Dalmátské ostrovy,
aneb Karibik skoro za rohem
(Simplified version in English below)
Když jsem v polovině devadesátých let začal cestovat po světě, bývalá Jugoslávie byla v mých představách jen další nudnou válecí destinací... Teprve o necelých dvacet let později jsem se na Dalmátské ostrovy vydal poprvé na kolovýpravu. Od té doby jsem unešen jejich krásou, rozmanitostí, parádními bikovými traily a vždy se sem rád vracím...
Pro návštěvu ostrovů budete samozřejmě potřebovat loď. Ta vás ale dopraví pouze do přístavu, přičemž mnohdy to nezajímavější a opravdu ryzí naleznete až hluboko ve vnitrozemí (nebo přesněji ve vnitroostroví), pro jehož průzkum se nejlépe hodí kolo. Na své si tu přijdou jak vyznavači pohodových pobřežních silniček, tak ostřílení bikeři, kteří se dosytosti vyřádí na zdejších trailech místními nazývaných „kozi puť“.
Ostrovy chorvatského Jadranu jsou jedinečné i v celosvětovém měřítku. Návštěvník tu plnými doušky vychutná směsici čistého moře, různorodé přírody, až neuvěřitelně členitého pobřeží a všudypřítomných stop tisícileté civilizace v kultuře, kameni, stavbách, v životě místních lidí, v jídle i pití. Ještě dnes objevíme zapadlá místa, kde ostrované nosí kroj i ve všední den, a to vůbec ne kvůli turistům. To, co je jinde v evropském Středomoří výjimkou, zde je pravidlem: nezabetonované přírodní pobřeží, zachovalá malebná města i původní kamenné vesničky.
Ostrovní labyrint
Jaderské moře je vlastně zálivem moře Středozemního. Až na několik malých ostrůvků v Benátské laguně, v deltě Pádu, u poloostrova Gargano a při černohorském pobřeží patří všechny jeho ostrovy Chorvatsku. Asi 50 jich je obydleno trvale (celkem přes 130 000 lidí), na dalších desítkách ostrovů žijí lidé jen občas, zpravidla od jara do podzimu. Ostrovů, ostrůvků a útesů, na nichž nejsou obydlí žádná, je na tisíc. Víc ostrovů než Chorvatsko má v Evropě jen Řecko a členitější pobřeží jen Norsko.
Chorvatští geografové třídí své ostrovy do několika skupin. Při pobřeží poloostrova Istrie, v západoistrijské ostrovní skupině, jsou jen malé ostrovy, nejznámější je souostroví Brijuni.Směrem k jihovýchodu následují již větší Kvarnerské ostrovy, např. Krk, Cres, Lošinj a Rab. Pag se někdy řadí ještě ke Kvarneru, jindy už k ostrovům severodalmatským, kam už jednoznačně patří Ugljan s Pašmanem, Dugi otok, Šibenické souostroví a Kornatské souostroví, které tvoří nejčlenitější archipel Jadranu a je téměř bez osídlení. Ke středodalmatským ostrovům patří zejména Čiovo, Šolta, Brač, Hvar a Vis, k jihodalmatským Korčula, Lastovo, Mljet a Elafitský archipel. A nakonec je tu – daleko v širém moři, blíže pevnině italské než chorvatské – samostatná ostrovní skupinka Palagruža.
Korčula
Ostrovní Chorvaté a vnitrozemští Češi – v čem jsme si podobní?
Češi znají Jadran dobře a považují ho tak trochu za svůj. Čím dál více ale toužíme po poznání míst nezasažených masovou turistikou, kam ještě typičtí „příbřežní“ dovolenkáři nepronikli. Chceme se zanořit nejen do tyrkysu mořské vody, ale i do různých barev přírody a života místních lidí. Pokusme se kaleidoskopicky odhalit některá méně známá fakta a souvislosti; ostrovy pak můžeme důkladněji poznat, více prožít a místním lidem se snáze přiblížit. Kdo jiný, než my Češi, kteří tu kdysi byli mezi prvními turisty? Kromě podobného jazyka máme společného dost dalšího:
Osud malého slovanského národa s podobnou historií a společným rakousko-uherským dědictvím. To se projevuje dosud překvapivě často od systému státní správy, škol a úřadů po část společného jídelníčku včetně španělských ptáčků, vídeňského řízku, svíčkové a její dalmatské sestřenice pašticady, francouzského salátu a štrůdlu. I národní obrození v 19. stol. bylo podobné. Na ostrovech mají Chorvaté z pevninských měst často druhé bydlení – vikendice odpovídající našim chatám a chalupám. Zhruba stejně se učíme cizí řeči, na prvním místě angličtinu. Obecně máme spíše vlažný vztah k evropské integraci – byť je ve skutečnosti převážně přínosná, někdy nám přece jen může připomenout nucená sdružení národů pod pevnou rukou (Jugoslávie, sovětský blok). Obě země jsou vyhledávanými turistickými cíli – v Chorvatsku táhne moře, u nás Praha. Podobná je i výše průměrného výdělku, pokud se započítá sdílená ekonomika na ostrovech a státní podpora ostrovanů.
A v čem se lišíme – vnitrozemští Češi a ostrovní Chorvaté?
Odlišnosti jsou často dány prostředím, odborněji se tomu říká geografický determinismus. Na ostrovech jsou přírodní kontrasty výraznější než u nás – slunce i vůně jsou silnější, barvy i kámen ostřejší, zeleň pichlavější, hadi jedovatější, ještěrky pětkrát delší, racci šestkrát větší, pořádný vítr umí přijít během minuty a pak se během okamžiku vše přežene, mraky zmizí a obloha se vyčistí. Bóra dokonce fouká za úplně jasného nebe, to u nás neznáme. Ostrované mají silnější pouto se živly, přírodou a půdou, se zdroji moře i země. Jsou více spontánní, impulzivní (v dobrém i špatném smyslu). Nejen láska a přátelství, ale i jejich zloba a nenávist dokážou být hlubší – a rychleji se obrátí jedno v druhé.
Ostrované jsou hodně zaměřeni na širší rodinu. Ta vydrží i dlouhou odloučenost – muži vyplouvali na moře na týdny, měsíce a leckdy i roky od nepaměti. Oni jsou konzervativnější, my liberálnější (i v partnerských vztazích, ve stabilitě rodiny – tam je rozvod výjimkou). Dají na své blízké víc než na lidi zvenčí: Pokud mají s někým zralým dobrou celoživotní osobní zkušenost (stačí, když je moudrý a drží slovo), stává se respektovanou autoritou, nositelem názorů a arbitrem sporů. My často popřáváme víc sluchu pochybným celebritám a nestálým hvězdám politického nebe. My jsme pořádnější (zevně), oni spořádanější (niterně). Dodržují prastarý řád dne a roku, my často improvizujeme. Oni více věřící – my vlažní. Ostrované jsou větší vlastenci než my, více se identifikují s místem, kde žijí, a se svojí zemí. My víc a aktivněji cestujeme, lépe to umíme (často i s omezeným rozpočtem), dokážeme si cestování užít, oni cestují méně, nákladněji a nepříliš sportovně. Nejen díky cestování máme lepší přehled o světě. My pijeme víc (lepšího) piva, oni víc (lepší) kávy a bevandy nebo gemištu– vína s vodou nebo s minerálkou. Čaj je u nich jen pro nemocné.
Brač, Vidova gora 778 m n.m.
Oni se dokážou líp bavit ve větší společnosti (přátel, rodiny), umí se snáz oprostit od starostí a práce (a příčinou nemusí být nutně alkohol). Jsou spontánně muzikálnější, umějí líp zpívat. My však chodíme častěji do divadla a na koncerty vážné hudby. My jsme v průměru pracovitější, i když si na práci a upracovanost někdy jen hrajeme. Oni si klidně po obědě zdřímnou a vůbec se tím netají, my máme taky chvíle, kdy nic neuděláme, ale práci přesto radši předstíráme. Oni více čtou klasické noviny (zejména na veřejnosti), mnoho zpráv – a zejména komentářů k nim – získávají ústním podáním od svých blízkých. Oni jsou přímější, bojovnější a ochotnější k obětem (pokud o něco jde), my jsme lstivější a vypočítavější (ne nutně vždy v negativním smyslu). Oni jsou otevřenější, velkorysejší, my uzavřenější, provinciálnější. Vzdušný, ostrý a daleký výhled na volný mořský obzor je poněkud jinou perspektivou než pohled na zamžené obrysy blízkého zarostlého kopečku v naší české kotlině za inverze. Ostrované jsou „nárazově“ pohostinnější, dokážou utratit spoustu peněz najednou nejen za přátele bez jakéhokoliv kalkulu. My zase dáváme víc na charitu daleko do světa.
Oni jdou do restaurace na jídlo zřídka, zato pak často jde o opulentní hostinu ve větší společnosti takřka s protokolárními pravidly. Buď jedí všichni, nebo nikdo a jen se pije (i samotné podniky jsou takto přísně rozlišeny). My chodíme častěji a dost často jíme bez jakéhokoli řádu – jeden si dá hned po příchodu steak, druhý o hodinu později utopence a třetí nic. U nich je obvyklý společný účet – ve větší společnosti bývá určeno, kdo při jaké příležitosti zve a platí, u menšího stolu s přáteli jednou zaplatím já, podruhé ty anebo třeba zase já, ale rozhodně to nemíním jakkoliv řešit, natož pak rozpočítávat. Oni dají víc na styl oblékání a módní doplňky, např. sluneční brýle. Životní náklady odvíjené od cen zboží a služeb jsou větší na chorvatských ostrovech než u nás, je tam i větší nezaměstnanost. Ve skutečnosti však skoro všichni, co můžou, pracují v rámci sdílené ekonomiky. Kdo je příliš líný, hamižný nebo něco opravdu zlého provede, je vyloučen z rodinného společenství a ztratí přátele, což je větším trestem než vězení. Ostrované hledí zpříma, my jsme častěji podmračení, ale zase máme na rozdíl od nich lepší smysl pro nadsázku a ovládáme umění nebrat se vždy vážně. Ačkoliv se lidé na ostrovech bytostně cítí být součástí přírody, na rozdíl od nás ještě moc netřídí odpad. Zase ho ale vyprodukují méně než my.
Úryvek textu ze článku „Chorvatské ostrovy pod mikroskopem“ s laskavým svolením poskytl kmotr této kešky Zdeněk Kukal
Trogir
Ke keši samotné:
Na výchozích souřadnicích keš nehledejte, ale opište si tu poslední dvojčíslí ze štítku lampy veřejného osvětlení a dosaďte ho do vzorečku jako hodnotu G. Pro získání souřadnic budete muset ještě zodpovědět několik jednoduchých kvízových otázek. Některé odpovědi naleznete výše v listingu a zbytek si kdyžtak můžete vygůglit... ;)
(Simplified version in English)
Do not look for the cache on the default coordinates, but copy the last two digits from the label of the street lamp and put it in the formula as the value of G.
Jak se jmenuje nejvyšší hora dalmatských ostrovů? What is the name of the highest mountain in the Dalmatian islands?
Sveti Jure A= 6
Vidova gora A= 7
Sveti Nikola A= 5
Jaký je nejoblíbenější nápoj Dalmatinů? What is the most popular drink of the Dalmatians?
Pivo Beer B= 3
Víno Vine B= 5
Čaj Tea B= 8
Na kterém ostrově byl podle legendy 7 let uvězněn Odysseus nymfou Kalypsó? Poradím, že se na ostrově stejnojmenná jeskyně nachází. According to legend, on which island was Odysseus imprisoned by the nymph Kalypsó for 7 years? I will give a hint that there is a cave of the same name on the island.
Mljet C= 4
Kornati C= 2
Hvar C= 7
Který z ostrovů nepatří do Dalmácie? Which of the islands does not belong to Dalmatia?
Molat D= 8
Vir D= 7
Milos D= 6
Jak se nazývá originální projekt kombinace cyklistických zájezdů a plavby po ostrovech? What is the name of the original project of combining cycling and island cruises?
Bicyklojachta E= 9
Kololoď E= 5
Bike and Fun E= 3
A na závěr ještě malá procházka po pražském ostrově Kampa k Sovovým mlýnům, kde naleznete odpověď na poslední otázku, která odpovídá hodnotě F. Kolik tučňáků tu hřaduje u Vltavy? (Liché číslo)
And finally, a small walk along the Prague island of Kampa to the Sovovy mlýny, where you will find the answer to the last question, which corresponds to the value of F. How many penguins perch here on the Vltava river? (Odd number)
Nyní již můžete vypočíst souřadnice doplněním správných hodnot do vzorečku:
You can now calculate the coordinates by adding the correct values to the formula:
N 50° 04.(A+2)(B*10-G)(C+2)'
E 14° 24.(D-5)(F*9-E*42)'
Keška je dostatečně velká pro vložení drobných předmětů, CWG, nebo TB. Měňte férově. Pro prvního nalezivšího tu čeká malá odměna ;) Kešku vždy vracejte na stejné místo a řádně zamaskujte! Buďte při odlovu nenápadní, nechceme přece, aby nám jí někdo vymudlil! Fotka z odlovu bez spoilerů potěší ;)
K přístupu k finálce prosím používejte cestu podél plotu!!! (Zbytečně tak neničte porost česneku podivného a neprozrazujte skrýš mudlům...)
Lovu zdar!
PS: lokalita finálky byla původně zamýšlena jinde, ale jen toto místo tu už zbylo...
Snad vám to vynahradí vycházka a okolí ;) Hodnocení terénu a obtížnosti upraveny. Cesta podél plotu může být v létě zarostlá...
The cache is large enough to insert small objects, CWG, or TB. Change fairly. There is a small reward for the first finder;) Always return the cache to the same place and hide it properly. Be inconspicuous when catching!
To access the final, please use the path along the fence !!! (Don't destroy the plants of allium paradoxum and don't reveal the hideout to the muggles ...)
Good luck hunting!