Ankaramit na Vrabince / am Sperlingstein (CZ+DE) EarthCache

Obecná geologie a původ:

Současnou tvář krajiny v okolí Vrabince velmi ovlivail vývoj Ceského masivu v období čtvrtohor, ale bezesporu největší roli sehrála vulkanická činnost ve třetihorách, díky které vzniklo celé České středohoří.

V druhohorách v období od triasu (před 200 milióny lety) do svrehní kridy (před 70 milióny lety) byl Český masív převážně souši. Toto období bylo přerušeno jen krátce ve střední a svrchní juře, kdy se podle zlomů labské linie vytvořil úzký průliv mezi Krásnou Lípou (u Karlových Varů) a Brnem, který spojoval geosynklinálu karpatskou s německým mořem.

K rozsáhlejšímu průniku moře došlo až ve svrchi křídě, kdy téměř polovina Českého masívu byla zalita mělkým mořem. Na dně se usazovaly pisčité, jílovité a slinite horniny, jejichž mocnost misty dosahuje až 700m (Českosaske švýcarsko, ale i např. Mělnicko). Zde v okolí jsou patrné pískovcové usazeniny právě z této doby. Piskovec se používal pro stavební účely během 18. až 19. stoleti.

Na konci křídy moře ustoupilo. V této době a zejména během třetihor (asi před 25 milióny lety) došlo vlivem sílicí alpínské orogeneze k tektonickým pohybum (tzv.saxonské pohyby). Zpevněný Český masív se vlivem alpínského tlaku rozčlenil v kry. Některé začaly poklesávat (např. podkrušnohorský prolom). Saxonská tektonika otevřela i cestu sopečné činnosti. Hlubinnými zlomy vystupovala ze svrchního pláště láva a sopečné vyvřeliny se hromadily na zemském povrchu. Timto způsobem vzniklo i České středohoří, které budují z větší části čedičové horniny. sopky Vrabinec je typickým příkladem. Mezi čedičovými výlevy byl prostor vyplněn převážně tury a tufity ve kterých vytvořil Rychnovský i Těchlovický potok hluboká údolí.

Velké klimatické rozdíly ve ětvrtohorách (střídání dob ledových a meziledových) urychlily i zvětrávací procesy. Tak vzniklo mnoho zajímavých geomorfologických útvarù jednímz nich jsou i kamenná pole, v této době vznikala dnesni tvář Vrabince.

Současný Vrabinec je čedičový přívodní kanál vypreparuvaný ze sopečných brekcií a sedimentů. Jeho jižní svah pokrývá kamenné pole. Mensi vypreparované čedičové suky, žily a kamenná pole se nacházejí i na jinych mistech v katastralnim území obce. Místy na svazich vystupují denudací odkryté pískovcové usazeniny českého křidového

Zdroj: Informační tabule na místě, obrázky vlastní archiv, http://www.kristallin.de/gesteine/minerale_7.htm

Zvláštností výchozu (odkryvu) je množství viditelných cizích horninových uzavřenin, které můžeme na via feratě poznat. Železo, nebo lépe hydroxid železa vznikal díky zvětrávání a přeměně původních minerálů horniny. Domnívám se, že se jedná o xenolit (uzavřeninu) ze zemského pláště, který se dostal na povrch v magmatu v průběhu sopečné erupce. Případně by se mohlo jednat o silně zvětralý olivín s chromspinelem, orthopyrexenem a klinopyroxenem. Lze předpokládat, že materiál se na povrch dostal až ze 100 kilometrové hloubky. Olivíny mají tmavě zelenou až černozelenou barvu. Díky zvětrávání dostávají červeno-oranžovohnědou až okrově žlutou barvu.

Jako Ankaramit označujeme čedič bohatý na olivíny. Olivín patří i přes jeho světlou barvu k tmavým minerálům a je směsí krystalů z fosteritu  (Mg₂SiO₄) s akcentem magnezia a fayalitu s akcentem železa  (Fe₂SiO₄).

Minerál se vyskytuje v malých zrnech, které jsou stěží velké jako 1 milimetr. V sopečných horninách můžeme najít i vetší krystaly olivínu. Barva olivínu závisí na podílu obsahu železa nebo hořčíku. Průměrný olivín je bohatý na hořčík, protože obsahuje hodně forsteritu a vypadá světlezeleně až bledě olivově. Při vysokém obsahu železa (více fayalitu) je olivín žlutý až tmavě hnědočerný. 

Tvrdost olivínu je v 7 stupni, což v krajině není příliš důležité, protože zrníčka jsou obvykle velmi malá. Hustota je u forsteritu nad 3 a u fayalitu dokonce nad 4, proto jsou horniny se spoustou olivínu velmi těžké. Olivíny lehce zvětrávají a stávají se žlutými a později rezavě hnědými.

Periodity o velikosti několika centimetrů nejsou časté. Spíše můžeme narazit na hromadění olívínů, a to včetně doprovodných minerálů. Zvláště silně zelený chromdiopsid je vždy rozpoznatelný, dokonce i v silně zvětralých peridotitech.  Malé otvory na povrchu čediče obsahují malé fragmenty olivínu a peridotitu, případně to, co zbude po zvětrávání. Plně zvětralé zanechává příroda zpravidla na porézním povrchu.

Ferraty byly 10. ledna 2021 odstraněny, a proto dochází k malé úpravě listingu! Hodnocení zůstává zachováno, aby nebyl znevýhodněn nikoho, kdo již na místě byl.

https://www.idnes.cz/usti/zpravy/vrabinec-ferraty-odstraneni-obec-hnizdeni-sokol.A210210_093110_usti-zpravy_grr

Pokud si chcete tuto Earthcache zalogovat, odpovězte na následující otázky:

1. Navštivte přístupnou část skály. Tam můžete rozeznat různé uzavřeniny cizorodé horniny. Vyhodnoťte z údajů v listingu a z vašeho pozorování, o jaké olivíny se jedná a odůvodněte své rozhodnutí!

2. Podívejte se na povrch skály v oblasti přístupného vrcholu. Vidíte zde uzavřeniny cizorodé horniny? Popište stručně v několika bodech vzhled povrchu (barva, tvrdost, struktura atd.)

3. (nově od roku 2021) ... vyfoťte se, prosím, v přístupné oblasti vrcholu.

Tuto keš si můžete po odpovědi mailem zalogovat. Pokud by bylo něco v nepořádku, tak Vás budu kontaktovat.

Přeji Vám hodně zábavy!

Allgemeine Geologie und Entstehung:

Das heutige Gesicht der Landschaft am Sperlingstein war stark von der Entwicklung des Böhmischen Massivs während der Quartärperiode geprägt, aber die Aktivitäten der tertiären Vulkane spielte eine wichtige Rolle, im gesamten Böhmischen Gebirge.
In der Zeit des Mesozoikums, vom Trias (vor 200 Millionen Jahren) bis zur Kreide (vor 70 Millionen Jahren) war das Böhmische Massiv größtenteils Land. Diese Periode wurde im Mittel- und Hochjura nur kurz unterbrochen, als eine schmale Passage zwischen Krásná Lípa (bei Karlsbad) und Brno, den Karpatenbogen mit dem deutschen Meer verband, nachdem die Verwerfungen der Elblinie angelegt wurde.
 In der oberen Kreide trat ein weites Eindringen in das Meer auf, als fast die Hälfte des Böhmischen Massivs von flachem Meer überflutet wurde. Sandige, lehmige und gesinterte Gesteine ​​siedelten sich am Boden an und erreichten eine Dicke von bis zu 700 m (z. B. Böhmische Schweiz, aber auch Melnik). Hier gibt es Sandsteinvorkommen aus dieser Zeit. Das Gestein wurde im 18. bis 19. Jahrhundert zu Bauzwecken genutzt.
Am Ende der Kreide ließ das Meer nach. Zu dieser Zeit und insbesondere im Tertiär (vor etwa 25 Millionen Jahren) traten aufgrund der Stärke der alpinen Orogenese tektonische Bewegungen (sogenannte sächsische Bewegungen) auf. Das verstärkte Böhmische Massiv wurde durch den Einfluss des alpinen Drucks in Abschnitte geteilt. Einige sind rückläufig (z. B. Erzgebirge). Die sächsische Tektonik öffnete auch den Weg für vulkanische Aktivitäten. Lava tauchte aus dem äußeren Mantel durch die tiefen Brüche auf und Vulkanausbrüche sammelten sich auf der Erdoberfläche. Auf diese Weise sind die Böhmischen Höhen entstanden, die größtenteils aus Basaltsteinen bestehen. Vulkane sind ein typisches Beispiel.
Zwischen den Basaltaufschlüssen war der Raum hauptsächlich mit Tonen und Tuffen gefüllt, in denen sowohl Flüsse als auch Eiszeiten tiefe Täler bildeten.
Große klimatische Unterschiede in den Bergen (abwechselndes Eis und interglaziale Zeiten) wurden durch Verwitterungsprozesse beschleunigt. So entstanden viele interessante geomorphologische Formationen, darunter Steinfelder, zu denen heute auch der Sperlingstein gehört.
Der heutige Sperlingsstein ist ein Basaltfutterkanal, der von vulkanischen Brekzien und Sedimenten getrennt ist. Sein Südhang bedeckt ein Steinfeld. Kleinere Basaltknoten, Adern und Steinfelder finden sich auch an anderen Stellen im Gebiet. An den Hängen gibt es freigelegte Sandsteinsedimente des tschechischen Flügels.

Quelle: Infotafel vor Ort, Bilder eigenes Archiv, http://www.kristallin.de/gesteine/minerale_7.htm

Die Besonderheit dieses Aufschlusses ist eine Vielzahl sichtbarer Fremdgesteinseinschlüsse, die im Klettersteig sehr schön zu erkennen sind.

Das Eisen – oder besser Eisenhydroxid ist aus Verwitterung und Umwandlung ursprünglicher Minerale im Gestein entstanden.
Ich vermute, dass es sich hierbei um Xenolithe (Fremdgesteinseinschlüsse) aus dem Oberen Erdmantel handelt, die beim Vulkanausbruch im Magma mit an die Oberfläche befördert wurden.
Eventuell handelt es sich hierbei um stark verwitterten Olivin mit Chromspinell, Orthopyroxenen und Klinopyroxene. Es kann davon ausgegangen werden, dass das Material von ca. 100 km Tiefe an die Oberfläche befördert wurde.
Olivine haben in frischem Zustand eine tiefgrüne bis schwarzgrüne Farbe. Durch Verwitterung nehmen diese eine rötlich-orangebraune bis ockergelbe Färbung an.

Als Ankaramit bezeichnet man olivinreiche Basalte.

Olivin gehört trotz seiner hellen Farbe zu den dunklen Mineralen und ist ein Mischkristall aus magnesiumbetontem Forsterit (Mg₂SiO₄) und eisenbetontem Fayalit (Fe₂SiO₄).
Olivin hat zwar eine Spaltbarkeit, bricht aber meist muschelig mit Glasglanz. Das Mineral kommt überwiegend in kleinen Körnern vor, die kaum größer als 1 mm sind. In Vulkaniten findet man vereinzelt auch größere Olivinkristalle.
Die Farbe des Olivins hängt direkt vom Gehalt an Eisen bzw. Magnesium ab. Durchschnittlicher Olivin ist magnesiumbetont, enthält also viel Forsterit und sieht frisch hellgrün bis blass-olivfarben aus. Bei hohem Eisengehalt (mehr Fayalit) ist Olivin gelb bis dunkelbraunschwarz.
Die Härte von Olivin ist mit 7 recht hoch, aber das ist im Gelände kaum relevant, denn die Körnchen sind in der Regel zu klein für eine Ritzprobe.
Die Dichte liegt bei reinem Forsterit über 3 und bei Fayalit sogar über 4, daher sind Gesteine mit viel Olivin auffallend schwer. Olivin verwittert leicht und wird dabei erst gelb und später rostbraun.

Peridotite mit einer Größe von mehreren Zentimetern sind nicht allzu häufig. Viel eher trifft man auf kleine Ansammlungen von Olivin einschließlich seiner Begleitminerale. Vor allem der kräftig grüne Chromdiopsid ist immer erkennbar, auch in stark verwitterten Peridotiten. Die kleinen Löcher in der Oberfläche des Basalts enthalten kleine Olivin- und Peridotitfragmente bzw. das, was nach der Verwitterung noch übrig ist. Sind diese vollständig ausgewittert, hinterlässt die Natur meist eine porige Oberfläche.
 

https://www.idnes.cz/usti/zpravy/vrabinec-ferraty-odstraneni-obec-hnizdeni-sokol.A210210_093110_usti-zpravy_grr

Um diesen Earthcache loggen zu dürfen, begib dich nun mit dem Blick fürs Detail in den Klettersteig und beantworte mir bitte in Stichpunkten folgende Fragen:

1. Besuche den zugängliche Teils des Felsens. Dort kannst du verschiedene Gesteinseinschlüsse erkennen. Schließe aus den Fakten im Listing und deinen Beobachtungen um was es sich für Oliven handelt und begründe deine Entscheidung!

2. Betrachte dir die Felsoberfläche im Bereich des zugänglichen Gipfels. Kannst du hier Gesteinseinschlüsse erkennen? Beschreibe kurz und stichpunktartig die Beschaffenheit der Oberfläche (Farbe, Härte, Struktur etc.)

3. (neu ab 2021) ... mache bitte ein Foto von dir am zugänglichen Gipfelbereich.

Du darfst den Earthcache sofort nach der Beantwortung der Fragen per Mail an mich loggen. Wenn etwas nicht stimmt, melde ich mich bei dir.

Viel Spaß wünscht der Sandsteinschinder!