Ještě v minulém století se velké míře používaly k dopravě vytěženého dřeva z lesů koňské potahy. Tento způsob dopravy se sice využívá i dnes, ale pouze v místech, která jsou obtížně dostupná traktorům a tahačům. V některých místech se dřevo dopravovalo do místa zpracováni pomocí uměle vybudovaných vodních kanálů. S rozvojem dřevozpracujících podniků se začala hledat jiná, schůdnější a efektivnější řešení. Na začátku minulého století se proto poměrně často stavěly lesní úzkokolejné železnice, které protínaly velká lesní území. Zdejší lesy patřily v té době hraběti Adolfu Valdštejnovi. Hrabě nejprve se stavbou drážky otálel, obával se, že vysoké náklady na stavbu nebudou později vyváženy vyššími zisky. K náhlé změně rozhodnutí jej přivedlo rozsáhlé napadení lesních porostů housenkami sosnokazu. Napadené dřeviny bylo potřeba co nejrychleji vytěžit a zabránit tak větším škodám. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě úzkokolejné železnice. Jako dodavatel byla v roce 1913 vybrána pražská firma Orenstein a Koppel, která vypracovala projekt, vybudovala trať a dodala i vozy s lokomotivou. Drážka měla rozchod 760mm, při výšce kolejnice 7 cm a její délce 7m. Na pražce byly použity hranolky 10x13cm o délce 120cm, kladené do sponu 70cm(později 60cm).
Se stavbou tratě se začalo na Rečkově a odtud se postupovalo dále podle stávající tratě České severní dráhy směrem k Malému Rečkovu, kde byly zavezeny bažiny v okrajích rybníka Kozince, protože nově budovaná trať musela širokým obloukem najíždět do podjezdu stávající železnice. Most vystavěl stavitel Krajník v roce 1914. Odtud úzkokolejka dále stoupala nahoru Černou roklí na Kozinec. Teréní zlom ke Kozinci trať zdolávala několika záhyby, které připomínaly písmeno "S". Odtud trať pokračovala přímým směrem(nynější přímou lesní cestu, které místní říkají "mašinka" a kudy dříve vedla železnice, lze bez problémů poznat i dnes) přes silnici Bělá p.B. - Dolní Krupá směrem k hájovně Radechov, kde bylo zřízeno nákladiště. Odtud se dále klikatila pod Lysou horu, kde vstupovala do strážovského revíru. Drážka byla v následujících letech dále prodlužována, v roce 1925 byl dostavěn poslední úsek, kterým trať pokračovala okolo loveckého zámečku na Strážově, kde se nacházelo další nákladiště, aby skončila 200m před vesničkou Hradčany. Celá trať vedla pouze lesy a měřila úctyhodných 25,96km. K plánované dostavbě do Srní už bohužel nedošlo.
Srdce celé tratě bylo u pily na Velkém Rečkově, kde byla zřízena výtopna a studna pro napájení lokomotiv. Jelikož lokomotivy spotřebovávaly velké množství vody, byly vyhloubeny další tři studny - u Černých smrků, u Vejčína a pod Lysou horou. Voda byla čerpána pomocí řetězcových močůvkových čerpadel. Na celé trase se nacházelo několik výhyben a na různých místech byla zřizována sezóní nákladiště. U rečkovské pily byla výhybka s odbočkou k nákladišti ČSD, za výhybkou koleje procházely skladem kulatiny a zatáčely vpravo kolem skládky uhlí k výhybce, za níž mířily ke skladišti řeziva anebo do výtopny.
Vozový park zajišťovaly dvě parní lokomotivy: dvouspřežní tendrovka od firmy Kraus v Linci a trojspřežní lokomotiva od firmy Orenstein-Koppel, známá pod označením Ilonka. K dispozici bylo více než 30 dvounápravových vagonků a šlapací drezína. Ta měla jediný úkol - v obdobích sucha následovala každý vlak, její posádka vybavená lopatami a velkými plácačkami likvidovala eventuelní ohniska požáru, které mohly způsobit projíždějící parní stroje. Úzkokolejka měla několik vagonů s podlážkami a lavičkami pro exkurze převážně žáků lesnických škol, ve kterých nádherná lesní zákoutí a bohatost na zvěř zanechávaly nezapomenutelné zážitky. Vlak naložený dřevem, skládající se z pěti vozových souprav(každá měla dva vozíky) dosahoval délky až 150m. Celou vlakovou soupravu zajišťovalo několik lidí: strojvedoucí, topič a tři brzdaři. Doprovodnou drezínu obsluhoval jeden dělník. Během hospodářské krize obsluhoval brzdy pouze jeden muž, kterému vypomáhal topič. Úzkokolejka neměla výpravčího ani žádný pevný jízdní řád, za bezpečnost zodpovídali strojvedoucí. V době své největší slávy - v létech 1928-1930, kdy úzkokolejka dokázala ročně přepravit více než 120 000 krychlových metrů dřeva, projížděly tratí čtyři páry vlaků za den, ne vždy to však bylo po celé délce trasy.
Valdštejnové úzkokolejku sami neobhospodařovali, ale pronajímali ji včetně pily postupně podnikatelům Lustigovi, Pickovi, Umbraunovi a Pušmanovi. Po roce 1945 byla pila i úzkokolejka znárodněna a stala se majetkem čs. státu. V roce 1947 vypukl na pile velký požár, který předznamenal i zánik úzkokolejky. Poslední jízdy se konaly v roce 1950. Lokomotiva Ilonka a část kolejí byly odeslány na Slovensko, kde dosloužily. Zbytek kolejí byl rozebrán a dán do šrotu. Po drážním tělese zbyly jen dlouhé lesní průseky, z nichž některé jsou využívany jako lesní cesty, jiné však postupně zarůstají a mizí pod náletem stromů. Po úzkokolejce tak zbylo jen několik fotografií a vzpomínky pamětníků... Vlaky byly nahrazeny tahači a traktory, ale i tak stojí za to připomenout si tento na svou dobu moderní a výkonný způsob dopravy.
Plánek tratě, stav v roce 1925
Podrobnější mapku celé tratě včetně mnoha fotografií naleznete zde: http://zrus-zan-zel.blog.cz/0707/velky-reckov-hradcany
Zdroj: J. Bednář - Stezkami domova
Pár slov o keši:
Všechny zastávky se nacházejí na krátkém úseku bývalé úzkokolejky. Celý úsek půjdete po upravené lesní cestě, která vede v blízkosti železniční tratě Bakov n.J. - Česká Lípa. Trasa včetně cesty zpět měří cca 2km. Za poslední zastávkou se ještě můžete mrknout k NPP Klokočka, která se nachází hned za mostem a kde si můžete v klidu spočítat souřadnice finálky. Nebojte se, není to daleko. Při otevírání keše buďte potichu, čeká Vás malé překvapení...
Keš ani jednotlivé zastávky nejsou v žádném případě na kolejích!
Svá geovozidla můžete zanechat zde: N 50° 29.702' E 014° 54.428'
Nejezděte po lesní cestě autem!
Pro odlov samotné keše je potřeba zjistit následující indicie:
Stage 1 N 50°29.732', E 14°54.392'
Spočítejte čtvercová okénka na pravé štítové straně domku, který se nachází nalevo od Vás v areálu pily=A
Stage 2 N 50° 29.749' E 014° 54.298'
Někde v těchto místech bývala výhybka k nákladišti ČSD. Spočítejte počet svislých trubek nesoucích zábradlí na obou stranách mostku=B
Stage 3 N 50° 29.788 E 014° 54.059'
Jaký předmět se nachází nalevo od cesty zhruba ve výši očí?
a)ptačí budka C=4
b)nivelační tyč C=6
c)informační tabule C=8
d)elektrické zařízení C=10
Stage 4 N 50° 29.867 E 014° 53.672'
Most, pod kterým lesní železnice podjížděla stávající trať. Zjistěte počet železných traverz viditelných ze spodní strany mostu=D
Keš naleznete na souřadnicích:
N 50° 29.(A*B+(C*D*10)-1)'
E 014° 53.((A*C*D*2)+4)'
Kontrolní součet všech číslic finálních souřadnic je 63.