Odlesnený kopec byl strategicky výhodným
místem s dobrým
výhledem jak do vnitrozemí, tak na cást
hranicního hrebene Bílých
Karpat.
Pozemky byly v minulosti využívány jako
pastvina.
Na založení trešnového sadu, na
jehož zbytek soucasný sad
navazuje, vzpomíná dnes již více než
80 letý pan J. Matocha:
Ješte jako školák, tesne pred druhou
svetovou válkou, šel
spolu se svým otcem zasadit jednu z trešní. Na
pozemku byly v
místech budoucích stromku zaraženy kolíky
s císlya jmény. Našli s
otcem ten svuj, vykopali jámu a zasadili dodaný
stromek. Prý se tak
zúcastnilo ci "bylo zaúkolováno" více
rodin v Pitíne. Do sponu 8 x
8 metru byly vysázeny pouze trešne nekolika odrud. V
sadu bylo prý
puvodne vysazeno 136 trešnových stromku.
Behem desetiletí, kdy se o sad nikdo nestaral, zpustl a
zarostl
travou.
Dnes, tj. asi po 65-70 letech, dožívá v
nevyklucené cásti 21
starých stromu, dalších 46 ruzne
vzrostlých a životaschopných se
stalo soucástí obnovovaného sadu.
V roce 2001 byl sad doplnen 13 jablonemi Jadernickami, 2
mišpulemi a 1 orešákem. Ponecháno bylo
rovnež více než 20 semenácu
hrušní, trešní, orešáku a
drínu.
V roce 2006 byly díky podpore Nadace Partnerství v
rámci
projektu "Obnova obecních sadu" vysazeny další
dve jablone odrudy
Malinové hornokrajské a Hedvábné
cervené letní, 1 hrušen odrudy
Charneuská, 2 sladkoplodé jeráby a 2
dríny.
V roce 2002 se socharského sympozia "Sochy v krajine"
v
sousedním Hosteníne zúcastnil
pitínský rodák J. Šlegl. Jeho
dílo
zvané Kvet bylo umísteno práve do tohoto
sadu.