Jeskyne Krtola

Stredoceský kraj je po Jihomoravském kraji druhým nejvýznamnejším krajem Ceské Republiky co do poctu a významu jeskyní. Je možné zde nalézt jeskyne krasové, vázané na rozpustné karbonátové horniny, tak jeskyne pseudokrasové, vytvárené prevážne mechanickými procesy v ostatních typech hornin. Tec hto jeskyn je v soucasné dobe registrováno co se týce poctu 628.
Pseudokrasové jeskyne se ve Stredoceském kraji vyskytují prevážne v pískovcových a jim podobných horninách ceské krídové pánve, kde je jejich geneze podobná krasovým jevum, ojedinele pak i v jiných horninách, kde jejich vznik podmínily vždy lokální procesy zvetrávání a denudace. V soucasnosti je na území Stredoceského kraje registrováno celkem 106 pseudokrasových jeskyní. Nejvetší z nich je 40 m dlouhá Krtola v masivu Mužského v Ceském ráji.

Tato jeskyne je verejnosti neprístupná a cestu k ní nenaleznete v žádné ze soucasných turistických map ani na turistických ukazatelích Príhrazských skal.
Její vchod je uzavren mrížemi. Jeskyne s nízkým stropem je dvouprostorová, 40 metru dlouhá (viz. mapka). I skrze mríže je videt, že je jeskyne ocouzená kourem z ohništ.

Jeskyne Krtola byla poprvé prozkoumána v 80. letech 19. století J. L. Pícem, který zde objevil strepy amfory lužické kultury. J. Waldhauser uvádí ve své Encyklopedii Keltu v Cechách, že v Krtole nalezl amatérský archeolog Jan Axamit strepy keramiky lidu popelnicových polí a vyslovil hypotézu, že práve lid popelnicových polí, který byl v této lokalite puvodním obyvatelstvem, se zde ukrýval pred expandujícími Kelty. Tato teorie ale není nijak podložena.

Pred jeskyní, v prostoru s príznacným názvem Nádvorícko, bylo objeveno nekolik ohništ z konce stredoveku a z raného novoveku spolu se zlomky keramických nádob. Na skalních stenách, lemujících Nádvorícko, se zachovalo velké množství nápisu, z nichž nejzajímavejší je nápis „Revoluce“ s letopoctem 1867 z období vyhlášení Rakouska-Uherska. Na konci 2. svetové války sloužil prostor jeskyne a jeho okolí jako úkryt. Jeskyne byla systematicky prozkoumána spolecne s vedlejším previsem, zvaným Portál, až v 90. letech 20. století.

Jeskyne je také úkrytem letní kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a samice tohoto druhu v jeskyni rodí a odchovávají mládata. Krome existence kolonií vápencu byla duvodem pro umístení mríže obava z poškozování samotné jeskyne. Všechny prosím o udržování cistoty a všechny odpadky, které zde i prípadne uvidíte prosím odsud odneste.

Dost jsme premýšleli, zda a jak tuto kešku zprovoznit. Ale zase proc ne. Verím, že se k prírode tady budete chovat s úctou a pokorou. Keška je svým pojetím mystery. Kdo si sem prijde jen pro bod, kolem prostoru jeskyne vubec neprojde. Umístení kešky, jak je tedy uvedeno, je mimo oblast, kde se jeskyne nachází. Pokud máte zájem se na ní podívat, souradnice najdete v samotné keši. Držte se prosím souradnic, které popisují, jak se k jeskyni a další schránce dostat. Jiné cesty jsou pomerne nebezpecné a jak píšu výše, není žádoucí tu prostredí ani prírodu nicit. Ve schránce u jeskyne vás ceká kód k zalogování mého geocoinu TB32GNQ (je tam jen kód, minci mám v teple domova, tam jsem se jí nechat trošku bál). Prosím logujte typem „Discovered“.

Keška a jak ji nalézt

Logování :