Chlustov od Nové Horní Vltavice
Chlustov je výrazná hora na okraji širokého údolí soutoku Teplé Vltavy a Řasnice, kterou v současnosti snadno poznáte podle siluety s vykrojeným zubem na vrcholu. Hřbet Chlustova je natažený v severojižním směru právě mezi řeky stékající se u 3 km vzdálené Lenory, jeho severní úpatí je omýváno Teplou Vltavou pod Horní Vltavicí, zatímco na jihu jeho svahy pozvolna u vsi Řasnice klesají ke stejnojmenné říčce. Notně protažená kupa (po hřbetnici je vzdálenost mezi úpatími 4,5 km) je na západní straně spojena sedlem se Žlíbským vrchem. Obě hory náležejí do geomorfologického okrsku Stráženských plání, součásti Knížecích plání; o 40 metrů vyšší Žlíbský vrch je nejvyšším vrcholem tohoto okrsku.
Vrchol vystupuje do nadmořské výšky 1093,8 metrů (waypoint VR) a převyšuje Vltavské údolí o více než 300 metrů. Nadmořská výška řadí Chlustov na 144. místo mezi šumavskými tisícovkami a na 197. místo mezi tisícovkami v Česku. Prominence 121 metrů oproti zmíněnému sedlu se Žlíbským vrchem i dostatečná izolace kvalifikuje Chlustov mezi elitní ultratisícovky. Na hřbetu klesajícímu od vrcholu k severu lze najít dvojici drobných vrcholků s nadmořskou výškou 1006 m, 984 m a vedlejší vrchol vystupující ze sedla v 915 m n.m. do výšky 936 metrů.
Severní a vrcholová část Chlustova je tvořena prvohorní až starohorní pararulou, (složenou z biotitu, sillimanitu, cordieritu, muskovitu a granátu), místy mírně migmatizovanou. Jižní část a nižší polohy jsou tvořeny obdobně starým migmatitem (flebit-stromatitického až flebit-nebulitického typu), jehož mineralogické složení je obdobné, jen s jiným poměrem jednotlivých složek. Horniny tvořící Chlustov můžete vidět na drobných skalkách a v sutích na prudkých svazích.
Celá hora je souvisle zalesněna, převládají smrkové a smíšené porosty, místy lze narazit na souvislé bučiny. Lesy jsou protkány sítí cest, místy až překvapivě kvalitních. Narazíte-li na šikovně orientovanou paseku, nabídnou se vám zajímavé výhledy, byť historicky uváděné alpské vyhlídky jsou nejspíše beznadějně zarostlé. Jediné skromné vyhlídkové místo naleznete jižně od vrcholu (waypoint R3), kde je z turistického odpočívadla výhled na Zátoň.
Od vrcholu po úpatí
Zákoutí pod listnáči na vrcholu
Výhledy ze samotného vrcholu načas zmizely s rostoucími stromy, ale kromě trigonometrického bodu a výrazného mezníku s číslem 73 naleznete na vrcholu pyramidu věnovanou Darince (waypoint R2). Pod jejím vrchním kamenem naleznete vrcholovou knihu založenou neformálním "kulturně osvětovým spolkem Crocus Bohemicus" v roce 1997 a jak při jejím čtení zjistíte, stále se jedná o tuto první knihu. Vzhledem k velmi řídkým návštěvám nepřibývá moc zápisů, což je vyváženo jejich délkou a relativní zajímavostí. Nebojte se při vaší návštěvě přidat další záznam, zakladatelům jistě uděláte radost.
Ve vrcholové knize také naleznete důrazné připomenutí, že hora se správně jmenuje Chlastov, ostatně stejný název se objevuje i na jejím přebalu. Přesný název Chlustov nemá s popíjením nic společného. Kromě současného názvu byste se v minulosti mohli setkat se zápisem Chlustová či vzácně Hora s chrustem, který je odkazem na tradiční německý název Krustelberg ve variantách (Krustel Berg, Krustlberg, Chrustlberg).
Původ názvu hory je nám neznámý, písemné zápisy souvisí až s kolonizací území na jeho úpatí v první polovině 18. století, kdy vyrostly vesnice Hüblern (Houžná), Wolfsgrub (Vlčí Jámy), Pumpenhäuser, později zvaná Pumperle (Řasnice), Laimsgrub (Hliniště) či Röhrenberg (dnes zaniklé Žlíbky). Žlíbky mají však starší historii – vznikly na místě starého odpočívadla a napajedla pro soumarské koně na trase střední Zlaté stezky, která vedla po východních svazích Žlíbského vrchu. Ač se tato dávná dálková trasa svahům Chlustova o pár set metrů vyhnula, její současná obdoba, silnice I/4 spojující Prahu s Pasovem, probíhá po východním úpatí Chlustova.
Kudy na vrchol
Pohodová: Nenáročná cesta, jejíž naprostou většinu lze absolvovat na kole či s kočárkem. U odbočky z hlavní silnice k penzionu Chlustov je prostranství, kde lze zaparkovat. Další silnička k penzionu je již za zákazem vjezdu, tak se po ní vydejte a pokračujte až k okraji lesa (waypoint T1). Lesem se vydejte snad k jediné historické památce a to pomníku v sedle s letopočty 1889–1914 (waypoint R1). Připomíná čtvrt století trvání manželství krumlovského vévody a knížete Jana Nepomuka II. ze Schwarzenbergu a kněžny Terezie, rozené Trauttmansdorffové-Weinsbergové. Po prohlédnutí se vraťte kousek na předchozí křižovatku a zamiřte přes další křižovatku lesních cest (waypoint T2) směrem k vrcholu. Až příliš upravená cesta vás přivede téměř k vrcholu (waypoint T3), odkud je potřeba poslední stovky metrů absolvovat kamenitou cestou. Trasa je dlouhá 4 km s převýšením 300 metrů.
Infarktová: Máte-li raději přírodní terén a nevadí-li vám stoupání, můžete vyrazit obdobně okolo penzionu Chlustov a kousek za začátkem lesa odbočit doprava (waypoint T4). Dokud nedojdete na upravenou cestu (waypoint T5), nic se neděje. Přejdete-li ale široké prostranství vpravo, ocitnete se na počátku zajímavého úseku (waypoint T6) vedoucího přímo na hřeben (waypoint T7). V létě se můžete utěšovat hřiby, co tu všude rostou (když zrovna rostou). Na hřebeni se můžete vydýchat na odpočívadle (waypoint R3) a radovat se z ušetřených téměř dvou kilometrů. Na vrchol je to kousek po hřebeni.
Rovnou za šipkou: Bývá doporučována jako nejkratší trasa, my ji nezkoušeli. Zastavte na čerpací stanici u Nové Houžné (waypoint P2) a po staré silnici pokračujte směrem na Strážný. U první chaty po pravé straně (cca 750 m) odbočte a vydejte se vzhůru. Zatímco předchozí cesta má krátké intenzivní stoupání, tak na této trase chybí cesta, ale rozhodně nechybí intenzivní stoupání. Celkově jde o délku 1,7 km a stoupání 280 metrů. Nebo můžete zkusit přímý výstup kombinovat s pozvolnými lesními cestami.
CHKO Šumava
Keš je umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte především po silnicích, pevných cestách a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde přemýšlejte, zda je cesta pro kolo vhodná. Jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Děkujeme!
(kopie listingu)