Děčínsky Sněžník je se svými 723 metry nejvyšší horou Labských pískovců. Celé pohoří Labských pískovců je rozsáhlou starobylou erozní krajinou, která má však také své zvláštní kouzlo. Stejně jako u všech ostatních hornin ani na této mohutné stolové hoře se čas nezastaví. Eroze pokračuje a zanechává stopy pomalého rozkladu i na tomto kamenném obrovi. Pokud se na oblast podíváte pozorně, můžete na mnoha místech vidět známky stárnutí.
Typy zvětrávání
Všechny horniny jsou vystaveny neustálému zvětrávání. Také na Děčínsky Sněžník se projevují všechny typy zvětrávání horniny. V závislosti na typu zvětrávání lze na horninách pozorovat různé formy.
Rozlišují se tři typy zvětrávání:
Hornina se vlivem kolísání teploty a tlaku rozpadá na menší a menší úlomky. K fyzikálnímu zvětrávání přispívá také písek roznášený větrem. Součástí je i mrazové zvetrávanie, kdy voda mění svůj skupenský stav a zvětšuje svůj objem.
Působením vody vznikají kyseliny. Ty napadají povrch horniny a rozpouštějí minerály, které drží horninová zrna pohromadě. Patří sem také oxidace.
Kořeny například pronikají do puklin ve skále a rozbíjejí ji. Svou roli hrají také organické kyseliny: patří mezi ně kořenové výměšky, kyseliny vznikající při rozkladných procesech a huminové kyseliny (humus).
Postup rozpadu na Vysoké sněžné hoře lze pozorovat na několika jevech:
1. Skalní mísy
Na plochých skalních plochách, které byly zbaveny vrchní zvětralé vrstvy, se mohou vytvářet mísovité nebo žlabovité útvary (zvětralinová koryta), které se plní dešťovou vodou. Říká se jim skalní mísy. Jsou to malé prohlubně, které jsou pravidelně vlhké nebo zalité vodou. Mísovité pánve jsou obvykle 10 až 40 cm široké a 1 až 10 cm hluboké. Ve výjimečných případech mohou být až 3 metry široké a 50 centimetrů hluboké. Z hlediska půdorysu jsou obvykle kruhové až oválné. Větší skalní mísy jsou často výsledkem společného růstu menších tůní.
Okraj je obvykle mírně skloněný s mírně vypouklým sklonem směrem k plochému dnu. Okraje však mohou být také svislé nebo šikmé směrem ven a pak se často objevuje vyboulený převis. Skalní mísy vznikají povrchovým zvětráváním, kdy je na horninu působí voda v důsledku nerovností nebo prohlubní.
2. Oxidace
K oxidaci hornin dochází, když kyslík rozpuštěný ve vodě oxiduje sloučeniny manganu a železa obsažené v horninách. To se projevuje červenohnědým až hnědočerným zbarvením horniny v mnoha různých variantách.
3. Voštiny
Voštinové zvětrávání pískovců je v Labských pískovcích velmi častým jevem. Je způsobena především chemickými vlivy a silami, nikoli větrnou erozí, jak se dříve předpokládalo. Soli se vylučují na povrchu horniny a vytvářejí krystaly. Ty rozrušují pískovec a urychlují tak jeho zvětrávání. Současně hornina tuhne vlivem kyseliny křemičité. Tyto dva protichůdné procesy, které probíhají v těsné blízkosti, vedou ke vzniku charakteristické voštinové struktury, kterou lze pozorovat na mnoha místech.
4. Kamenné moře
Existuje mnoho různých skalních útvarů, ale pouze ty, které mají balvany velké alespoň jako hlava a nacházejí se na poměrně strmých svazích s úhlem sklonu alespoň 25 stupňů, se nazývají balvanové kupy. Pokud je terén rovnější, hovoří geologové o balvanových mořích, a pokud jsou úlomky menší, o skalních sutích. Jsou produktem intenzivních zvětrávacích procesů. Při jejich vzniku působí silné síly. Rozhodující roli hraje fyzikální zvětrávání, např. v podobě mrazového zvětrávání.
Blokové osypy se obvykle nacházejí pod skalnatými oblastmi. Jsou doplňovány více či méně pravidelným padáním kamení. Nezřídka vznikají také v důsledku jednorázových událostí, jako je velký skalní řícení nebo sesuv půdy.
Navštivte waypointy, pozorně si prohlédněte stopy rozpadu na sněhové hoře a před zápisem odpovězte na následující otázky:
1. Rozhlédněte se po uvedených souřadnicích. Kterou formu zvětrávání zde poznáte? Patří tato forma k fyzikálnímu, chemickému nebo biogennímu zvětrávání?
2. Pokud jednou obejdete věž, uvidíte skalní mísy. Kolik plně vytvořených zvětralinových koryt najdete? Jaká je velikost a hloubka největší mísy? Existuje také několik menších bazénů, které se spojili dohromady?
3. Na stanovišti 3 uvidíte skládku balvanů. Je to opravdu skládka balvanů, nebo spíše moře balvanů či skládka kamenné suti? Svůj názor zdůvodněte. Co myslíte, probíhá zde stále eroze, nebo je tato skládka jen důsledkem starších událostí?
4. Vidíte na některé ze tří stanic zvětrávání voštin? A pokud ano, je to již pokročilé nebo ne a co by mohlo být důvodem?
5. Vyfoťte se prosím na náhorní plošině Děčínsky Sněžník a vyvěste ji na svůj kmen!
Pošlete mi e-mail se svými odpověďmi! Po odeslání odpovědí se můžete ihned přihlásit. Pokud bude něco v nepořádku, budu vás kontaktovat. Nemusíte čekat, až bude odpověď potvrzena! Bavte se na této geologické cestě za poznáním!
Der allmähliche Zerfall des steinernen Riesen
Der Hohe Schneeberg ist mit 723 Metern der höchste Berg im Elbsandsteingebirge. Das ganze Elbsandsteingebirge ist eine große uralte Erosionslandschaft, die allerdings auch ihren ganz besonderen Reiz hat. Wie an allen anderen Felsen bleibt auch an diesem mächtigen Tafelberg die Zeit nicht stehen. Die Erosion schreitet immer weiter voran und hinterlässt auch an diesem steinernen Riesen ihre Spuren des langsamen Zerfalls. Wenn man das Gebiet aufmerksam anschaut, kann man die Zeichen der Alterung an vielen Stellen sehen.
Verwitterungsarten
Alle Felsen sind ständiger Verwitterung ausgesetzt. Auch am Hohen Schneeberg wirken alle Arten der Verwitterung auf das Gestein ein. Je nach Art der Verwitterung kann man verschiedene Formen an den Gesteinen beobachten.
Insgesamt werden drei Verwitterungsarten unterschieden:
- Physikalische Verwitterung
Das Gestein zerfällt durch Temperatur- und Druckschwankungen in immer kleiner werdende Bruchstücke. Auch Sand, der durch den Wind verweht wird, trägt zur physikalischen Verwitterung bei. Auch Frostsprengung gehört dazu, wenn Wasser den Aggregatzustand ändert und sein Volumen erhöht.
Durch die Einwirkung von Wasser kommt es zur Bildung von Säuren. Diese greifen die Oberfläche des Gesteins an und lösen die Mineralien, welche die Gesteinskörner zusammenhalten. Hierzu zählt auch die Oxidation.
Wurzeln dringen zum Beispiel in die Gesteinsrisse ein und brechen dabei das Gestein auseinander. Auch spielen organische Säuren eine Rolle: Dazu zählen Wurzelausscheidungen, Säuren, die sich bei Verwesungsprozessen bilden und Huminsäuren (Humus).
An mehreren Phänomenen kann man den Fortschritt des Zerfalls am Hohen Schneeberg erkennen:
1. Kamenitza
Auf ebenen Felsoberflächen, die ihrer verwitterten Deckschicht beraubt wurden, können sich napf- oder wannenartige Karren (Verwitterungswannen) bilden, die sich mit Regenwasser füllen. Sie werden Kamenitza genannt. Es handelt sich um kleine Vertiefungen, die periodisch feucht liegen oder mit Wasser gefüllt sind. Die napfartigen Becken sind normalerweise 10 bis 40 Zentimeter breit und 1 bis 10 Zentimeter tief. In seltenen Fällen können sie bis zu 3 Meter breit und 50 Zentimeter tief werden. Vom Grundriss her sind sie meist kreisförmig bis oval. Größere Kamenitzas sind oft das Ergebnis aus zusammenwachsenden kleineren Becken.
Der Rand ist meist sanft geneigt mit einem leicht konvexen Hang zum flachen Boden. Die Ränder können aber auch vertikal bzw. nach außen geneigt sein und zeigen dann oft einen wulstartigen Überhang. Kamenitzas entstehen durch oberflächliche Lösungsverwitterung,wenn druch Unebenheit oder Vertiefungen Wasser im Gestein steht.
2. Oxydation
Oxydation von Gesteinen geschieht, wenn in Wasser gelöster Sauerstoff in Gesteinen enthaltene Mangan- und Eisenverbindungen oxidiert. Zu erkennen ist das an rotbraunen bis braunschwarzen Färbungen des Gesteins in vielen verschiedenen Variationen.
3. Wabenverwitterung
Die Wabenverwitterung im Sandstein ist eine sehr häufige Erscheinung im Elbsandsteingebirge. Sie entsteht vorwiegend durch chemische Einwirkungen und Kräfte und nicht, wie man früher annahm, durch Winderosion. An der Gesteinsoberfläche werden Salze ausgeschieden, dabei bilden sich Kristalle. Diese sprengen den Sandstein und beschleunigen somit die Verwitterung. Gleichzeitig kommt es unter dem Einfluss von Kieselsäure zu einer Verfestigung des Felsens. Diese beiden entgegengesetzten, in enger Nachbarschaft ablaufenden Vorgänge führen zu der charakteristischen Wabenstruktur, wie man sie vielerorts sehen kann.
4. Blockhalden
Es gibt ganz unterschiedliche Felsformationen, doch nur solche, deren Blöcke mindestens kopfgroß sind und an verhältnismäßig steilen Hängen mit einem Neigungswinkel von mindestens fünfundzwanzig Grad lagern, bezeichnen wir als Blockhalden. Bei flacherem Geländeverlauf sprechen Geologen von Blockmeeren, sind die Bruchstücke kleiner, von Felsschutthalden. Sie sind das Produkt intensiver Verwitterungsprozesse. Bei ihrer Bildung sind starke Kräfte am Werk. Physikalische Verwitterung, z.B. in Form von Frostsprengung, spielen eine entscheidende Rolle.
Blockhalden finden wir normalerweise unterhalb von Felsgebieten. Sie werden durch mehr oder weniger regelmässigen Steinschlag genährt. Nicht selten entstehen sie auch aufgrund einmaliger Ereignisse, wie zum Beispiel einem grösseren Fels- oder Bergsturz.
Besucht die Wegpunkte und schaut euch die Spuren des Zerfalls auf dem Schneeberg genau an und beantwortet dann bitte vor dem Loggen folgende Fragen:
1. Schaut euch an den gelisteten Koordinaten um. Welche Verwitterungsform könnt ihr hier erkennen? Gehört diese Form zur physikalischen, chemischen oder biogenen Verwitterung?
2. Wenn ihr einmal um den Turm herum lauft, seht ihr Kamenitza. Wieviele vollständig ausgeprägte Verwitterungswannen könnt ihr finden? Welche Maße und Tiefe hat die größte Kamenitza? Gibt es auch mehrere kleinere zusammengewachsene Becken?
3. An Station 3 seht ihr eine Blockhalde. Handelt es sich wirklich um eine Blockhalde oder eher ein Blockmeer oder eine Felsschutthalde? Begründet eure Meinung. Was meint ihr, ist die Erosion hier noch im Gange oder ist diese Halde ausschließlich das Ergebnis älterer Ereignisse?
4. Könnt ihr an einer der drei Stationen Wabenverwitterung erkennen? Und wenn ja, ist diese bereits weit fortgeschritten oder nicht und woran könnte das liegen?
5. Bitte macht ein Foto von euch/ eurem Maskottchen auf dem Plateau des Schneeberges und hängt es an euren Log!
Schickt eine Mail mit euren Antworten an mich! Nach dem Absenden der Antworten könnt ihr gleich loggen. Falls etwas nicht in Ordnung ist, melde ich mich. Ihr braucht nicht die Logfreigabe abwarten! Ich wünsche euch viel Spaß bei dieser geologischen Entdeckungsreise!
Quellen: nationalpark-harz.de, wikipedia, nationalpark-saechsische-schweiz.de, lfu-bayern.de