Keš vás zavede na místo, kterému by se dnes snad mělo říkat "boží muka na Staré rádelské cestě". Mnozí však tomuto místu říkají "U Dobráka", podle obrázku, který byl na pomníku do roku 2015 namalován.
O historii zdejších božích muk toho mnoho nevíme. Zakreslena jsou již v mapách z roku 1843, kdy dnešní Staré rádelské silnici do vzniku chybělo ještě nějakých 34 let a cesta na Rádlo tehdy vedla skrz Srnčí důl a prudce se lomila právě zde, pravděpodobně na jejím nejvyšším bodu. Nehledejme tedy pro vznik božích muk jiný účel, než byl ten cestářský, ač se v místních lesích v minulosti udála nejedna vražda, nehoda, nebo přepadení. Přesný rok vzniku ani autor známi nejsou. Jistým vodítkem by mohl být rovnostranný trojúhelník nacházející se na kamenném podstavci. Pokud bychom si jej chtěli vyložit přímo jako symbol, můžeme nalézt několik výkladů. Trojúhelník může znamenat například základní trojici: zrození, život, smrt. Taktéž Otce, Syna a Ducha svatého. Trojúhelník stojící na základně může taktéž symbolizovat Slunce a touhu pro nebeském a božském; případně i plamen, extrovertní povahu a mužskou tvůrčí sílu. Stejný trojúhelník však najdeme v celém kraji pouze na dvou dalších soklech, a to v blízkých Jeřmanicích (z náspu vydolován a znovu postaven místním zahrádkářem v roce 2005, doplněn novým dřevěným křížem a letopočtem vzniku obce 1543, 2018 zrekonstruováno, bez textu, další informace nejsou známy) a na taktéž nepříliš vzdáleném Šimonovickém kříži v Minkovicích (2002 objeveno povalené torzo se zbytečkem kříže, 2010 zrekonstruováno, bez textu, další informace taktéž nejsou známy). Může nám tedy značit, že autorem všech tří pomníků byl tentýž člověk. To, že tyto tři pomníčky tvoří na mapě téměř rovnoramenný trojúhelník, považujme spíše za dílo náhody.
Jisté není ani to, kdy a proč se na podstavci objevila kresba dobráka. Třeba se zde odehrál nějaký příběh, o kterém ví jen autor kresby a vyobrazený dobrák. Nejstarší zmínka o kresbě se dá nalézt v časopise spolku Patron z roku 1991, kdy tudy členové spolku procházeli vztyčit nedaleký tehdy povalený Rohanův kámen, přičemž již tehdy není kresba dobráka uváděna jako nějaká novinka. Nejstarší fotografie kterou se mi podařilo nalézt je z roku 2004, je na ní vidět ještě pozůstek původního kovového kříže. Co se týče samotné kresby, z detailních fotografií (2004 × 2013) je vidět, že kresba byla mezi lety 2004-2009 minimálně jednou obnovena, možná že přímo jejím autorem.
Ještě se hodí dodat jednu domněnku. V časopisech spolku Patron 1/97 a 1/01 jsou pozvánky na výlety, při kterých se od Tetschova kamene k Rohanovu, či od Rohanova kamene ke Kotelnímu, mělo jít kolem Roßmeierova kříže. Vzhledem k umístění okolních památek i chybějící zmínce o Dobrákovi u obou pozvánek, dá se předpokládat, že Roßmeierův kříž (o kterém se mi nepodařila jinak dohledat žádná zmínka) by měl být právě zdejší Dobrák. Této domněnce však odporuje rekonstrukce pod heslem "návrat náboženského charakteru" provedená již zmíněným spolkem v roce 2015. Namísto v tu dobu již neexistujícího zbytku kovového kříže se objevil kříž kamenný, kresbu dobráka nahradila plechová tabulka s textem z Jana 3:16 v českém a německém jazyce. To vše se slovy, že spolku není původ ani dávná podoba této památky známa.
Dnes je to tedy pouze jen jedno z dalších božích muk, které běžnému turistovi ani nestojí za návštěvu. Snad alespoň samotné místo neztratí název, a bude se mu říkat tak, jak bylo mnoho lidí zvyklých - U Dobráka.