Poznávací znaky :
Pupeny
Oskeruše má lysé a lepkavé pupeny hnedé až hnedozelené
barvy.
Listy
Jsou strídavé, lichosperené, jejich délka je 13 až 25 cm a
skládají se z 13 až 21 lístku. Délka lístku je 3 až 6 cm,
šírka 1 až 2 cm, tvar je podlouhle eliptický nebo oválný.
Horní cást listu je jednoduše pilovitá, spodní cást
celokrajná. Mladé listy jsou bíle ochlupené, toto ochlupení pozdeji
mizí.
Kvetenství
Kvetenstvím je chocholík bílé, vzácne i ružové barvy. Kvete v
kvetnu až cervnu, kvety odkvetou již za 14 dní.
Kura
U mladých stromku je kura hladká, po 7. roce šupinatá, pozdeji
brázditá.
Plody
Plodem oskeruše je malvice. Tvar plodu je ruzný, muže být
kulovitý, hruškovitý (v sz. Cechách) nebo i vejcitý. Barva
žlutozelená až hnedozelená, na strane privrácené ke
slunci oranžová až cervená. Váha plodu u nás 6 až 15
g, prumer plodu 2,5 až 3,0 cm. Oskeruše zacíná plodit ve
veku 10 až 20 let. Plody vetšinou dozrávají a opadávají
od zárí do ríjna. Množství ovoce je ruzné, v prípade
vzrostlého stromu se uvádí hodnoty od 300 do 1200 kg.
V souvislosti s obcasnou neúrodou oskeruší se casto traduje,
že pokud je kvet oskeruše ozáren bleskem, pak opadne a
nedojde ke tvorbe plodu.
Koruna
Koruna je široce kulovitá, s mnoha vetšinou vodorovne
rostoucími nebo lehce vzhuru smerujícími vetvemi. Velikost koruny
závisí na tom, zda je strom solitér nebo zda roste v lese. V
prípade solitéru muže být její šírka až 20 m,
výšku pak má asi 10 až 15 m.
Výskyt
V našich podmínkách se oskeruše vyskytuje v dubovém a
bukodubovém vegetacním stupni. Bežný výskyt je ve výškách
od 160 do 500 m n. m. Oskeruše je sice teplomilná rostlina, na
druhou stranu vzrostlé stromy jsou odolné do mrazu -30°C, dává
prednost prosvetleným suchým a málo vlhkým stanovištím, která
jsou bohatá na živiny. Je odolná proti exhalacím a
smogu.
Rozšírení
Oskeruše se vyskytuje hlavne v jižní Evrope (Balkán,
Itálie, cást Španelska), ve Francii a stredním Nemecku, kde je
nejsevernejší výskyt v Sasku-Anhaltsku. Na nekolika lokalitách
lze najít oskeruši i v severní Africe a v Turecku. V Ceské
republice se oskeruše nachází v Ceském stredohorí a na
jihovýchode Moravy, na Slovácku, kde je rozšírena od
Pálavských vrchu po Vizovickou vrchovinu. Oskeruše patrí mezi
ohrožené druhy drevin – v Ceské republice není ani 800
vzrostlých stromu. V poslední dobe se sice vysazují tisíce mladých
stromku, ale plodného veku (10 až 20 let) se dožije jen
asi desetina, a stromu, které se dožijí 100 let, bude
ješte mnohem méne.
Využití plodu
Plody jsou sladké, štavnaté a aromatické, ale pro konzumaci je
vhodné je nechat uležet do té doby, než zhnednou, tzv.
zhnilickovatí. Plody obsahují:
cukry
bílkoviny
pektiny
vitaminy – napr. vitamín A, C
organické kyseliny
minerály
tríslovinu (tanin)
Plody je možné po uležení jíst bez jakékoliv
další úpravy (jsou chutove výborné), je možné z nich
delat kompoty, marmelády ci je usušit. Po pomletí
sušených oskeruší je možné prášek používat
k ochucování jídel (má príchut skorice). Dále se používá ke
konzervování jablecného moštu ci jiných ovocných štáv.
Další možností je výroba likéru ci velmi kvalitní pálenky
– oskerušovice. Plody mají i lécivé úcinky: používá
se pri strevních potížích (sušené ovoce se používá
jako statikum, zatímco syrové má projímavé úcinky), na revma a pri
horecce.
Využití dreva
Drevo oskeruše je nejtežší v celé Evrope, je velmi
pevné a má peknou barvu i kresbu, proto se používalo v
truhlárství, rezbárství, používalo se jako materiál pro
hudební nástroje, vinné lisy a mechanické nástroje. Dále se
používalo jako materiál na ozdobné vykládání nábytku
(intarzie).
. . .
Nejvetší oskeruše na Morave je Adamcova
oskeruše, nacházející se pod kopcem Žerotín asi 3 km
jižne od Strážnice. S obvodem kmene 462 cm je
považována za nejvetší ve strední Evrope. Koruna je
vysoká 11 a široká 18 metru, stárí je odhadováno na 400 let. V
Cechách roste nejvetší oskeruše v obci Jencice. Má obvod
kmene 390 cm. Obec má ratolesti oskeruše i na své vlajce, kde
je vež s cimburím a korouhví a po stranách se stylizovanými
plodnými ratolestmi oskeruše.
Prehled nejmohutnejších stromu (souradnice a obvod) v SZ
Cechách podává následující výcet:
Jencice 50°29.3315; 14°0.2821 - 390 cm
Techobuzice 50°34.1620; 14°11.7996 - 320 cm
Bílina, Kankov 50°32.6676; 13°45.2117 - 316 cm
Knobloška 50°33.0530; 14°5.4089 - 310 cm
Litomerice, Bídnice 50°32.7850; 14°6.1990 - 300 cm
Pruhonice, park cf. Kovanda 2001 - 298 cm
Kamýk, zahrádky 50°33.4491; 14°5.2292 - 290 cm
Zbožná - Kletecná 50°33.5586; 13°58.6121- 275 cm
Žalhostice, jz. Radobýlu 50°31.6751; 14°5.3270 - 266 cm
Dolní Repcice 50°33.4130; 14°14.5870 - 258 cm
Zbožná - Hrušovka 50°33.3326; 13°58.6277 - 250 cm
Uvedené souradnice jsou prevzaty z literatury a nejsou
príliš presné.
V 50. a 60. letech 20. stol. byla oskeruše zarazena
v okresech Litomerice a Lovosice mezi chránené druhy rostlin. Je
možné, že ne všechny zde uvedené stromy ješte
žijí, a uvítám ve vašem logu zmínku o výše uvedených
exemplárích. Poteší i foto.
cerpáno z podkladu :
cs.wikipedia.org/wiki/Jeráb_oskeruše
internetové stránky Katedry biologie, PrF UJEP v Ústí nad
Labem
A kde je vlastne tato keš ?
Zameril jsem jeráb oskeruši u Bíliny a jeho souradnice jsou N
50°32.677´ a E 013°45.235´. Ve kterém rocním období jej
navštívíte záleží jen na vás. Pohodlne se tam
dostanete ze silnice Bílina – Branany. Neprolézejte kroví
cesta je široká i pro nákladák. Krabicka s blockem je asi
25 m od stromu. Tak hezký lov a nezapomente, že strom je
vzácný.