Klepákův mlýn patřil s dalšími 69 mlýny do povodí Dyje. Na samotné řece Dyji leží 12 mlýnů, po kterých Vás provede série keší s názvem "Mlýny na Dyji". Většina mlýnů byla panských a podléhala vrchnosti. Mlynář byl placen z "třetí míry", což znamená, že za svou práci dostával třetí díl výmelného. Z toho musel mlynář ročně odvádět vrchnosti v dohodnutých ročních obdobích tři vykrmené vepře. Kromě toho měl ještě povinnost povoznickou, za níž dostával pro koně po míře ovsa. Na Klepákově mlýně navíc provozovali pilu, protože by je samotný mlýn neuživil.
Po roce 1968 byl mlýn opuštěný, následně vyvlastněn a používán jako sklad pro zemědělce, kteří posléze přenechali prostory mlýna Pionýrům a ti zde začali provozovat letní tábory. Po revoluci v roce 1989 byl mlýn vrácen původnímu majiteli, panu Kudrnovi z Telče, který se rozhodl zachovat tradici letních táborů a propůjčil mlýn Pionýrské skupině 8. března z Jindřichova Hradce.
Dnes má mlýn jiného majitele, ale tradici táborů si zachoval. Každoročně se zde odehrávají dva čtrnáctidenní tábory pro děti ze základních škol z celé republiky. Tyto tábory pořádá již zmiňovaná Pionýrská skupina 8. března více než 30 let. Kapacita tábora je až 90 dětí, které jsou ubytovány v chatkách nebo stanech s dřevěnou podsadou. Děti jsou po příjezdu rozlosovány do oddílů, které vedou školení vedoucí a instruktoři. Bohatost programu je dána nejenom motivovanou celotáborovou hrou, ale i plněním úkolů jednotlivců. Dny jsou vždy rozděleny na pět zaměstnání, dvě dopolední, dvě odpolední a jedno večerní, při nichž děti hrají celotáborové hry, sportují na hřištích a při pěkném počasí využívají dvou rybníků ke koupání. Tábor je tradičně ukončen vyhlášením vítězů táborové hry a slavnostním táborovým ohněm.
Kešku po odlovení pečlivě uzavřete,vraťte na místo a zamaskujte!