Hrdinové první světové války
Po první světové válce, když Československo a Jugoslávie uzavřely 14. srpna 1920 spojeneckou smlouvu, vznikl v Olomouci Klub přátel Jugoslávie. Klub měl zpočátku pouze devatenáct členů, převážně z řad inteligence a důstojníků československé armády, postupně se ale rozrůstal. V roce 1921 se klub stal součástí Československo-jihoslovanské ligy. V rámci své činnosti konala liga každoročně oslavy jihoslovanského státního svátku, spojené obvykle s pietní vzpomínkou na vojenském hřbitově v Černovíře, kde byly uloženy ostatky 173 jihoslovanských vojáků, kteří zde padli během první světové války. Právě každoroční tryzny přivedly členy ligy k myšlence uctít důstojným způsobem památku téměř 1300 Jihoslovanů, pohřbených během války na celém území Moravy a Slezska.
Zrodil se nápad vybudovat pro ně mauzoleum. Pro stavbu mauzolea si Češi a Jugoslávci vybrali olomoucké Bezručovy sady. Práce na mauzoleu začala v dubnu 1926, po předchozích jednáních s jugoslávským velvyslanectvím a vládními orgány ČSR. Návrh mauzolea vypracoval olomoucký architekt Hubert Aust (1891-1955). Podle Austových plánů zde nejprve vyrostl umělý pahorek orámovaný dvojitým schodištěm, a brzy poté neoklasicistní, jedenáct metrů vysoká kaple s kopulí a předsíní podpíranou řadou deseti dórských sloupů. Jádrem stavby se stala krypta pro 1300 rakví, krásně vyzdobená pravoslavnými freskami. Vstup do mauzolea okrášlil pískovcový reliéf truchlící ženy a se znaky Jugoslávie a Československa. Průčelí stavby zase reliéfní nápis v češtině a srbochorvatštině „VĚRNOST ZA VĚRNOST – LJUBAV ZA LJUBAV“. Sochařskou výzdobu provedl olomoucký sochař Julius Pelikán.
Stavba však zůstala (patrně pro nedostatek financí) nedokončena. Proti původnímu modelu chybí v průčelí dvě velké symbolické sochy. Slavnostní otevření mauzolea, jenž je svou architekturou nadčasové ještě dnes, takřka po 85 letech, se konalo ve dnech 10. a 11. července 1926 (tzn. za neuvěřitelné tři měsíce od začátku stavby) za účastí delegace z obou států. Za hojné účasti olomoucké veřejnosti posvětil tehdejší biskup Gorazd kapli a celé mauzoleum bylo oficiálně věnováno Jihoslovanům se slibem, že jak město, tak i liga budou o ně pečovat. Také heslo na památníku „Věrnost za věrnost“ k tomu zavazovalo. Do dvou let pak byl dokončen svoz ostatků jihoslovanských vojáků z různých míst Moravy a Slezska. Celkem je jich zde pohřbeno 1188.
Mauzoleum dnes
S koncem první republiky začala stavba pomalu chátrat. Ani konec 2. světové války nepřinesl zásadní obrat; komunistický režim neměl potřebu udržovat vzpomínku na stát, který se první vymanil ze sovětského područí. Dlouholetý nezájem o mauzoleum zanechal na kdysi honosné stavbě nesmazatelné stopy. Když byl vchod do krypty opakovaně vypáčen a pozůstatky jugoslávských vojáků vyházeny z rakví, byla krypta zazděna a celý objekt ohrazen oku nelahodícím drátěným plotem. Také dříve zářící byzantské obrazy jsou nyní značně poškozeny. Mnoho z nich, stejně jako celou kapli, pokrývají graffiti.
Momentálně bylo vyřešeno vlastnické, právo mauzoleum rozhodnutím soudu připadlo městu Olomouc, odsouhlasily to nástupnické státy Jugoslávské republiky
Čerpal jsem ze stránky http://spqo.cz
Nové informace ohledně mauzolea
24.2.2015
Záchrana památky proběhne ve třech etapách
Oprava kulturní památky by mohla začít už v příštím roce. Radní města souhlasili s podáním žádosti o dotaci na ministerstvu obrany, protože náklady na záchranu památky jsou odhadovány na 20 milionů korun. Získání dotace z programu ministerstva obrany na zabezpečení péče o válečné hroby je proto klíčové. Finančně by na obnovu Jihoslovanského mauzolea mohl přispět také Olomoucký kraj. Na ten se město s žádostí o dotaci obrátí rovněž ještě letos. Rekonstrukce je naplánována ve třech na sobě nezávislých etapách, podle dostupných finančních prostředků. Stavební práce v rámci první etapy mají spočívat v odstranění vlhkosti obvodového zdiva krypty a zahrnují také obnovu systému lemovacích zídek teras a venkovních schodišť. Poškozené prvky kulturní památky budou nahrazeny kopiemi.
Termín zahájení stavebních prací je předpokládán v roce 2016 a celkové náklady na první etapu jsou odhadnuty na osm milionů korun. Druhá etapa pak počítá s celkovou obnovou kaple, včetně poškozených dveřních a okenních výplní, obnovením podlah, stěn a stropů. Dále by měla být opravena i střecha kaple a obnovena elektroinstalace a osvětlení. Na čelní stěnu kaple pod loubím pak má být umístěna tabule s informacemi o historii a účelu stavby mauzolea. Třetí etapa rekonstrukce by zahrnovala opravu podzemní krypty, v níž jsou uschovány ostatky jihoslovanských vojáků.„Postupná oprava mauzolea se má stát pomyslnou i symbolickou tečkou zakončující obnovu olomouckých parků, které se po nedávné rekonstrukci znovu staly skutečnou chloubou Olomouce. Teď je na nás, abychom si jejich krásu a význam dokázali užít, vnímat, pochopit a předat dalším generacím.
„Nedávno se podařilo v Bělehradském archivu dohledat dokonce přesný seznam pohřbených, včetně čísel rakví a dalších podrobných údajů, postupně budeme tyto i jiné zajímavosti o mauzoleu zveřejňovat. Může to být zajímavé pro milovníky historie i potomky padlých vojáků,“ upřesňuje náměstek primátora Ladislav Šnevajs
Čerpáno ze stránek http://www.olomouc.eu/portal/radnicni-listy
A nyní k samotné keši. Ta se nachází v jiné části Olomouce, která s tématem keše přímo souvisí. Abyste rozluštili cílové souřadnice, musíte obejít mauzoleum a najít lampu (viz foto), na které se nachází dvouciferné číslo a písmeno. Jako klič poslouží pouze obě číslice. Souřadnice jsou:
17;3;23;25;21;9;7;5;25;5;23;20;21;9;22;5;22;20;18;19;16;15;22;13;19;5;23
5;13;5;7;14;4;19;8;4;16;10;8;4;17;1;19;5;23;19;8;4;16;4;8;22;8;20;23;18;12
Pokud pojedete autem, nejezděte až přímo ke keši, zaparkujte někde pobliž !!!
Za betatest, rady a trpělivost děkujeme Zir37 a Reviewerovi Tobiasovi
Dle ohlasů některých kačerů jsem zvedl obtížnost na 3,5 nicméně pokud si nebudete vědět rady napište, budu se snažit co nejdříve poradit.