Křižák obecný
Křižák obecný (Araneus diadematus) je nejznámějším a velmi běžným pavoukem v Česku, vyskytuje se kromě Evropy rovněž v Severni Americe (části USA a Kanady). Zbarvení křižáků je poměrně proměnlivé od velmi světlé žluté po tmavě hnědou. Všichni však mají víc či méně zřetelný bílý kříž na hřbetě. Zatímco samci dorůstají jen 4-8 mm, samice můžou mít 10-13 mm. Křižáci mají charakteristické pavučiny velmi pravidelných tvarů.
Křižák se zpravidla dožívá 3 let. Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. Samice hynou po nakladení vajec a samci se stávají obětí samic při páření.
Kousnutí křižáka je pro člověka naprosto neškodné.
Potrava křížáka: Křižák získává potravu do sítě( tzv.pavučiny),stojí uprostřed vždy v pozoru čeká na kořist která se mu lepkavého vlákna chytne. Potravou křižáka je hmyz.
Jakýkoli hmyz který se mu chytne do sítě, nejvydatnější však jsou mouchy.
Křižák má výhodu při chytání potravy- vlákno ze kterých zprádá pavučiny je lepkavé a tím se kořist těžko dostane z pavučiny pryč, a ještě k tomu je vlákno neviditelné a tak se občas do nich chytne člověk. Pavouk po chytnutí kořisti kořist obalí do lepkavého vlákna a vztříkne do ní jed. To tu kořist usmrtí a pavouk si může pochutnávat. Nesní ji však nikdy celou- sežere s ní pouze vn
itřnosti a maso, ostatní (např. končetiny) prostě odkouše od pavučiny, kořist spadne a pavouk má prostřeno na další kořist.
Rozmnožování: V srpnu dochází k páření. Samec nejdříve upřede speciální "signální" vlákno k síti samice a cuká s ním pomocí svého těla. Samice má podle těchto specifických signálů poznat samce od kořisti. Samice snáší vajíčka do hedvábného kokonu, který maskuje kousky rostlin či ho zahrabává do padanky. Velikost zámotku je přímo úměrná velikosti samičky, ale ne počtu vajíček. Samička několik dní zůstává u kokonu a v případě potřeby ho opraví. Malí křižáčci se vyvinou za několik měsíců, na jaře z kokonu vylézají. Mladí pavouci uvolní ze snovací bradavky hedvábné vlákno, pomocí kterého se nechají unášet větrem.
Ke kesi se chovejte jako k vlastni, vse poradne zamaskujte.
Davejte si pozor na pejskare a prochazejici se mudly.
Pro nalezení keše NENÍ potřeba nic rozhrabávat!!!
Děkujeme za betatest mudlodceři a Bělka II.teamu