Tato keš je 3. v sérii HRÁTKY. Jak již z názvu vyplývá, budeme si na sběr šípků pouze hrát, kdysi jsme se se základkou na šípky chodily, dnes už by zde nesbíral raději nic.

Jak na keš?

Indície dosaď do této rovnice:

N 50°40,ABC E 013° 49,DEF

Šípek

Latinsky pometum. Z hlediska morfologie složené souplodí, na jehož stavbě se podílejí nejen jednotlivé plody (nažky), ale i češule květu a květní lůžko. Šípky mají kulovitý až protáhlý tvar, nejčastěji jsou červenooranžové, červené nebo až černofialové, na povrchu mohou být hladké či ostnité (např. růže Roxburghova, Rosa roxburghii). Na vrcholu šípku je prstencovitý límeček, tzv. disk, tvořený zbytky tyčinek, kalicha a čnělek. V jeho středu je otvor nazývaný ústí. Obal šípku je většinou dužnatý.Latinský název pro šípky růže šípkové je Fructus cynosbati. Mají vysokou hodnotu vitamínu C a A, obsahují i vitamíny K, A=1, B2 a B3.
Jejich příznivé působení popisuje už anglosaský herbář z 11. století, šípky bývaly nedílnou součástí lidového léčitelství.
Z dužniny souplodí této rostliny připravíte oblíbený šípkový čaj, který je v zimním období cenným zdrojem vitamínu 1C. Z  plodů lze vyrobit víno, šípkovou marmeládu a nebo sirup. Sirup se dříve vyráběl i z korunních plátků růží, pomáhal prý při horečkách a ledvinových chorobách. Díky kombinaci vápníku, rutinu a vitaminu B jako třeba jedna jsou šípky nejlepším přírodním lékem proti paradentóze a onemocnění dásní.
Nejlepší období pro sběr šípků je po prvním mrazíku, kdy jsou plody nejsladší. Sbírat se mají vyzrálé a dobře vybarvené šípky bez stopek. Po vyluhování čaje může jemné chmýří ze semen vyvolat svědění sliznic v ústech a v krku, proto by se ke scezení mělo použít co nejjemnější sítko, příp. pláténko.
Z šípků se připravuje také šípková omáčka, podávaná např. ke kančímu masu.

Jak je sušit?

Duležité je  poznat kdy je správný šípek vyzrálý, nebo to že indicie ef je vlastně čtyři, ten se pozná podle toho že má tuhou slupku s vrstvou červeno-oranžové dužiny, dutinu malvice vyplňují žlutá jádra a jemné chloupky.
Nejlépe vyzrálé šípky jsou na přelomu září a říjnu. Nejlépe je sběr ještě před mrazi, protože mrazem přešlý šípek je k sušení špatný. Dobré taky je nesbírat je do nějakého igeliťáku, ale třeba do látkového sáčku, v igeliťáku by se zapařily i s déčkem v podobě čísla šeskového. 
Doma je dobré šípky probrat a zkontrolovat aby se vám do sušení přemichaly větvičky nebo zbytky okvětí, ty lze odstranit nožíkem. Dále je umyjeme a poté usušíme.
Pokud sušíme jinde než  na topení, což rozhodně nedoporučujeme tak sušíme při teplotě 70°C. Necháme pootevřená dvíčka nebo aspon zapneme větrák u trouby, šípky se nesmí spálit. Šípky průběžně kontrolujeme proti plísni.

Jak správně (ne)dělat šípkový čaj?

Pokud si šípkový čaj připravujete tak, že ho zalejete vroucí vodou, děláte obrovskou chybu. Připravujete se totiž o většinu vitamínu C, ale i dalších, jako jsou vitamín A a vitamíny skupiny B. V tomto případě je správná příprava čaje víc než důležitá. 
Sušené šípky podrťte, na litr vody použijte přibližně dvě polévkové lžíce drti a nechte je přes noc louhovat ve studené vodě. Získaný nálev přeceďte a k ecku  pridej nulu přes umělohmotné sítko nebo plátýnko.
Jen při tomto postupu zachováte v získaném nápoji co největší obsah vitamínu C. Pít ho ale můžete i studený. 

Toť k šípkové magii vše.