Havarie letadla Caudron 1926
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Dojděte na most přes Hraniční potok, který tvoří státní hranici, a podívejte se jihovýchodním směrem. Na současné silnici č.605 před požárními nádržemi stával hotel Landesgrenze a za ním na mírně zvyšujícím se terénu, asi 200m od silnice si představte havarovaný historický dvouplošník Caudron typu C-61 francouzsko-rumunské společnosti CIDNA, ve kterém skončil život šesti osob. Stalo se to 2. července roku 1926.
C-61 byl třímotorový celodřevěný dvouplošník s plátěným potahem. Nosné plochy byly vyztuženy ocelovými dráty. Dvoumístná otevřená pilotní kabina byla umístěná v přední části trupu před křídly. Kabina pro 8 cestujících byla uzavřená a umístěná za křídly. Letadlo bylo vybaveno třemi dvanáctiválcovými motory Hispano Suiza o výkonu po 132 kW s dřevěnými pevnými vrtulemi. Později bývaly boční motory nahrazeny vodu chlazenými devítiválcovými hvězdicovými motory Samson o výkonu po 191 kW. Dvoukolový podvozek byl pod křídly a pevná ostruha vzadu. Vpředu bylo namontováno pomocné kolo, které mělo zabránit event. převrácení letadla při nepovedeném přistání.
Rozpětí 24,14 m, délka 14,6 m, hmotnost prázdného letadla 2200 kg, vzletová hmotnost 3480 kg, cestovní rychlost 130 km/h, dostup 4 km, dolet 640 km. Celkem bylo vyrobeno 12 letadel tohoto typu, z toho jich 6 provozovala právě společnost CIDNA, předchůdce AIR FRANCE.
K nehodě letounu F-AFBT došlo při pravidelném komerčním letu na lince Štrasburk – Praha, při které zahynuli dva členové posádky a čtyři cestující. Letadlo bylo zcela zničeno.
Zhruba v 11 hodin se letoun právě křižující státní hranici s Bavorskem vynořil z mraků, nepracoval mu levý motor a byl nakloněn k pravé straně. Během několika sekund se strmým pádem zřítil do rozměklého terénu. Několik místních lidí pozorovalo pád letadla a po jeho havárii ihned přispěchali na pomoc. Z trosek letadla bylo vyneseno 5 mrtvých těl a jeden člověk jevil známky života. Byl neprodleně dopraven do nejbližší nemocnice ve Waidenu, kde ještě téhož dne zemřel.
O průběhu nehody podává svědectví několik původních dokumentů. Předně hlášení vrchního strážmistra Ježka z četnické stanice v Cirku (později Polesí, dnes součást Rozvadova). Dále protokol o výsledku šetření vyšetřovací komise jmenované ministerstvem veřejných prací.
Z vyšetřování vyplývá, že došlo ke kumulaci dvou závad, které by samostatně nemusely mít katastrofální následky. Jednak přestal pracovat levý motor, výpadek motoru za letu byl však v té době vcelku běžným problém, který se řešil v nejhorším případě nouzovým přistáním. Ovšem v součinnosti s další závadou – ztrátou ovladatelnosti výškového kormidla neměl pilot naprosto žádnou šanci úspěšně přistát.
Komise ve své zprávě konstatovala, že celkový technický stav letadla svědčil o nedbalosti při údržbě stroje, čímž ostatně byla společnost CIDNA již tehdy proslulá.
Z dnešního pohledu však byli piloti těchto starých letadel v nezávidihodné situaci. Nebylo ničím neobvyklým, když po vysazení motoru pilot nouzově přistál na nějakém poli, vyměnil svíčky v motoru a v pohodě pokračoval na své trase k cíli. Létalo se jen podle znalosti terénu, kdy často docházelo ke ztrátě orientace. Pokud pilot musel letět nad mraky nebo v mracích, jen přibližně odhadoval svou polohu. Po vylétnutí z mraku musel zakroužit nad krajinou a pokoušel se poznat, kde se nachází. Teprve mnohem později byla zřízena goniometrická radiová služba (pak i letadlo muselo být vybaveno radiostanicí a telegrafistou), která na požádání udala pilotovi azimut. Jeho výšku však zjistit neuměla.
Podle knihy:
Keller, Ladislav: Nehody dopravních letadel v Československu, díl I. Svět křídel, Cheb, 2009.
Additional Hints
(Decrypt)
An genqvpavz zvfgr an xenwv yrfn.