Vavrin Krcil a sitovka Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato jednoduchá mystery-keš je věnována skoro zapomenutému žďárskému podnikateli a vynálezci ke 119.výročí jeho narození. Pozornost je samozřejmě věnována i jeho světovému vynálezu, který se možná dočká svého znovuobjevení (více v listingu).
Na výchozích souřadnicích keš nehledejte, nachází se zde dům, kde náš vynálezce prožil velkou část svého života. Poblíž můžete najít informaci, která Vám pomůže zjednodušit si luštění.
Emanuel Vavřín Krčil
(8.března 1895 - 17.října 1968)
Vavřín Krčil byl obchodník, podnikatel, vynálezce síťovky a podpůrce síťkařského řemesla. Po celý svůj profesní život působil na žďársku a přinášel práci velkému množství zdejších obyvatel.
Základní pojmy
Sítování - Tak se v lidové mluvě označovalo zhotovování sítoviny na sejta, výsevky, říčice, ohrabečnice, používané v zemědělství na čištění nebo třídění obilí, přesívání mouky apod. Sítovina k tomu účelu zhotovovaná dříve ručně je dnes vyráběna průmyslově.
Síťování - Jednalo se o zhotovování sítí na chytání ryb, ptáků, zvěře, sítí pro účely sportovní (kopaná, tenis, volejbal), stejně jako hotovení sítí do autobusů, letadel, vojenských maskovacích sítí atd.
Síťkování - Bylo zhotovení jemné síťkoviny pro účely oděvní (rukavice), pro kostely (antependia, rochety), pro kroje (čepce, vložky do úvodnic), pro byt (záclony přehozy, stolní přikrývky, podložky), pro kadeřníky (vlasové síťky z lidských vlasů, z pravého i umělého hedvábí, pro denní potřebu (nákupní tašky kuchyňské, vycházkové), dále síťky do dětských kočárků a postýlek, na jízdní kola, na kuličky a hračky, ping-pong. Síťkování, které se vyčlenilo ze síťování, není řemeslnou ani průmyslovou výrobou, nýbrž rukodělnou lidovou tradicí.
Mládí
Narodil se v rakouském Aspangu. Vyrůstal bez otce a tak se již odmala musel zapojit do obživy rodiny. V jedenácti letech jej matka naučila síťovat a od té doby přispíval výrobou síťovaných čepců. Chtěl se stát stolařem, ale chudoba mu neumožnila vyučení a tak pouze sloužil na panském dvoře. Díky strýci mohl v patnácti vstoupit do armády jako hudebník dechové hudby 23. pěšího pluku v Budapešti, kde hrál na fagot. V 1.světové válce sloužil jako sanitní důstojník a dostal se do Srbska, Polska i Ruska. Onemocnění krční chorobou s trvalými následky pak ukončilo jeho působení u vojenské hudby a on se krátce po válce navrátil do Zámku Žďár.
Začátky podnikání
Po návratu z armády si zažádal o živnostenský list na prodej galanterního zboží a vlasových sítěk, který zanedlouho obdržel. Dne 10.května 1921 se v Praze oženil s Marií Leopoldovou ze Stržanova. Jeho žena se mu stala celoživotní spolupracovnicí, odbornicí v oblasti síťkování a sběratelkou lidových tkanin na Horácku. V roce 1921 se také stal obchodním zástupcem firmy JARO J. Rousek (později TOKOZ), kde prosadil rozšíření výroby o speciální síťoviny pro rybáře. S manželkou v té době bydleli v domě čp.64 a zde si Vavřín otevřel svůj první obchod. Čp.64 byla původně kaple sv.Markéty, po odsvěcení dům s byty, obchodem a dnes kavárna a penzion "V Kapli".
Ruční síťkování mělo v okolí Žďáru dlouholetou tradici. Před rozšiřováním průmyslu v této oblasti se jednalo o významný doplněk obživy řady obyvatel a často síťkovaly celé rodiny. Od začátku dvacátého století se vyráběly především vlasové síťky (z pravých vlasů nebo z hedvábí), o které byl zájem i v cizině. Vavřínovi se dařilo získávat kontakty v různých zemích, dodával od severní Afriky až po Kanadu, ale největším odběratelem bylo Německo. Konal pravidelné služební cesty, zboží prodával jako českou domáckou ruční práci pod obchodní značkou SAARENSE (EKV) [Saar je německy Žďár, EKV iniciály Emanuel Vavřín Krčil]. Za dílo výrobcům dobře platil a tak neměl problémy s dostatečným množstvím dodávek.
Síťovka a její cesta do světa
Pro jeho další podnikání byl zlomový rok 1923. V té době Japonsko zaplavilo evropský trh levnými vlasovými síťkami a vzápětí nastala móda krátkých účesů. Odbyt značně poklesl a bylo třeba se rozhodnout jak dál. Už před tím neváhal rozšířit výrobu o síťky na míče a kuličky, na tenisové míčky, na míčky pro ping-pong. Roku 1926 se přeorientoval na síťované tašky. Na svět přišla slavná "síťovka" a jeho firma začala znovu prosperovat. Uvažoval i o světovém patentu, ale chyběly peníze. Síťovky byly levné, lehké a odolné, nedůvěru proto budily jen krátce. Lidé si je rychle oblíbili a Krčil mohl vymýšlet různá vylepšení. Brzy představil speciální tašky vycházkové, loketní, ramenové, tlumokové, sportovní, na dámská kola či na tenis. Za pár let se proto patentem nechráněné české síťovky začaly vyrábět v několika zemích Evropy. Kopie zaplavovaly celý svět. Krčilovi to ovšem tak moc nevadilo, protože sám nedokázal obrovskou poptávku pokrýt. Zboží zase vyvážel hlavně do Německa a nepravidelně také do Francie, Rakouska, Kanady a severní Afriky. Roku 1932 se s rodinou přestěhovali do domu čp.8 v nedalekém Stržanově, odkud firmu dál řídil. Po pěti letech v obci vybudoval vedle svého domu i novou provozovnu se skladem (čp.74). Sortiment rozšířil o závoje na ochranu účesů po ondulaci, rybářské a tenisové sítě. A obrat firmy dále rostl.
Poválečné kotrmelce
Když v roce 1939 Vavřín Krčil spoluzakládal v Uherském Hradišti spolek SLUM (Slovácké lidové umění moravské), který se v roce 1945 stal základem Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV), netušil, že v roce 1948 jeho podnik přejde pod národní správu právě ÚLUVu, pod podnik KONOPA. Krčil musel svoji firmu opustit. Nechtěl se vzdát svého celoživotního zaměření a tak alespoň nadále pracoval v Ústředí lidové a umělecké výroby. V roce 1956 se mu podařilo prosadit zřízení, ve Střední Evropě jedinečného, pracoviště v Bystřici nad Pernštejnem, kde se stal vedoucím. Základním výrobním artiklem byly ručně síťované (necované) a vyšívané záclony. Hlavními odběrateli byly exkluzivní hotely a lázně a na obměně vzorů se svými návrhy podílelo mnoho známých českých výtvarnic a především jeho žena Marie. V roce 1963 odešel Vavřín Krčil do důchodu a vedení pracoviště "Pernštejn" předal svému synovi Oldřichovi (*1928). Starší syn Vladimír již delší dobu řídil výrobu v pobočce Konopy v Brně-Židenicích. Místo zaslouženého odpočinku však stále cestoval především po německy mluvících zemích a získával zakázky pro export.
Odkaz a současnost
V roce 1968 vykonal poslední služební cestu do NSR, během níž dne 17.října v Langenu u Frankfurtu nad Mohanem náhle zemřel. Pochován byl na zelenohorském hřbitově ve Žďáru nad Sázavou a pomník s Vavřínovým reliéfem vytvořil národní umělec Břetislav Benda, rodinný přítel. Bystřická provozovna zatím pod novým vedením přesídlila do Víru a pokračovala v rozvoji výroby i v propagaci síťování v regionu. Oldřich, bohužel, v červnu 1975 nenadále zemřel ve věku 47 let. Nedlouho po jeho smrti bylo pracoviště zrušeno a tato unikátní lidová výroba ve Střední Evropě zanikla. Kdysi populární síťovky začaly od 60. let z pultů postupně mizet, protože byly nahrazovány levnějšími "igelitkami". Krčilův vynález upadl v zapomnění.
V posledních letech se ale síťovka dostává znovu do módy. Roku 2007 se pokusil zahájit její opětovnou výrobu kolínský podnikatel Zdeněk Červinka. Výrobu umístil do Číny a jako obchodní značku použil s malými obměnami značku Krčilovu. Byly však problémy s kvalitou i pravidelností dodávek. Od roku 2012 spustil výrobu v Kdyni u Domažlic Ondřej Slapnička. Změnou technologie na upravených pletacích strojích ze Švýcarska se podařilo nahradit lidskou práci a lze tak nyní tašky uplést na jeden zátah a ve výborné kvalitě. Pod značkou Spiderbag je k dostání velké množství vzorů. V současnosti se sjednávají kontrakty do USA, Argentiny i do Japonska. Trvanlivá a ekologická síťovka má opět šanci dobýt svět.
Zdroje:
Především děkuji panu Romanu Krčilovi za svolení k zveřejnění informací, poskytnutí fotografií a pomoc.
www.chalupa-strzanov.cz
www.wikipedia.cz
Město, František Mokrý
Socha
Dne 26.9.2016 odhalilo město Žďár nad Sázavou Vavřínu Krčilovi pomník s pamětní deskou. Autorem je Jiří Plieštik a socha představuje přemýšlejícího muže se síťovkou. Viz waypoint.
O keši
Jedná se o celkem jednoduchou mysterku, kterou nutně nemusíte řešit v teple domova. Pokud si její řešení budete chtít trochu zjednodušit, navštivte kousek od výchozích souřadnic waypoint Schránka a zjistěte zde pomocná čísla XY (číslo poštovní schránky).
Vyluštěním magického čtverce (zde) pak snadno získáte finální souřadnice.
N 49° 3A,BCD'
E 015° 5E,FGH'
Na místě pak hledejte lock&lock krabičku o objemu 1,5 litru.
Pro FTF, STF a TTF nálezce je zde připraven stylový dárek.
Additional Hints
(Decrypt)
qrfrg wnibeh n xbhfrx