Tvrz stávala na jihovýchod od vsi, na pravém břehu potoka Vlásenice (Hejlovky), "...blíže doliny lučinaté, která povstala vysušením dvou rybníků. Na kraji vrchu, který se za tímto dolem zdvíhá, spatřují se rozsáhlé náspy a hluboké příkopy, které starodávné tvrziště asi v podobě kruhu zavírají. Boky tvrziště a valy jsou příkré, nejpříkrejší jsou na východě, kdež se výška valu skorem na 10 sáhů páčiti může. Na místě tomto lesem porostlém nespatřuje se nic, než základy zdí mechem zarostlé a dvě prohlubně, z nichž jedna od nějaké věže, druhá od studně pochází. Příjezd byl od jihovýchodu, neb tu jest násep na způsob sedla snížen, aby se snáze k mostu přijeti mohlo, nynější příjezd povstal zasypáním části příkopu".
Tvrz byla dosti prostranná a nad míru pevná. Seděl na ní r. 1354 Heřman z Ústrašína, jenž se připomíná jako patron kostela zdejšího. Nástupce jeho, Mareš z Ústrašína, připomíná se v letech 1361 – 1363 jako patron kostela zdejšího. Dalším pánem na Ústrašíně byl r. 1392 Vojek (Hojek?), ale již r.1417 patřila ves tato ke statku Prosečskému, brzy potom tvrz byla opuštěna a zanikla, r. 1468 se ani mezi pustými tvrzemi nepřipomíná.
Sedláček August - Hrady, zámky a tvrze království českého, IV. díl, Šimáček, 1897
Tvrziště má tvar elipsy o osách 20 m a 15 m, jádro je opevněné mohutným dobře zachovalým příkopem hlubokým až 10 m a mocnými valy, nejpatrnějšími na východní straně, kde byl přístup k tvrzi z planiny nejsnazší a kde muselo být opevnění nejsilnější. Na centrálním pahorku jsou zřetelné terénní nerovnosti, naznačující existenci vnitřní zástavby. Nicméně o její podobě není zatím nic známo, lokalita neprošla doposud systematickým archeologickým průzkumem. Na povrchu jádra je viditelné množství úlomků spečené hlíny, naznačující, že by tvrz mohla podlehnout požáru.
Caha Milan - Encyklopedie českých tvrzí, III. díl, Argo, Praha 2005) Hrad Strašín u Ústrašína
Na hradě Strašín prý kdysi sídlil bratr majitele sousedního Božejova, Přibíka Tluksy z Božejova. Bratři se neměli příliš v lásce, přesto jednoho dne pozval Přibík bratra na svůj zámek do Božejova na hostinu. Když ho takto vylákal z jeho hradu, poslal tam svého člověka, aby Strašín zapálil. Potom zavolal bratra k oknu, aby se podíval na požár, a při tom ho chtěl vyhodit z okna. Ten se však ubránil a z okna vystrčil Přibíka, který se pádem zabil.
Pověsti z Pelhřimovska, I.díl, Muzeum Vysočiny Pelhřimov, 2008
Památný kámen u lesa „Stráně“ s vyznačeným mečem – váže se k němu pověst o smrti paní z ústrašínské tvrze, která byla zabita pro podezření z nevěry
Pověsti z Pelhřimovska, III.díl, Muzeum Vysočiny Pelhřimov, 2009