(VK-1109) 1998 Traditional Geocache

Česká republika

• 2. ledna – Josef Tošovský byl jmenován premiérem tzv. přechodné úřednické vlády.
• 12. ledna – Byl spuštěn internetový zpravodajský portál iDNES.cz
• 20. ledna – Václav Havel byl zvolen českým prezidentem na druhé funkční období.
• 22. ledna – Proti Klausovské křídlo ODS zaregistrovalo novou stranu – Unii Svobody.
• 22. února – Čeští hokejisté získali na Zimních olympijských hrách v Naganu zlaté medaile.
• V březnu vypukla tzv. Aféra Bamberg.
• 4. dubna
  • 9. kongres Občanské demokratické strany
  • Založena Strana pro otevřenou společnost.
• 19. června a 20. června – V předčasných parlamentních volbách poprvé zvítězila ĆSSD (32,31 %). ODS získala 27,74 % hlasů, KSČM 11,03 %, KDU-ČSL 9 % a Unie Svobody 8,6 %.
• 2. července – V Brně byla otevřena první funkční mešita v Česku
• 9. července – Byla uzavřena tzv. Opoziční smlouvu mezi ODS a ČSSD.
• 17. července – Vláda Josefa Tošovského podala demisi.
• 22. července – Byla jmenována vláda Miloše Zemana.
• 22. a 23. července – Při povodni ve Východních Čechách zahynulo 6 lidí.
• 30. července – V Ústí nad Labem byl dán do provozu Mariánský most.
• 6. srpna – V Hradci Králové založena politická strana Volba pro město.
• 14. srpna – V Liberci zahájen provoz tramvají na normálním rozchodu.
• 24. září – Josef Lux odstoupil ze zdravotních důvodů ze všech svých politických funkcí.
• 28. října – V Českých Budějovicích byl dán do provozu Dlouhý most
• 8. listopadu – Otevřena trasa IV.B pražského metra v délce 6,3 km.
• 18. prosince – V Brně byl dán do provozu Husovický tunel.
• prosinec – V Brně byl dán do provozu Pisárecký tunel.
• Pivovar v Mostě byl uzavřen.
• Společnost AHOLD Czech Republic začala provozovat hypermarkety Hypernova (od roku 2009 Albert supermarket a Albert hypermarket)
  

  Svět

• 21. ledna – papež Jan Pavel II. poprvé navštívil Kubu.
• 24. ledna – americký prezident Bill Clinton lhal v televizi o svém vztahu s Monikou Lewinskou.
• 3. února – Letoun americké armády Northrop Grumman EA-6B Prowler u italského města Cavalese za letu přetnul lano turistické lanovky a přitom zahynulo 20 osob z Itálie, Německa, Belgie a Nizozemska.
• 7.–22. února – Zimní olympijské hry v japonském Naganu
• 23. února – Usáma bin Ládin vydal fatvu, kterou vyhlásil džihád proti židům a křižákům.
• 28. února – Vypukla válka v Kosovu.
• 1. března – Nabyla účinnosti Evropská charta jazyků.
• duben – V Evropě byla zavedena první fáze používání prostorové navigace B-RNAV.
• 2. března – Slovenskému prezidentu Michalu Kováčovi skončilo funkční období.
• 3. března – Ve Vídni byla unesena Natascha Kampuschová, která se dostala na svobodu až po osmi a půl letech strávených v kobce na severu Rakouska.
• 2. dubna – francouzský politik Maurice Papon byl odsouzen na deset let vězení za svůj podíl na deportacích Židů během druhé světové války.
• 4. dubna – začala Druhá válka v Kongu, při které do roku 2003 zahynulo 3,9 milionu lidí a stala se tak nejkrvavější válkou od Druhé světové války.
• 5. dubna – V Japonsku byl otevřen nejdelší visutý most Akaši-Kaikjó.
• 28. dubna – Při Masakru na Columbine High School bylo zastřeleno 13 osob a 24 zraněno.
• 20.–26. května – Mezi Gruzií a Abcházií proběhla Šestidenní válka
• 21. května – Indonéský prezident Suharto podal po 32 letech v úřadu demisi.
• 22. května – podepsána Belfastská dohoda, mezi vládami Irska a Spojeným království a většinou politických stran v Severním Irsku.
• 3. června – Při největší německé železniční nehodě v Eschede zahynulo 101 osob a 88 jich bylo zraněno.
• 6. června – V USA se začal vysílat Sex ve městě.
• červen–září – Při povodních na čínské řece Jang-c’-ťiang zahynulo 3 704 lidí.
• 25. června – Americká firma Microsoft uvedla na trh operační systém Windows 98.
• 20. července – Při povodni ve slovenských obcích Renčišov, Uzovské Pekľany a Jarovnice v okrese Sabinov zahynulo 58 lidí.
• 7. srpna – Při teroristickém útoku na americká velvyslanectví v Nairobi a Dar-es-Salaamu zahynulo 225 osob.
• 20. srpna – V reakci na teroristické útoky na americká velvyslanectví odpálila americká armáda přes 70 střel Tomahawk proti cílům v Afghánistánu a Súdánu.
• 2. září – Při letecké nehodě u kanadského pobřeží zahynulo všech 229 osob na palubě.
• 4. září – Byl spuštěn celosvětový vyhledávač Google, který se později stal nejnavštěvovanější stránkou na internetu.
• 12. září – FBI zatkla tzv. Kubánskou pětici
• 25. a 26. září – Parlamentní volby na Slovensku
• 26.–29. září – Při Masakru u Gornje Obrinje v Kosovu zahynulo 35 Albánců.
• září na Slovensku v důsledku porážky HZDS ve volbách, rezignoval Vladimír Mečiar na poslanecký mandát
• 29. října – Během Hurikánu Mitch ve Střední Americe zahynulo okolo 11 000 lidí, především v Hondurasu, Guatemale a Nikaragui. 2,7 milionu osob zůstalo bez domova.
• 30. října – Na Slovensku byla jmenována vláda Mikuláše Dzurindy.
• 1. listopadu – Makedonie vstoupila do EUROCONTROLu.
• 2. prosince – Libanonský premiér Rafík Harírí podal demisi.
• 6. prosince – Ve venezuelských prezidentských volbách zvítězil Hugo Chávez.
• 16.–19. prosince – Spojené státy a Velká Británie provedly operaci Pouštní Liška, kdy bylo bombardováno asi 100 různých cílů v Iráku.
• Pravopis němčiny byl reformován.
• V Moldavsku byla založena hudební skupina O-Zone
• Joseph Ratzinger otevřel archivy inkvizice.
  

  Věda a umění

• 18. září – Správou doménových jmen se začala zabývat organizace ICANN.
• 20. listopadu – Odstartovala raketa Proton s modulem Zarja.
• prosinec
  • IEC (International Electrotechnical Commission) doporučila pro počítačové jednotky nový systém označování násobků, ve kterém byla pro původní 1 kilobyte = 1024 B navržena zkratka 1 KiB a zavedena jednotka 1 kilobyte = 1000 B se zkratkou 1 kB, tak jak je obvyklé v soustavě SI.
  • Vytvořen Partnerský projekt třetí generace.
• Pyramidy v Güímaru na Kanárských ostrovech byly otevřeny pro veřejnost.
• Arcibiskupský zámek v Kroměříži, spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou, byl zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.
• Založen astronomický projekt Deep Ecliptic Survey, zaměřený na hledání transneptunických těles.
  

  Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku – Robert B. Laughlin, Horst Ludwig Störmer, Cchuej Čchi
• Nobelova cena za chemii – Walter Kohn, John A. Pople
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Robert F. Furchgott, Louis J. Ignarro, Ferid Murad
• Nobelova cena za literaturu – José Saramago
• Nobelova cena míru – John Hume, David Trimble
• Nobelova cena za ekonomii – Amartya Sen
  

  Hlavy států

  V Evropě:

• Albánie – Rexhep Mejdani
• Belgie – Albert II. Belgický
• Bělorusko – Alexander Lukašenko
• Bosna a Hercegovina – Alija Izetbegović
• Bulharsko – Petar Stojanov
• Česká republika – Václav Havel
• Dánsko – Markéta II.
• Estonsko – Lennart Meri
• Finsko – Martii Ahtisaari
• Francie – Jacques Chirac
• Chorvatsko – Franjo Tuđman
• Irsko – Mary McAleeseová
• Island – Ólafur Ragnar Grímsson
• Itálie – Oscar Luigi Scálfaro
• Jugoslávie – Slobodan Milošević
• Lichtenštejnsko – Hans Adam II.
• Litva – Algirdas Mykolas Brazauskas
• Lotyšsko – Guntis Uzmanis
• Lucembursko – Jean I.
• Maďarsko – Árpád Göncz
• Makedonie – Kiro Gligorov
• Malta – Ugo Mifsud Bonnici
• Moldavsko – Petru Lucinschi
• Monako – Rainier III.
• Německo – Roman Herzog
• Nizozemsko – Beatrix
• Norsko – Harald V.
• Polsko – Aleksander Kwaśniewski
• Portugalsko – Jorge Sampaio
• Rakousko – Thomas Klestil
• Rumunsko – Émile Constantinescu
• Rusko – Boris Jelcin
• Řecko – Konstantinos Stefanopulos
• Slovensko – Michal Kováč
• Slovinsko – Milan Kučan
• Španělsko – Juan Carlos I.
• Spojené království – Alžběta II.
• Švédsko – Karel XVI. Gustav
• Švýcarsko – Flavio Cotti
• Ukrajina – Leonid Kučma
• Vatikán – Jan Pavel II.

• V Americe:

• Argentina – Carlos Saúl Menem
• Brazílie – Fernando Henrique Cardoso
• Chile – Eduardo Frei Ruíz-Tagle
• Kolumbie – Ernesto Samper Pizano
• Kuba – Fidel Castro
• Mexiko – Ernesto Zedillo Ponce de León
• Peru – Alberto Fujimori
• Spojené státy americké – Bill Clinton
• Venezuela – Rafael Caldera

• V Africe:

• Alžírsko – Lamín Ziruál
• Egypt – Muhammad Husní Mubárak
• Guinea – Lansana Conté
• Jihoafrická republika – Nelson Mandela
• Demokratická republika Kongo – Laurent-Désiré Kabila
• Maroko – Hasan II.
• Mosambik – Joaquim Chissano
• Nigérie – Sani Abacha
• Tunisko – Zin al-Ábidín Ben Alí

• V Asii:

• Arménie – Levon Ter-Patrosjan
• Ázerbájdžán – Gejdar Alijev
• Čína – Ťiang Ce-min
• Gruzie – Eduard Ševardnadze
• Indie – Kočeril Rámán Nárájanan
• Indonésie – Suharto
• Irák – Saddám Husajn
• Írán – Saíd Mohammad Chátamí
• Izrael – Ezer Weizman
• Japonsko – Akihito
• Jižní Korea – Kim Jong-sam
• Kazachstán – Nursultan Nazarbajev
• Kypr – Glafkos Kleridis
• Kyrgyzstán – Askar Akajev
• Pákistán – Muhammad Rafík Tatar
• Saúdská Arábie – Fahd ibn Abdul Azíz al-Saúd
• Tádžikistán – Emomali Rachmanov
• Turecko – Süleyman Demirel
• Turkmenistán – Saparmurat Nijazov
• Uzbekistán – Islom Karimov

• V Austrálii:

• Austrálie – John W. Howard
• Nový Zéland – Jenny Shipley