Celed: bukovité (Fagaceae)
Lidové názvy: kremelák, letnák
Popis: Dub letní je rozložitý strom s nepravidelnou korunou a krivolakými vetvemi. Mladá borka je stríbrite šedá až nahnedlá, lesklá, pozdeji silne rozpukaná a brázditá, hnedo až cernošedá. Krátce rapíkaté perenolalocné listy jsou tuhé, kožovité a u rapíku vykrojené nebo utaté. Kvety jsou jednodomé, samicí jsou po dvou až peti na dlouhých stopkách v paždí listu, mají cervené blizny a sedí jednotlive na cíškách. Samcí kvety tvorí až 4 cm dlouhé rídké previslé jehnedy, které se rozvíjejí soucasne s listy. Pyl je prenášen vetrem. Kvete od kvetna do cervna. Plody, známé žaludy, jsou velké jednosemenné nažky, usazené spodní cástí ve zdrevnatelých šupinovitých cíškách po nekolika na dlouhých stopkách.
Výskyt: Vyskytuje se témer v celé Evrope s výjimkou nejjižnejších a nejsevernejších oblastí. U nás je rozšíren od nížin do podhurí v puvodních doubravách i smíšených lesích, bežne se pestuje predevším na kyselejších píscitých pudách.
Využití: Kura se používá ve veterinárním lékarství, je soucástí medicinálního lizu a pro vysoký obsah tríslovin slouží i jako technická surovina pri zpracování kuží. Také drevo dubu obsahuje trísloviny, takže ve vode nehnije, pouze v dusledku premeny tríslovin ve flobafény tmavne. Je velmi tvrdé, težké a houževnaté a dobre se opracovává.
Žaludy obsahují krome tríslovin znacné množství škrobu, dále cukry, bílkoviny a olej. Pražením obsah tríslovin klesá, takže žaludy jsou poživatelné. Již Dioskoridés psal o jejich svíravém úcinku a použití pri žaludecních potížích, úplavici, chrlení krve a jako protijedu pri otravách. Pražené a rozemleté žaludy byly dríve jednou z kávovin (”žaludová káva”), jež má pocátek v 18. stol. v Prusku.
Zajímavost: Duby byly pro svou dlouhovekost a mnohostranný užitek uctívány již od nepameti. Byly zasvecovány nejvlivnejším bohum – Rekové je zasvetili hromovládnému Diovi, starí Slované bohu hromu a blesku Perunovi, Germáni pak jeho kolegovi Thorovi, keltští druidové v dubových hájích obetovali apod.
Za informace dekuji Michalu Sochorovi " http://botanika.borec.cz"
Keš je soucástí série Významné stromy.
PROSBA: Pokud náhodou vlastníte foto tohoto státem chráneného stromu z doby dávno minulé a chcete se s ostatními podelit o jejich porovnání s dnešním stavem, umístete je u logu.
Keš: K založení keše nás vedla skutecnost, že se asi jedná o poslední možnost, jak si tento majestátný strom prohlédnout - toto platilo do 30.6.2009. Dnešní stav dokumentuje tato fotografie. Jedná se o torzo tohoto stromu, který i nadále zustává "památným stromem". Viz cedule ze zadní strany. V míste bude vybudováno odpocívadlo s informacní tabulí o obyvatelích tohoto stromu.
Nachází se tesne vedle prírodní rezervace "Litovelské luhy". Doporucujeme návštevu hlavne na jare.
Uložení keše: - není složité, dá se pohodlne vyzvednout skoro z cesty. Není uložena ani ve stromu, ani pod stromem. Ke stromu se dopravte pouze pešky nebo na kole, kolobežka je také povolena. Vzhledem k dlouhodobým úpravám se lev presunul trošicku blíž k Africe. Chovejte se prosím v okolí keše tak, aby nám dlouho vydržela.
NEPOUŽÍVEJTE MOTOROVÁ VOZIDLA!