CZ
Blanský les je součástí Šumavské soustavy Českého masivu, celku Šumavské podhůří . Jde o plochou hornatinu, tvořenou dvěma paralelními hřbety šumavského směru, s nejvyšším vrcholem Kleť (1 084 m). Má kernou strukturu, vůči okolí je ostře vymezena tektonicky podmíněnými kotlinami a brázdami (Chvalšinská k., Křemžská k., Lhenická b., Kaplická b.). Na území CHKO zcela převažují kyselé horniny moldanubika, mezi nimiž dominuje granulitový masiv Blanského lesa – čočka oválného tvaru o rozměrech 22 x 14 km. Nyní trošku podrobněji.
Všeobecná charakteristika
Kraj: Jihočeský kraj
Okres: Český Krumlov
Katastrální území: Chvalšiny, Chlum u Křemže, Křenov u Kájova
Oblast: Šumavské moldanubikum - jv. část (okresy ST, PT, CK, CB, PI)
Charakteristika objektu: skalní útvary
Geologická charakteristika:
Jako Blanský les je označována převážně granulitová horská skupina sz. od Českého Krumlova s vrchem Kletí 1083 m n.m. Synklinální pásmo křemžské kotliny rozděluje oblast Blanského lesa ve dva paralelní horské hřbety SZ-JV směru, a to vyšší jižní hřbet Kleti a severní nižší kuestový hřbet Kluku (741m, Buglata 832 m). Převážnou část území zabírá granulitový masiv, tvořený různými typy granulitů. Na obvodu masivu i uvnitř jsou uložena malá tělesa ultrabazických metamorfitů, především hadců.
V hadcích jsou místy drobná tělesa eklogitů.Z kryogenních forem, vzniklých mrazovým zvětráváním ve skalních horninách, byly dosud v oblasti Blanského lesa nalezeny různé druhy mezoforem,jako kamenné eluvium, kamenné moře, mrazové puklinové rýhhy a příkopy, izolované skály a skalní hradby, pseudokary, mrazové srázy a mrazové sruby.
Jako kryogenní kamenné eluvium označujeme povrch pokrytý různě velkými ostrohrannými úlomky hornin, uvolněných od pevné skály (tzv. kongelifrakce) a nakypřených mrazovým zvětráváním. Podobný typ zvětralin se vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách, na svazích mnoha vrchů v Blanském lese, např. na vých. svahu Kleti, Vysokého kamene a dalších jako soliflukcí rozvlečený kammenitý plášť (deluvium).
Jako kamenné moře je pak označován povrch, pokrytý z více než poloviny kongelifrakcí uvolněnými úlomky hornin, jejichž delší osa přesahuje 25 cm. Hranáče leží z největší části na místě svého původního vzniku. Na svazích přecházejí kamenná moře v kammenité sutě. Rozsáhlé kamenné moře je např. v horní části vých. svahu Vysoké Běty (804m), výrazné kamenné sutě, tvořené hranáči granulitové ruly, jsou vytvořeny na svazích vltavského údolí proti Nivce (vých. od Třísova).
Mrazové puklinové rýhy a příkopy jsou pukliny, rozšířené mrazovým zvětráváním za spolupráce stékající vody. Mrazové puklinové rýhy dosahují šířky až několik desítek centimetrů (mrazové příkopy i několik metrů šířky a hloubky) a většinou bývají omezeny svislými skalními stěnami.
Některé z nich jsou do značné výšky zaplněny hranáči horniny uvolněnými zvětráváním, které z nich jakoby vytékají směrem po svahu. Nacházíme je v různém stadiu vývoje na mnoha skalních útvarech v oblasti Blanského lesa.Izolované skály (skalní věže, tors) vznikají mrazovým zvětráváním buď na vrcholech, kde představují poslední steadium bývalého, nebo na svazích, kde vznikly diferenciovaným mrazovým zvětráváním.

geologicka mapa Blanského lesa
Plošně rozsáhlejší podobné tvary, omezené paralelními svislými až převislými stěnami, bývají nazývány skalními hradbami. Izolované skály a skalní hradby o výšce 5-10 m jsou vytvořeny na mnoha místech, např. ve vrcholové části a na svazích Kleti, ve vrcholové části Bulového (953m), Albertova vrchu (932m), kóta 818 v masívu Buglata, hřbet 750 m jz. od Kuklova aj.Vlivem mrazového zvětrávání docházelo kongelifrakcí ve periglaciální oblasti k ústupu příkřejších částí skalních svahů a tím ke vzniku mrazových srázů nebo vyšších mrazových srubů, omezených několik metrů vysokými, strmými až převislými skalními stěnami o délce až několik desítek metrů. Dalším rovnoměrným ústupem mrazových srubů se vytváří při jejich úpatí různě široká kryoplanační terasa až plošina, zčásti zakrytá mrazem uvolněnými hranáči poměrně málo zvětralé horniny. Při nerovnoměrném ústupu mrazového srubu vznikají kotlovité tvary, připomínající nedokonale vyvinuté glaciální kary (pseudokary). Tyto mezoformy reliéfu se vyskytují na řadě míst Blanského lesa, např. mrazový srub na vrchu Stožíček (708 m), na vrch Štěnice (649 m), na jz. svahu Ptačí stěny ve výši 850 m, na Borovské skále (814 m) aj., drobné pseudokary ve vrcholové partii Bulového, na vých. svahu Kluku aj.
Regionální členění:
Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - metamorfní jednotky v moldanubiku
Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - oblast - kvartér denudačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér, proterozoikum
Jevy: kar, mrazový srub, skalní hřbet
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), magmatická
Hornina: granulit, serpentinit (hadec), eklogit
A na závěr menší geologický testík.
Pro uznání logu musíte na kontaktní email napsat (poslete email a hned logujte, pokud nebudou odpovědi dobře, ozvu se).
1. Postavte se na WayPointu 1 a směrem na východ - kolik výrazných vodorovných puklin má objekt s vytesaným nápisem a o jaký objekt jde ?
2. Od WayPointu 1 směrem na jih je cesta ke hvězdárně vysypána granulitovým štěrkem z lomu na ubočí Kletě - jakou má tento granulit barvu ?
3. Jaké rozměry má největší granulitový utvar u nás a jak daleko od něj stojíte
4. Postavte se na WayPoint 2 - směrem na východ - kolik před sebou vidíte výrazných objektů a o co se jedná?
Nenapovídající fotky z okolí vítány.
Jelikož se množí kačeři, kteří nerespektují výše uvedenou logiku neboli prvně napiš odpovědi, pak až loguj, a jen logují bez jakýchkoliv odpovědí, budou logy bez zaslaných odpovědí okamžitě mazány.
EN
The minerals of the Moldanubicum are the major factors determining the geological structure of the Protected Landscape Area (PLA) territory. The predominant bedrock of the area is mica-rich granulite, with an oval-shaped unit of 22 x 14 km and a thickness of around 1.5 km covering most of the area where mica-rich granulite is accompanied by light and pyroxene granulite. In the central part of the massif, around the town of Křemže, this passes into serpentinites - partly serpentinized ultra-basic rocks. In the south and south–east of the PLA the predominant bedrock is of the varied series (Český Krumlov series) with a variety of alternating minerals including crystalline limestones, amphibolites, graphite-bearing rocks and calc-silicate rocks. The tectonic Lhenice Graben runs along the western boundary of the PLA between Vodice and Dobročkov and is represented by a belt of serpentinites and amphiblites. Moldavites can be found in the northern part of the PLA.
The geomorphology of the Blanský les sub-montane massif is also distinctive. The territory rises sharply from the flatlands of the Budějovice basin and gradually merges with the Prachatická hornatina hilly region. The whole area is divided by stream erosion into a series of low mountain ridges, hilly relief with a uniform shape, and stream basins with the Vltava river canyon along the eastern edge. The Blanský les massif consists of two dominant ridges running in a NW–SE direction parallel to the Šumava Mountains. These two ridges with flattened peaks are separated by the basin of the Křemežský potok stream, which together with the Chvalšinský potok basin and the Lhenice graben are of tectonic origin. Rock formations found all over the PLA provide evidence of intensive frost weathering, including boulder fields, talus (scree) slopes, rock towers in the summit areas and frost-riven cliffs.
Questions in EN (for the first sent answer and then log, log without answers will be deleted):
1. Waypoint 1 - eastwards - how many horizontal cracks are in the object with letters?
2. From Waypoint 1 to the south is the path to the observatory - what is this granulit color?
3. What has the largest dimensions granulite formation in Czech Republic and as far away from him stand
4. Waypoint 2 - eastward - what you see in the front of you?
Literatura/Sources:
Chábera S., 1982: Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, str. 70-73, Jihočeské nakladatelství České Budějovice
http://www.geology.cz