Země se prakticky každodenně na své dráze kolem Slunce střetává s malými planetkami či meteoroidy. Jako důkaz vidíme občas "padající hvězdy" čili meteory nebo dokonce jasnější meteory - bolidy. Existují ale ještě dva další důkazy srážek Země s vesmírnými tělesy. Prvním jsou impaktní krátery - k nám nejbližší je kráter Ries v Německu (z něj pocházejí jihočeské vltavíny), a asi nejznámější je Meteor kráter v Arizoně.
Nejhmatatelnějším důkazem jsou meteority - na ty si můžeme přímo i sáhnout.
Většina planetek se průletem zemskou atmosférou zahřeje natolik, že roztaví a vypaří. Zda aspoň část tělesa dopadne až na Zemi, závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitější je hmotnost původního meteoroidu, dále jeho rychlost, s jakou vstoupil do atmosféry (obvykle při rychlosti pod 20 km/s může dopadnout) a úhel vstupu do zemské atmosféry.
Dalším faktorem je složení planetky: železné meteoroidy jsou poměrně kompaktní a při průletu atmosférou méně odtávají, takže s větší pravděpodobností doletí až na povrch naší planety. Křehčí kamenné planetky se obvykle rozpadnou na menší části, které se snadněji vypaří; proto jen při velké vstupní hmotnosti (a malé rychlosti) mohou dopadnout na zem. Pěkným ukazatelem, zda těleso mohlo dopadnout až na Zem je výška, ve které meteor přestal zářit. Je-li to více než 30 km nad zemí, je velká pravděpodobnost, že se celé těleso vypařilo v atmosféře a tudíž nemůžeme očekávat jeho dopad až na Zemi.
Základní dělení meteoritů je na železné, železo-kamenné, kamenno-železné a kamenné. Vystavený exponát je ukázkou železného meteoritu - sideritu. Siderit je složen především ze železa a niklu a pochází pravděpodobně z jádra rozbité planetky.
Meteority neboli pozůstatky po srážce s planetkou se nalézají po celém světě. Nejlépe se nacházejí meteority železné, jelikož jsou vůči okolí obvykle atypické a snadněji rozpoznatelné (a důkaz jejich mimozemského původu je poměrně jednoduchý). Hlavním důvodem ale je, že příliš nepodléhají destrukci okolním prostředím. Největší koncentrace meteoritů jsou v poslední době nacházeny v Antarktidě, kde jsou pro jejich hledání ideální podmínky. Akumulační činností ledovce se meteority nahromadily na některých místech a díky ablaci ledu (odtávání) se postupně dostávají na povrch, kde jsou se svojí typicky tmavou barvou snadno rozpoznatelné. Dalším význačným nalezištěm jsou pouště, na nichž jsou tmavé kameny dobře rozpoznatelné.
Blízkozemní asteroid 2006 XR4, objevený na Kleti, ještě na dráze kolem Slunce.
Na Observatoři Kleť se zkoumají blízkozemní planetky - ano, přesně ta tělesa, která nás přímo ohrožují a mohou se s námi střetnout. Po takové srážce můžeme najít meteority. V expozici se seznámíte nejen s planetkami, uvidíte unikátní snímky Meteor kráteru, ale budete si moci i přímo sáhnout na pozůstatek malé planetky neboli na meteorit.
Na Observatoři Kleť vystavený meteorit Muonionalusta nalezl český cestovatel a sběratel Jiří Šimek ve Švédsku pod povrchem země (meteority se obvykle nacházejí na zemském povrchu). Pod povrch se dostal především zásluhou tání ledovce, do kterého dopadl a následnými sesuvy půdy. Tento meteorit je pozůstatkem jednoho z větších pádů meteoritů, který se udál před necelým milionem let. Přesná lokalita nálezu se nachází asi 300 kilometrů za polárním kruhem v severní části Švédska u vesnice Kitkiöjoki.
Meteorit je klasifikován jako oktaedrit třídy IVA a má ukázkovou strukturu Widmanstattenových obrazců, které vzniknou na řezu po naleptání kyselinou dusičnou.
Chemický obsah meteoritu je: 91.18% železo Fe, 8.42% Nikl, 2.24 ppm Ga, 0.133 ppm Ge, 1.6 ppm Ir, R. Schaudy et al. (1972). Celková hmotnost vystaveného exponátu je cca 60 kg.
Ke keši samotné.
V letní sezóně (červenec a srpen) je Observatoř Kleť otevřena pro veřejnost vždy od úterý do neděle s prohlídkami od 10.30, 11.30, 12.30, 13,30, 14.30 a 15.30 hod.
Nejen že uvidíte meteorit Muonionalusta a splníte podmínky EC, ale seznámíte se s výzkumným programem Observatoře a bude-li hezké počasí, uvidíte navíc i sluneční skvrny.
Vstupné činí 50,- Kč na osobu, děti a studenti 30,- Kč.
Další možností může být nějaká mimořádná akce ;-)
Otázky a úkoly:
Pro uznání logu odpovězte přes profil správně následující otázky a úkoly (po zaslání odpovědí můžete hned logovat, pokud bude něco špatně, ozveme se):
1) Jaký je podíl železe ve vystaveném meteoritu?
2) Ve které zemi byl vystavený meteorit nalezen?
3) Odhadněte největší rozměr vystaveného meteoritu
4) Vysvětlete, proč má povrch tohoto meteoritu hnědou barvu a ne černou, jak obvykle bývá u železných meteoritů.
5) Vyfoťte se s meteoritem (tato podmínka je dobrovolná)
6) Přidejte Vaší fotku s jným meteoritem (tato podmínky je dobrovolná)