-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato keš je ctvrtá keš zamerená na Plzenské povesti a legendy opište si hodnotu G bude se vám pozdeji hodit do GC1YTQY Hrad v Liticich :-)
Ke keši: krabicka neobsahuje tužku.
Už jste slyšeli o plzenské Bílé paní, která se zjevovala v domku, jenž stával na míste dnešního domu cp. 105 na rozcestí Lochotínské ulice a Pod Všemi svatými? Jestliže ne, tak si poslechneme tuto povest o panu Bavurkovi ze Švamberka a jeho milé.
Pred pul tisíciletím se žilo v Cechách dobre. Ustaly války, neprítel nenicil kvetoucí Ceské zeme, obchod a remesla se utešene rozvíjely a také na polích rostla hojná úroda. Stáje venkovanu a meštanu byly plné dobytka a na úhorech se popásala velká stáda ovcí. Vždyt se ríkalo, že v Cechách za krále Holce je za groš ovce. Ženy a dívky se parádily, nosily bohaté kroje a drahé šperky. A jak se jedlo! Jídla nevídaných tvaru a chutí se nosila na stul. Pri svatbách a ruzných hostinách se na rožni pekly nejen celé ovce, ale i celí voli, nadívaní rozlicnými druhy mas. Mezi lidmi panovalo takové prejídání, že muselo být vydáno narízení, že k obedu se nesmí predkládat více než sedm jídel a k veceri více než šest. Nepocítali se mezi to mazance a ovoce. A co se toho tehdy vypilo! Není divu, že z opilství vznikaly všelijaké hádky a šarvátky, které casto koncívaly i vraždou.
Byla to ale doba neurovnaná, plná protiv. Když dal neprítel pokoj, rozmáhaly se v Cechách loupeživí rytíri, lapkové, kterí prepadávali pokojné lidi na cestách, olupovali je a cinili jim velké škody a ztráty.
Na Plzenském predmestí Pod Všemi svatými mel dvur pan Bavurek ze Švamberka. Byl to zpupný a hašterivý clovek, se svými sousedy nežil nikdy v pokoji a mel velkou radost, když mohl nekomu vyvést neco nedobrého. Chodil po plzenských krcmách a byl castým hostem všude tam, kde se cepovalo pivo a víno. Nijak velkou radost z neho meštané nemívali. Vyvolával hádky a rád se bil. Hned pro nejaké ostrejší slovo tasil mec. Mel oplétání s mestským soudem, když pri jedné pitce zabil mladého meštanského syna Ermolouse Placka. Jindy zase v krcme se pokoušel zbít rybáre Božka, že privedl sebou psa.
Ve svém dvore choval pan Bavurek hodne ovcí, mnohem více, než dovolovala mestská rada. Dával je vyhánet na pastviny, které patrily boleveckým sedlákum, a bez ohledu na jejich stížnosti jim také spásal obilí.
Pritom jaký to byl parádník! Kdepak aby mu domácí krejcí šili šaty. Musel je mít podle poslední módy, a proto si dal zavolat krejcího až z Nemecka. Pak si vykracoval v kalhotách až po kolena, silne prostríhaných, mohutne podšitých jinou pestrou látkou a nekolikrát podkasaných. Obdobný strih mely i rukávce, kolem krku si povesil nabíraný límec, na hlave nosil biret v podobe velké placky, bohate ovešený perím. A jaké to nosil na nohou strevíce! Hubaté! Když milého pana Bavurka potkali ostatní Plzenané, smáli se, až se za bricho popadali. Strevíce byly totiž do špicky tak nesmírne rozšírené, že pripomínaly kravskou tlamu. Casto sice v nich švihák Bavurek zaškobrtal a klopýtal, ale to mu nijak nevadilo, aby si dál pyšne nevykracoval a nedíval se svrchu na ubohé meštácky, kterí se odvážili se mu zasmát.
Konecne však trpelivost radních pánu prekypela. Nechteli již více snášet Bavurkovu zpupnost a predvolali si ho na radnici. Tam mu vypocetli všechny jeho prestupky i zlomyslné kousky a žádali, aby slíbil, že už se víckrát nechce neceho podobného dopustit a že svých cinu lituje. Pan Bavurek to opravdu prislíbil. Tvrdil, že už bude moudrejší a že se bude se všemi svými sousedy i spoluobcany snášet v dobrém. Uverili mu, ale chyba lávky. Pan Bavurek sice slíbil, ale sliby jsou chyby. Brzy ve svém zpusobu života pokracoval a dál trápil Plzenany.
Už se to s ním nedalo vydržet, a tak ho znovu povolali na radnici a tam pred všemi shromáždenými predními meštany mu oznámili, že ho vypovídají z mesta. Bude-li zastižen v mestských hradbách nebo v jejich okolí, zle se mu povede. Rozhneván a pln zlosti opustil pan Bavurek radnici a vrátil se do dvora. Dal osedlat kone, rozloucil se se svou milou a spolu se služebníky, kterí se v lotrovství plne vyrovnali svému pánu, odjel na Krínov u Plané, kde mel starou sešlou tvrz.
Bavurek prísahal pomstu mestu i jeho obyvatelum. A také kde mohl, jim škodil. Prepadal na silnicích plzenské kupce, obíral je o jejich zboží, povozy a dobytek. Všude mel plno spojencu. Od zvedu se dovídal o všech obchodních cestách Plzenanu, a tak si brzy nikdo nebyl jist životem a majetkem. Ponevadž ale Bavurek zacal prepadat i kupce z jiných mest, domluvili se Plzenští s Klatovskými, Stríbrskými, Sušickými a Domažlickými, sebrali zbrojný lid a vytáhli ke Krínovu. Obhledali Bavurkovu tvrz a po šesti dnech ji dobyli. Bavurka i s jeho kumpány zajali a privedli v poutech do Plzne.
Zvest o zajetí Bavurkove se rozlétla po celých Cechách a z ruzných mest pricházeli poslové, aby pri výslechu zjistili, zdali neprepadal také jejich obyvatele. Moc zlých cinu mel pan Bavurek na svedomí. K leccemus se priznal, ale jiste více bylo toho, co zamlcel. I radili se Plzenští s Pražany a zástupci ostatních mest a po dobrém uvážení vynesli tvrdý, ale spravedlivý rozsudek. Hned po vyhlášení byl pan Bavurek vyveden z mestské šatlavy na rynek a tu stat, jeho kumpáni byli obešeni. Stalo se tak 4. února 1507.
Milenka Bavurka, která zustala v plzenském dvore, ho pres všechny jeho zlociny mela stále ráda. Pokoušela se obmekcit prísné soudce, ale marné byly její prosby, naríkání, slzy i hrozby. Nedovolili jí ani se sním rozloucit ve vezení. Jen z povzdálí prihlížela smutnému konci svého milého. Když Bavurkova hlava padla na dlažbu, jako šílená bežela domu a zbavená smyslu skoncila svuj život. Ve velké svetnici se obesila. Dum prešel pozdeji do rukou jiných majitelu, ale lidé od té doby vídali v dome o pulnoci Bílou paní, která za neustálého vzdychání procházela všemi místnostmi, jako by neco hledala. Teprve když byl dum zboren a postaven dnešní veliký dum, zjevení zmizelo.
Cerpáno z:
Belohlávek, M., Plzenské povesti a legendy, NAVA: Plzen, 1999, ISBN 80-7211-043-8, s. 46 - 48
Additional Hints
(Decrypt)
Bxnc, qbyr