Když jsem viděl tyhle tři krásné staré stromy, první co mi blesklo hlavou bylo - Tři Vetreráni.
Proto taky keš s tímto názvem.
Přemýšlel jsem , jak jsou asi staré. A zapátral jsem na netu a zjistil jsem , jak se takové stáří dá přibližně určit.
Určování stáří stromu prostřednictvím letokruhů
- Nejjednodušším způsobem jak určit stáří stromu je spočítat letokruhy buď na pařezu nebo přímo na kmeni. Omezení této metody je jasné, neumožňuje stanovit věk stromu, aniž by byl před tím pokácen, takže rozhodně není použitelná vždy a všude. Na druhou stranu nevyžaduje žádné pomůcky a je velmi přesná.
- Počet letokruhů však lze zjistit i u vzrostlého stromu. Používá se k tomu tzv. přírůstkový vrták. S jeho pomocí se získá vzorek dřeva ve tvaru podlouhlého válečku, na kterém se pak letokruhy spočítají. Nevýhodou je potřeba speciálního nástroje a byť malé, tak přeci jen poškození stromu. Naopak výhodou je, podobně jako u počítání letokruhů na pařezu nebo kmeni, vysoká přesnost.
Určování stáří stromu z velikosti kmene
Tento způsob je méně přesný. Má však i svůj půvab spočívající v tom, že ho můžeme aplikovat na libovolný strom, aniž by došlo k jeho jakémukoli poškození. I zde se počítá, byť skrytě, s tzv. ročním přírůstkem. Skrytě proto, že nemáme možnost ho vizuálně zkontrolovat a tak, aby bylo možné ho využít pro stanovení vzorečků, se pro jeho určení vycházelo ze statistických údajů. A právě toto je důvodem snížené přesnosti této metody. Principem statistiky totiž je, jak známo, že, ať je algoritmus jejího zpracování jakkoli dokonalý, tak zevšeobecňuje a každý dendrolog vám řekne, že paušalizovat vytváření letokruhů dost dobře nejde. Na jejich podobu má totiž vliv spousta faktorů jako například množství srážek, teplota, typ půdy, nadmořská výška, ale třeba i hustota porostu atd., a v neposlední řadě je to i druh stromu samotného. Šířka letokruhů se liší jak rok od roku, tak i v rámci jednoho roku na různých částech téhož kmene.
- Platí poučka, že stáří stromu zhruba odpovídá obvodu jeho kmene v palcích. Ten se zjišťuje přibližně ve výšce 1,3 m nad zemí (jednoduše ve výšce hrudníku) a lze k tomu použít například provázek, který se nejdříve ovine kolem stromu a následně změří metrem. Při použití metrické soustavy je nutné zjištěný údaj přepočítat podle následujícího vzorečku:
S - stáří stromu
O - obvod kmene [mm] měřený ve výšce 1,3 m nad zemí
S = O / 25,4
Tato metoda nezohledňuje žádné specifické vlastnosti konkrétního druhu stromu. Výhodou tak je především její univerzálnost, nevýhodou pak malá přesnost.
- Druhá metoda umožní určit věk stromu buď pomocí tabulky nebo vzorečku, který je pro každý druh stromu jiný. Je to dáno tím, že se snaží zohlednit rozdílné vlastnosti jednotlivých druhů jako je různá tloušťka kůry nebo odlišná hodnota dosahovaného ročního přírůstku. Díky tomuto přístupu je možné dosáhnout větší přesnosti oproti předchozí metodě. Následují vzorečky pro konkrétní druhy stromů:
S - stáří stromu
O - obvod kmene [mm] měřený ve výšce 1,3 m nad zemí
Borovice: S = (O / 13) - 6
Buk: S = (O / 16) - 2,5
Jedle: S = (O / 14) - 3
Smrk: S = (O / 13) - 3,5
Jiným výpočtem můžeme přibližně stanovit stáří stromu
Vzorec pro výpočet věku: = (5/[RL.π]) .D
kde: V je věk
D je průměr kmene (cm)
RL je tloušťka letokruhu
π matematická konstanta - 3,14
Tloušťka letokruhu je u každého stromu jiná a záleží na mnoha faktorech, ja je uvedeno výše. Konstanta RL pro dud letní je 3,115
Provedli jsme spolu s kamarádem KaPaDaBr měření jednoho dubu a pokusili se určit stáří.
Ve výšce cca 130 cm jsme naměřili obvod 325 cm
Podle obecného a nejméně přesnho vzorce je stáří stromu S = obvod / 25,4 ..... tedy 3250/25,4 = 128 let
Podle druhého, zpřesněného vzorce, je stáří stromu S=(5/[RL.pí]) .obvod .... tedy 5/ (3,115x3,14)x 325 = 166 let
Takže odhad stáří je cca 145 let
Tak a teď k samotné keši.
Umístění keše nemůžete přehlédnout, jen dostat se k logbooku bude asi chvilku trvat.
Hlavně zachovejte klid, chladnou hlavu a nepoužívejte násilí! Někde tam je , nebojte se!
Nevkládejte náhradní papírky, takové logy budou smazány- platí log pouze do logbooku.
