Akát – léčivá síla  

Ačkoliv se rovinaté zalesněné území mezi Bzencem, Strážnicí, Vracovem, Miloticemi až Ratiškovicemi nazývá Doubrava či Dúbrava, je ve smíšeném lese porost převážně jehličnatý – borovicový. O zalesnění této oblasti lesním inženýrem Janem Bedřichem Bechtelem jste již možná slyšeli nebo se dočetli (možná i z listingů jiných místních keší).  Stalo se tomu tak v letech 1825 – 1852 a důvodem byla větrná eroze písčité půdy na území zvaném Moravská Sahara.

Nyní však něco o akátu, která se zde hojně vyskytuje a o jeho léčivých   i toxických účincích pro lidský organismus.

Původ a výskyt

Trnovník akát je původní rostlinou Severní Ameriky. Do Evropy se dostal poprvé začátkem 17. století. Jako okrasnou rostlinu ji měl přivést botanik Jean Robin. Právě dle Robina také dřevina dostala latinské rodové jméno Robinia pseudoacacia.
V Evropě se akát využívá jako medonosná rostlina  a pro jeho hospodářský význam byla jeho výsadba propagována ještě v šedesátých letech 20. století. Med z akátu má velmi světlou barvu. Akátový med je jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) a nejléčivějších medů.

Oceňuje se také jeho tvrdé, těžké a trvanlivé dřevo. Jeho velmi houževnaté dřevo se používá v nábytkářství, na stavbu plotů nebo malých člunů, ve stavebnictví i jako ceněné topivo, či na uzení. Jeho výhřevnost 11 850 MJ/m³ je nejvyšší z běžně používaných palivových dřev.

 V minulých staletích se hojně vysazoval jako nenáročná lesnická dřevina rychlého vzrůstu, která je navíc odolná vůči hmyzu či houbám. V Evropě nemá vážnějšího škůdce.

Navíc dobře snáší znečištění ovzduší nebo zasolení půdy. Dřevina roste na všech typech půd, daří se jí i na půdách suchých a chudých. Bez problémů roste i tam, kde jiné dřeviny neprospívají. 
Svými podzemními výběžky trnovník akát zpevňuje půdu. Na kořenech má bakterie, které proměňují vzdušný dusík na rozpustnou formu. Tím však akát mění místní ekosystém.

Do půdy navíc vylučuje látky, které potlačují klíčení jiných rostlin. Původní vegetaci pod akáty proto nahrazují kopřivy či vlaštovičníky, z dřevin černý bez. Je jen málo druhů, které mohou v blízkosti akátů růst. 
Hojně větvené kořeny trnovníku akátu vytvářejí mnoho výhonků, kterými se strom šíří do okolí. I proto je trnovník akát v současnosti považovaný za nebezpečnou invazivní dřevinu!!!

Trnovník akát jako dominantní dřevina druhotně v Evropě vytvořil souvislé porosty. Zdomácnělý je i na českém území, je hojně rozšířený zejména v nižších a středních polohách. Upřednostňuje světlá stanoviště. Tvoří 4 % lesních porostů v ČR.

Některé druhy akátu, mezi nimi i trnovník akát, jsou vysazovány pro dekorativní vzhled olistění a květů. Akáty jsou krásné stinné a v době květu výrazně vonící stromy. Pro pravidelnou nevelkou korunu je nekvetoucí roubovaný kultivar Robinia pseudoacacia"Umbraculifera" oblíbenou dřevinou do alejí.

Léčivé účinky

Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé (žaludeční překyselení, neuralgie líce).

Květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování.

Květ akátu obsahuje vonné silice (nerol, linalol), flavonoidy, třísloviny, amygdalin, asparagin, kyselinu glykosiringovou a uplatňuje se i při výrobě kosmetiky a parfémů. 
V podobě čaje květ akátu nacházíme také v lidovém léčitelství. Jsou mu připisovány spasmolytické, diuretické a žlučopudné účinky. Květy akátu pomáhají při křečích v zažívacím traktu, podporují trávení a metabolismus. Mají i kulinářské využití.

Kdy a jak sbírat květ ?

Sbíráme pouze květy bez stopek. Můžeme sbírat již mladé květy v době květu od května do června, ideálně kolem poledne. Poté je hned sušíme.

Čajový nálev: 1 vrchovatá čajová lžička květů se zalije 250 ml vody, spaříme a krátce necháme vyluhovat.  Pijeme max.2krát denně a rozhodně ne dlouhodobě!

Otrava trnovníkem akátem     !!!

Zejména v kůře, také v kořenech a semenech trnovník akát obsahuje toxické alkaloidy, které paralyzují nervovou soustavu. Obsažené glykosidy (robin, fasin) jsou příčinou shlukování červených krvinek. Otrava akátem byla zaznamenána hlavně u hospodářských zvířat. Dřevina je však nebezpečná i pro děti, které mohou okusovat její sladké kořeny s chutí podobnou lékořici. 
Otrava se projevuje zažívacími problémy, zvracením, bolestmi žaludku a břicha, také neklidem, srdeční slabostí a potížemi s dýcháním. V nejhorších případech končí celkovým ochrnutím a smrtí.

Ačkoliv je tedy akát léčivý, zaručeně nejméně riziková bude konzumace medu. 

Pokud nedůvěřujete lidovému léčitelství a babským radám, zastavte se alespoň na tomto  místě, nadechněte se vzduchu s vůní jehličí, zaposlouchejte se do ticha lesa či zpěvu ptáků (pokud kolem zrovna nepofrčí vlak). 

Ke keši, prosím, nejezděte přes zákaz vjezdu motorovými vozidly, ale udělejte si příjemnou procházku.