Naše země je neuvěřitelně pestrá, Neustále nás něčím překvapuje. Během geopotulky po zdejším kraji v době ranně Covidové, na jaře roku 2019, jsem míjel tento žulový monolit, který mě na první pohled zaujal. Zastavil jsem zde, vše pečlivě prozkoumal a zdokumetoval a díky tomu vznikla tato earthcache. Vítejte u dalšího pokračování projektu KGW (Koumesův EC GeoWandr)
Princovy skály patří mezi útvary tzv. Žulovského Plutonu. Jsou tvořeny hrubozrnnou žulou dosahující výšky až 15 metrů. Kolem paty skály protéká Stříbrný potok.
Slovo žula pochází z německého Sohle (tj. podklad, podloží). V odborné terminologii se používá označení granit (z latinského slova granum, tj. zrnko), termín používaný k označení zrnitých, krystalických hornin.
Jedná se o hlubinnou vyvřelou horninu. Z velké části tvoří pevné části zemské kůry. Je mnohem tvrdší než mramor, její tvrdost je mezi 6 a 7 stupni v Mohsově stupnici tvrdosti, má vysokou hustotu a odolnost. Žula se skládá z několika minerálních látek, mezi hlavní z nich patří křemen (35%) a živec (40%). Právě živec v žule rozhoduje o její barvě. Žulový kámen bývá nejčastěji šedý s modrým odstínem, ale může mít i růžovou, žlutou nebo červenou barvu. Hlavním rysem žuly je zrnitost. Žula může být hrubozrnná, středně zrnitá nebo jemnozrnná. Malé a středně velké kameny granitu mají nižší pórovitost, a proto jsou více odolné. Žule se díky jejím jedinečným vlastnostem někdy také říká "věčný kámen". Je vysoce rezistentní vůči teplotě, špíně a téměř nevstřebává vodu. Z tohoto důvodu je tento přírodní kámen symbolem pevnosti, trvanlivosti a je široce používán ve stavebnictví. Praktické vlastnosti a esteticky příjemný vzhled žuly otevírají návrhářům a architektům téměř neomezené možnosti tvorby a umožňují jim z toho kamene realizovat i ty nejodvážnější návrhy. Žula nabízí široké použití k vybavení a výzdobě interiérů, je vhodná pro vnější opláštění budov. V zahradní a krajinné architektuře umožňuje vytváření jedinečných kompozic – přírodní kámen je symbolem klidu, stability a harmonie. Jedinou nevýhodou granitu je jeho ohromná váha, patří mezi nejtěžší zpracovávané materiály, avšak tento jediný nedostatek nemůže překrýt spoustu výhod, které žula jako materiál nabízí.
Vyskytuje se v hlubinných tělesech tzv plutonech. Přičemž tvoří i značně velká tělesa. Žuly jsou spolu s příbuznými granodiority nejrozšířenějšími hlubinnými vyvřelými horninami. V Česku se žuly vyskytují hojně ve středočeském a centrálním moldanubickém plutonu a prakticky ve všech hraničních pohořích. Při větrání žul dochází k silnému zaoblování původních hran. Proto se lze setkat se zakulacenými tvary u balvanů i skal.
Pluton je termín, kterým označujeme velké těleso magmatického původu, nacházející se většinou v hlubinách zemské kůry. Název těleso obdrželo od římského pojmenování boha podzemí Pluta. Těleso je tvořeno převážně kyselým magmatem, které je zastoupeno granity. Spodní ohraničení plutonu není většinou známo a šířkově mohou plutony zabírat území od kilometrů až po tisíce kilometrů. Mohou se vyskytovat v celé škále tvarů závislých na hornině, do níž se magma vlévá. Následkem výlevu žhavého magmatu vzniká v okolí plutonu pásmo natavených a částečně přeměněných hornin tzv. kontaktní dvůr či kontaktní lem).
Vlivem eroze a denudace se pluton obnažuje a vystupuje na zemský povrch. Protože má větší odolnost vůči erozním vlivům, je v krajině zachován jeho ráz a stává se kuriózní dominantou okolí. V některých případech se začne část plutonu odlupovat po blocích ve tvaru desek
Proces eroze hornin
Způsobuje změny ve složení hornin a minerálů vlivem působením povrchových faktorů, především atmosféry, vody, ledu, kolísání teploty, činností organismů a podobně. Eroze, čili zvětrávání může být:
1. Mechanické neboli fyzikální zvětrávání – je proces, při němž dochází k rozpadu hornin bez výraznějších změn v jejich chemickém složení. Kapalná voda, pronikající do puklin v hornině, se vlivem mrazu přeměňuje na led, což má za následek zvětšující se tlak v puklinách a odtrhávání části skalního masívu (led má tendenci zvětšovat svůj objem při přechodu na pevnou fázi, změna může dosáhnout až 1/10 objemu). Pravidelné opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině má za následek její zvětšování. Odborně se tento proces nazývá mrazové zvětrávání a je typická pro obnažené skály. Druhým důležitým faktorem je působení teploty, kdy vlivem ohřívání a chladnutí tělesa horniny dochází k jeho smršťování (kontrakci) a roztahování (expanzi), což vede k rozpadu horniny.
2. Chemické zvětrávání – při kterém dochází ke změně fyzikálních a chemických vlastností za vzniku nových minerálních látek. Je závislé na teplotě a vlhkosti. Atmosférická voda reaguje se vzdušným oxidem uhličitým, což má za následek vznik kyselého roztoku, který rozpouští určité minerály během vsakování do půdy. Takovým způsobem vznikají například krasové oblasti. Další významným reakčním činidlem je podzemní a mořská voda, která má schopnost reagovat s jinými druhy minerálů. Další chemické zvětrávání je typické pro horniny obsahující železo, které reagují za vzniku oxidu železitého, jenž je charakteristický svojí načervenalou barvou. Posledním druhem je zvětrávání podmořské, při kterém se v puklinách v kamenech pod mořem ukládá sůl, která krystalizuje a tím trhá strukturu kamene. Hlavními pochody jsou rozpouštění, oxidace, redukce, hydratace, karbonizace hydrolýza a reakce s organickou hmotou.
3. Biologické zvětrávání – je spojené s činností organismů, které reagují s horninami, čímž vyvolávají jejich biochemický rozklad. Nejčastější je rozklad lišejníky, rozšířenými po celé Zemi. Lišejníky uvolňují kyselinu, která rozrušuje horniny. Větší organismy se dále podílejí na rozrušování hornin například kořenovým systémem, který je schopen se dostat do menších puklin a následně roztrhat skalní masiv. Nejdůležitějším organismem, ovlivňujícím tvář Země, je v posledních stoletích člověk, který je schopen přetvářet rozsáhlá území svojí povrchovou i podpovrchovou důlní činností.
4. Kombinace zvětrávání - Ve většině případů se setkáváme s tím, že se základní typy zvětrávání navzájem prolínají a vzájemně doplňují. Pro určité oblasti jsou charakteristické různé kombinace zvětrávání, které v dané oblasti většinou převládají.
Otázky:
- Jaký typ horniny tvoří Princovy skály a jaké jsou její hlavní složky?
- Popište vlastními slovy co je to "pluton".
- Poblíž vrcholku najdete skálu přeťatou rýhou (viz hint). Jaké jsou její rozměry? Popište jakým způsobem mohla tato rýha vzniknout?
- Sejděte dolů pod skálu k řece. Zde můžete vidět několik lezeckých tras. Nás však zajímají převisy. Popište, jakým způsobem tyto převisy vznikly.
- Vyfoťte sebe nebo vaši GPS se skálou a fotku přiložte k logu.
Odpovědi zašlete přes profil (nikoliv mailem), aby bylo zachováno vlákno vzájemné komunikace. Rovnou logujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud za vás posílá odpovědi někdo jiný, uveďte to prosím ve svém logu, předejte tím případným nedorozuměním. Díky za pochopení :)
Přeji spoustu zábavy s geocachingem :)