Vlčata jsem dlouhou radu let vedl jako Akela, vedoucí vlcat. Spolu s mou prítelkyní Vás chceme provést zdejsími lesy,kde vyrustala na hájence po znacených i neznacených lesních cestách a ukazat Vám, ze kazdé místo i kdyz není zrovna tak atraktivní je krásné, pokud se umíme dívat a máme jako ta vlcata oci i usi otevrené. Tuto serii kesek jsme puvodne chteli udelat pouze jako tradicní uprostred prírody, nakonec jsme si ale rekli, ze kdyz uz Vás vylákáme mimo civilizaci, prichystáme toho pro Vás trochu víc. A proto, ze jsme si na kesích, typu pet cache dali snad i trochu zálezet, je tu pro ty, kterí budou chtít jako bonus i Mystery cache. Necekejte nic nárocného, ale nedáme Vám ji zase tak úplne zadarmo. K nalezení 1. stage bonusové kese budete potrebovat zapsat si jednotlivá císla,která naleznete v petkách . Vse dalsí se dozvíte v listingu bonusové kese Akelova stezka. Vsechny kese jsou umísteny tak, aby byl odlov mozný po celý rok a také i tak, aby je krome náhodných mudlů houbarů nerozrývali místy se potulující divocáci. Cela serie vede lesem a je dlouhá necelé 4 kilometry. Doporucujeme udelat si peknou procházku. Kazdá keska je v blízkostí lesní cesty a má svuj hint, který snad pomuze. Pohybujete se na území CHKO LITOVELSKE POMORAVI a tak prosím se podle toho chovejte a dbejte všech pravidel.Je samozrejmé,aby jste do lesa nejezdili autem,myslivcum a strazcum CHKO by se to nelíbilo a mohli by vás odmenit pokutou. Cesta se dá zvládnout i na horském kole. Prejeme vám tedy, aby se vám celá série líbila, prinesla Vám pár nových informací a predevsím vás privedla do tohoto koutku prírody, který máme osobne moc rádi,casto se tu potulujeme a tesíme, se az se tu s nekterými z vás potkáme.Keš je uložena se souhlasem CHKO Litovelské Pomoraví
7.Totémová hůl
Totemová hůl je jedním ze symbolů správné smečky vlčat. Kolem ní se smečka srocuje při významných společných rituálech. Hůl můžete vidět v čestném rohu klubovny, nebo ji potkat na výpravě smečky. To však pouze v tom případě, že jsou všichna vlčata pilná a snaží se na své stezce vlčete o co nejlepší výsledky
Vzhled
Totemová hůl by měla být asi 180 cm vysoká. Tvoří ji rovná tyč z pevného dřeva, na konci je umístěn podstavec. Podstavec by měl mít tvar kruhu a s tyčí svírat úhel devadesáti stupňů. Visí z něho barevné stužky, které symbolizují činnost smečky. Na podstavci, samotném vrcholu totemové hole, je čestné místo pro vlka. Vlk a vlče jsou největšími symboly vlčat. Na podstavci totemové hole je čestné místo, které je určené pravě pro ně. Chrání stuhy vlčat, chrání tudíž jejich velké chvíle, jež jsou pro vlčata opředena mnoha tajemstvími. Je-li u nich starý moudrý vlk, jsou jejich hrdé úspěchy v bezpečí. V počátku vlčáctví bylo možno vidět hole s vlkem a sv. Františkem. Podle legendy se František dokázal vcítit do těžkostí vlka z Gubbia, kterého lidé vyhnali z lesa. Vlk nejen že na něj nezaútočí, ale do konce ho poslechne, a František tak obnoví přátelství mezi vlkem a lidmi. Na holích bývala vyobrazená scéna, kdy vlk stojí proti Františkovi a hledí na něj. František měl předpaženou pravou ruku. Dnes zdobí hole vlk hledící vpřed (od sv. Františka se upustilo, jelikož jeho vyřezání by bylo daleko náročnější a hůl by byla daleko křehčí), některé smečky dávají přednost samotné hlavě vlka.
Stužky
Stuhy zhmotňují největší činy a úspěchy smečky, promítají její život, jsou knihou, ve které můžeme číst. Prostudujeme-li totemovou hůl smečky, můžeme ihned posoudit, jaké má smečka rituály, co plní a co ne, při jakých příležitostech staví slibový oheň... Je dobré udělat si ve smečce pravidla, která budou platit pro tuto činnost. Měl by je stanovit vůdce, vlčata by asi nedokázala vymyslet pevný systém a měla by mít pocit, že existují jisté neměnné zásady. Pamětní a slavnostní stuhy jsou poslední a na holi jich přirozeně najdeme nejméně. Patří sem stužky za slibové ohně, které smečka pálila, závody a jiné akce většího rázu. Jsou nejdelší, nejvyzdobenější a nejbarevnější. Žlutá stuha se soupisem úspěchů každého vlčete je jediná, která na holi zůstane po jeho odchodu. Ostatní dostane vlče na památku, aby pak jako dospělý muž mohl otevřít truhličku vespod skříně, zavzpomínat a zaslzet... Pokud projeví zájem nechat stuhy smečce, umístíme je samozřejmě na čestné místo v klubovně, nikoli zpět na hůl. A na závěr: Je krásné, když svou poslední stuhu připevní na hůl vlče samo. Bude vědět, že odchází za většími povinnostmi a vstříc větším činům, samo pochopí, že odejít musí. Nechá bráškům vzpomínku a zodpovědně se rozloučí. Nebylo by dobré, kdyby tato událost probíhala za nějakých vypjatých okolností, přeci jen je to vstup do pravého junáckého oddílu a krok k dospělosti.
