HORNINY
Z perspektivy délky lidského života se zdají být horniny a minerály vzorem neměnnosti, ve skutečnosti však staré nerosty i horniny neustále zanikají a na jejich místo nastupují jejich nově utvoření potomci. Díváme se na kus skály a vidíme vlastně jen jeho prchavou současnou pozici v rámci nedozírného procesu zvaného horninotvorný cyklus. Všechny horninotvorné procesy probíhají současně a jejich vzájemné pořadí se může měnit. Horniny jsou přírodně se vyskytující zpevněné masy tvořené jedním nebo více minerály, i když existují i horniny tvořené jedním minerálem. Dělí se na tři základní druhy – horniny magmatické, sedimentární a metamorfované, a každý z těchto druhů je dále rozčleněn na skupiny a typy podle rozdílů v jejich minerálním složení a struktuře hmoty.
Horniny magmatické
Magma (roztavené horniny), z něhož vyvřeliny vznikají, může ztuhnout pod povrchem a vytvořit intruzivní horninu (například granit, který často tvoří velká tělesa zvaná plutonity), nebo vytéct na povrch Země či na dno oceánu a dát vznik výlevné vyvřelině (například bazaltu). Struktura magmatitů závisí na rychlosti chladnutí původního magmatu – prudkým zchlazením vznikají drobné krystalky nebo sklo, pomalým ochlazováním krystalizují hrubozrnné horniny.
Horniny sedimentární
Jejich hlavní složka je tvořená materiálem usazeným činností vody, větru a ledu. Některé sedimentární horniny vznikají stmelením erodovaných úlomků (klastů) jiných hornin či minerálů, třídí se dále podle velikosti a tvaru částic a podle minerálního složení. Jiné sedimentární horniny jsou chemického původu, vznikly vysrážením roztoků, existují i sedimentární horniny biochemického původu, jejich dominantní složkou je uhličitan vápenatý.
Horniny metamorfní
Když na horniny působí vysoká teplota či tlak, případně obojí, může dojít k jejich přeměně, k metamorfóze. Při ní se změní minerální složení, vnitřní i vnější uspořádání a vznikne tam metamorfit. Nejčastěji metamorfují horniny pohřbené hluboko pod povrchem Země, ale k přeměně může dojít například i při dopadu meteoritu nebo v blízkosti vulkanického výlevu. Nejobvyklejšími metamorfity jsou ruly a krystalické břidlice, jejich minerály se pod tlakem často přeskupily do uspořádaných pásků připomínajících vrstvení.
MALEŠICKÁ KASKÁDA
Vodní kaskáda je jednou z dominant Malešického parku, byla vybudována v rámci revitalizace starého parku v letech 2012 a 2013. Kromě toho, že je kaskáda lákadlem pro děti a hravé dospělé, je také rájem pro geology, zvláště pak pro petrology, protože na její vybudování bylo použito mnoho různých magmatických a metamorfních hornin (několik druhů granitů, diority, granulity, migmatity, serpentinity, larvikity a mnoho dalších). Kaskáda je rozdělena na několik částí, z nichž některé jsou doplněny vodními atrakcemi. Když se projdete po kaskádě, uvidíte, že horniny nejsou jen ošklivé šutry, ale že některé mohou působit i estetickým dojmem :).
S1 - PRAMEN (N 50° 05.110 E 014° 29.897)
Jako pramen je označován vývěr podzemní vody na zemském povrchu nebo pod vodou řek, jezer či moře. Podzemní voda může propustnými horninami sestupovat a vytéká potom v nejnižších místech (např. v údolích) nebo přetéká v místech, kde narazí na nepropustné překážky nebo také vystupuje vzhůru působením přetlaku vody či působením par a plynů; podle toho se rozeznávají prameny sestupné a vzestupné. Vzestupné prameny vznikají na místech, kde voda vyvěrá proti směru gravitace v důsledku přetlaku (způsobeného např. plyny) nebo hydrostatického tlaku vyvolaného vodou, která se nachází výše (princip spojených nádob). Podle cest vody se rozlišují např. puklinové, vrstevní, zlomové a krasové prameny.
S2 - GRANULIT (N 50° 05.090 E 014° 29.912)
Granulity patří do skupiny metamorfovaných hornin. Původními horninami, ze kterých granulity vznikají, jsou kyselé magmatity nebo arkózové pískovce. Většinou mají světlou barvu, s vyšším obsahem biotitu či pyroxenu se stávají tmavšími. Hlavní minerály granulitů jsou křemen, K-živec, plagioklas a biotit, jako vedlejší nebo akcesorické minerály mohou být zastoupeny kyanit, sillimanit, granát nebo rutil.
S3 - RAPAKIVI (N 50° 05.020 E 014° 29.940)
Granit (žula) je kyselá hlubinná magmaticka hornina, v podstatě složená z křemen (20 až 40 %), živců a menšího množství tmavých minerálů (5 až 20 %). Z živců jsou to především alkalické živce (ortoklas a mikroklin), v menší míře je zastoupen plagioklas (albit až oligoklas). Z ostatních minerálů jsou nejčastější biotit nebo muskovit, dále amfibol a různé akcesorie (titanit, apatit, zirkon, turmalín aj.). Struktura granitu bývá středně zrnitá až hrubozrnná, někdy též porfyrická nebo drobnozrnná. Granity jsou intruzívní magmatity a jejich tělesa jsou velmi rozmanitého tvaru - tvoří žíly, kruhové komplexy, pně i rozsáhlé plutony.
S4 - KASKÁDA (N 50° 05.013 E 014° 29.946)
V kontextu s tímto místem je na kaskádu nahlíženo jako na stupňovitou vodní stavbu, která je tvořena přepady a malými vodopády. Přírodní kaskáda je místo v řece, kde voda překonává překážky v podobě skalnatých prahů a malých nebo rozrušených vodopádů. Jako umělá vodní kaskáda je označována soustava po sobě jdoucích umělých přehrad či jezů, které tvoří ucelenou vodohospodářskou nebo energetickou soustavu.
Pro uznání logu mi prosím přes profil pošlete odpovědi na následující otázky. Logujte po odeslání odpovědí, budou-li v odpovědích nějaké nejasnosti, budu vás kontaktovat. Doplňující otázky v závorkách jsou dobrovolné, ale když na ně zkusíte vymyslet odpověď, budu rád :). Na některé otázky se vám bude hodit domácí příprava :).
1) Jaké jsou základní typy hornin? (listing)
2) Kolik z těchto typů bylo použito na vytvoření kaskády? (listing)
S1 - Nacházíte se na vrcholu Malešického parku, odkud je pěkný výhled na park i na Prahu. Je dost dobře možné, že jste právě prošli kolem celé kaskády a teď stojíte na místě, kde to všechno začíná.
3) Z kolika míst může pramenit voda napájející kaskádu? (terén)
S2 - Najít zde granulit určitě nebude problém, většina světlých (béžových) obkladů je zde tvořena právě touto horninou. Když se na ně pozorněji podíváte, zjistíte, že jejich světlou barvu místy něco narušuje, něco, co se vymyká jak barvou, tak velikostí... těmto útvarům se odborně říká porfyroblasty. (V případě sněhové pokrývky jsou otázky 4B a 4C nahrazeny otázkou 4Z.)
4A) Co je to porfyroblast? (internet)
4B) Jakou barvu mají porfyroblasty na S2 (a jakým minerálem jsou tvořeny)? (terén)
4C) Jak velký je největší porfyroblast? (terén)
4Z) Jaká je nadmořská výška tohoto úseku kaskády? (terén)
S3 - I když se to možná nezdá, i hornina, která tvoří vnitřek kaskády, je granit. Není to ten typický učebnicový příklad granitu, ale to mu neubírá na zajímavosti, ba naopak...
5A) Z jakých minerálů je granit většinou tvořen? (listing)
5B) Co znamená "rapakivi"? (internet)
5C) Jakou barvu mají horniny uvnitř kaskády (a jakým minerálem je to způsobeno)? (terén)
S4 - Nyní stojíte u nejdelšího souvislého úseku malešické kaskády a zároveň se nacházíte nedaleko jejího konce.
6) Kolik stupňů má vnitřní část tohoto úseku kaskády?
(terén)
Budu rád, když k logu přiložíte fotku vás nebo vaší navigace u kaskády nebo fotku horniny, která vás cestou zaujala :). Stejně tak mne potěšíte tím, když sem k logu napíšete i čas, ve který jste u zeměkeše byli a napíšete, kolik stupňů ukazoval teploměr na protějším baráku :)
1) How are the three major types of rocks called?
2) How many of them were used for the construction of the cascade?
3) From how many springs can water flow? (stage 1)
4A) What is "porphyroblast"?
4B) What colour have porphyroblasts at this part of cascade? (stage 2)
4C) How big is the biggest porphyroblast? (stage 2)
4Z) What is the altitude of this part of cascade? (stage 2 - in case that the cascade is covered by snow and it's difficult to find the porphyloblasts)
5A) From which minerals are granite formed?
5B) What does "rapakivi" mean?
5C) What colour the rocks at this part of cascade have? (stage 3)
6) How many steps has this part of cascade? (stage 4)
zdroje: Kameny a drahokamy, 2007, Slovart; atlas.horniny.sci.muni.cz; www.geology.cz; www.gweb.cz; www.wikipedia.org
