"Půvabná kotlina při úpatí Žaltmanu, ve které se rozkládá katastr obce Rtyně v Podkrkonoší, chová v lůně svém jeden z největších darů, které příroda člověku poskytuje, "černé démanty"…černé čili kamenné uhlí."
"Z Odolova na Jestřebích horách je to na rtyňská Zada jenom pár minut. Od křižovatky na Panské cestě se můžeme pokochat kouzelným panoramatem Krkonoš s majestátnou Černou horou a Sněžkou i pohledem do kraje bratří Čapků, abychom si připomněli jejich Krakonošovu zahradu, ale po několika krocích nás pohltí zádumčivost dávných hald a zapomenutých štol. Dolů kolem myslivny, kde kdysi býval „Jägerhaus Schacht“, je cesta sypaná černou haldovinou, aby připomněla pocestnému čtyři století uhelného hornictví. Knížecí erb s letopočtem 1871 ve štítu zděné budovy strojovny bývalé jámy „Benigne Maschinen Schacht“ zase připomíná rozmach zdejšího hornictví ve druhé polovině 19. století, kdy Svatoňovicko se Rtyní patřilo k náchodskému panství a kdy se zde dobývalo černé uhlí na výchozech svatoňovických slojí. S odstupem víc než jednoho století zde začali horníci dobývat i hluboko uložené sloje žďárecké."
Tato cache Vás přivede na místo, kde se kdysi nacházela dopravně svážná trať pro vozy dopravující vytěžené uhlí z dolu Benigna na rtyňské nákladiště, tzv. "bremst", zvaný "Pod Benignou" nebo také "Rtyňský". Toto zařízení vyrovnávalo výškový rozdíl mezi dvěma koňskými drahami - dolní "koňkou" (436m n.m.) a horní "koňkou" (490m n.m.)
Na konci horní koňské dráhy stál "bremst", který byl dlouhý cca. 255m, měl úklon 12° a převýšení 54m. Vozy s uhlím spouštěné po "bremstu" byly dále dopravovány po 700m dlouhé dolní koňské dráze na nákladiště u železniční dráhy, které stávalo v místech dnešní železniční stanice.
"Bremst" je slangový hornický výraz vzniklý z původního německého výrazu Bremsbahn (svážná trať s brzdou), resp. ze základu Bremse (brzda) či bremsen (brzdit). V principu šlo o využití gravitační síly bez použití jakéhokoli pohonu. Byla to lanovnice s brzdou v robustním rámu, stala nad svážnou tratí, po které byly spouštěny plné vozy dolů a prázdné vytahovány nahoru. Lano bylo na lanovnici několikrát obtočeno pro zvětšení úhlu opásání a jeden jeho konec byl obsluhou "bremstu" připínán k plným vozům, druhý konec k prázdným vozům. Po natlačení plných vozů na svážnou trať došlo k jejich váhové převaze nad vozy prázdnými, vozy se rozjely a jejich rychlost byla regulována pomocí špalíkové brzdy na lanovnicové hřídeli nebo pásovou brzdou na lanovnici. Model tohoto zařízení je vystaven v hornické expozici Městského muzea ve Rtyni v Podkrkonoší.
Jak na keš:
Cache je umístěna nedaleko konce horni "koňky", poblíž prostoru bývalého "bremstu". Pro nalezení budete muset projít celou trasu bývalého bremstu, až na jeho horní konec. Čeká Vás asi 100m stoupání do kopce, zpočátku po cestě okolo dvou domů, lesem a poté po málo znatelné pešince podél okraje pastviny, dokud nebudete mít po levé ruce rovinu s březovým porostem. Poté doleva pěšinkou březovým porostem do vysokého lesa. Při odlovu prosím nevstupujte na soukromou pastvinu. Pozor na zmije - občas se zde vyskytují! Ke keši rozhodně nezajíždějte autem! Využijte prosím doporučené parkoviště.
Vzhledem k hustému porostu nemusí být souřadnice přesné!
Většina starých důlních děl leží mimo turistické cesty, jsou často zarostlá a špatně přístupná. Počítejte tedy s náročnějším terénem při hledání!
Cache je součástí série "Historie hornictví ve Rtyni".
Nezapomeňte si poznamenat bonusové číslo!