednomístné Messerschmitty Me-262A „Schwalbe“ a dvoumístné Messerschmitt Me-262B-1a „Schwalbe“ a pravděpodobně i československé verze Me-109, tedy Avia S-199 a vzniklo zde Pomocné letové středisko, podřízené velitelství I. leteckého okruhu a tvořené příslušníky VLÚ (Vojenského leteckého ústavu).
Letiště Žatec bylo vybavením provizorní letiště, budované ještě Wehrmachtem v posledních létech války. Pro svoji odlehlou polohu uprostřed polí získalo záhy mezi příslušníky letectva dobovou přezdívku „Korea“, a ta mu zůstala dodnes. Mělo však betonovou dráhu a po skončení války zde zůstala pestrá sbírka různých typů letadel Luftwafe, včetně proudových Me 262, a nechybělo ani velké množství náhradních dílů. Původní betonová vzletová a přistávací dráha byla od straněna a nahrazena novou až v roce 1982. Jak již bylo uvedeno, od roku 1945 patřilo letiště ministerstvu vnitra a probíhaly zde i zálety letounů C-92, což byly v Avii z kořistních dílů kompletované letouny Me 262. Svědčí o tom i dochované záletové protokoly. Lze nalézt také zprávy místních pamětníků o kompletování letecké techniky a materiálu pro Izrael. Toto období však nebylo dosud detailně prozkoumáno. V té době útvar plnil úkoly ochrany hranic i z letiště Cheb, kde s letouny Jak-23 začíná brzy po svém ustavení střežit vzdušný prostor republiky
