Přírodní památka Ejpovické útesy
Patří mezi zvláště chráněná území Plzeňského kraje. Chráněné území leží na pravém břehu zatopeného železnorudného lomu vodní nádrže Ejpovice v nadmořské výšce 340 - 360m. Důvodem ochrany je část skalnatého pobřeží ordovického moře, která byla odkryta povrchovou těžbou železných rud v 60. letech 20. století. Na úvodních souřadnicích najdete infotabuli o této přírodní památce.
Ordovik - geologický útvar starších prvohor
V ordoviku se území České republiky pravděpodobně nacházelo v oblasti dnešní Antarktidy a tvořilo pobřeží jediného kontinentu Gondwany. V tomto období dochází k výraznému pronikání moře do pevniny a zaplavení tektonického příkopu taženého ve směru ze severovýchodu na jihozápad mořem (oblast Barrandienu, která leží mezi Prahou a Plzní). Vzniklé okrajové moře spojené s oceánskými oblastmi tvořilo prostor pro rozsáhlou migraci živočichů a sedimentací, kterou vzniklo zdejší ložisko železných rud. Na příbojem opracovaném povrchu starohorních buližníků jsou na objeveném úseku pobřeží zachovány i původní organismy, které v tomto prostředí žily. Mezi ně patří například stromatolity tvořící biogenní vrstevnaté struktury, které vznikají činností sinic a řas, a mechovky. V okolí útesu je zachován sled mělkovodních usazenin spodnoordovického stáří. Odkryté vrstvy patří do klabavského souvrství a jejich stáří je asi 480 milionů let a jsou tak nejstarším nepřemístěným útesem spodnoordovického stáří na světě.
Ložiska železných rud
Zdejší, na železo chudé ložisko železných rud, bylo těženo snad již v době keltského osídlení. V 15. století byla v nedaleké obci Klabava postavena železná huť. Hlavní rozvoj těžby však nastal až v první polovině 19. století. V roce 1926 je těžba po předchozím úpadku železářství a hornictví ukončena. Nakrátko je ještě obnovena za II. světové války. Dnes zatopený velkolom vznikl povrchovou těžbou v letech 1956 až 1966. Minerály železa však obsahují max. 27 - 28% Fe a mají zde oolitickou strukturu. Oolity, neboli zrnka o velikosti 1 - 2 mm byly vytříděny mořskými proudy a následně uloženy do vrstev o mocnosti až několika decimetrů. Původ železa se předpokládá v sopečné činnosti či přínosu výstupnými proudy ze dna moře.
Jak zalogovat keš
Vzhledem k tomu, že se jedná o earthcache, tak je třeba před zalogováním "found it" odpovědět na několik otázek.
Otázky:
1. Jak veliké je toto chráněné území? (odpověď prosím z infotabule, ne z internetu, jsou tam rozdíly)
2. Jak se nazývá pronikání moře do pevniny v období ordoviku?
3. Vlastními slovy popiště, proč zdejší železná ruda obsahuje pouze 27 - 28 % železa?
4. Odhadněte výšku útesu s vyhlídkou. (viz. waipoint)
5. Změřte hloubku vody pod Ejpovickými útesy ve vzdálenosti 2 metry od břehu, jestli sklon útesu pokračuje i pod hladinou. (pozor pro neplavce) A uveďte přesné místo měření.
6. Vyfotografujte sebe nebo měřící pomůcku v blízkosti útesu a připojte foto k logu (dobrovolné)
Po odeslání odpovědí můžete logovat. V případě nesrovnalostí se ozvu.
Na keš jdete na vlastní nebezpečí, tak na sebe dejte pozor. Pád přímo nehrozí, ale můžete sklouznout po sypkém kamení. No a samozřejmě keš nedoporučuji neplavcům.
Příjemnou zábavu a trochu geologického poučení Vám přeje team Mi-Lu-Ji.
