Informace k odlovu
K vytvoření této série nás inspirovala velice zajímavá historie Kelče a okolí. Text je odborný, takže asi nezaujme každého. K odlovu bude stačit přečíst jen tento úvodní odstavec. Keše jsou umístěné ve výšce kolem 2m, takže bude zapotřebí trochu šplhu.Trasa měří kolem 8,5km a trvá přes 2 hodiny. Lze samozřejmě odlovit i in-drive, jen na finálce použijte doporučené parkoviště. Nezapomeňte si opsat bonusové číslo!
Prosíme všechny, aby použili buď židličku, žebřík, pomůcku v podobě prodloužené ruky nebo kačer na kačera, neboť by se mohlo stát, že název Kelč bude ztracen. A to bysme přece nechtěli. Takže nepoužívejte žádnou gravitační sílu a snad nám tato série vydrží.
Pozor, aby to nebylo tak jednoduché, tak s bonusovým číslem se ještě bude dále počítat dle následujícího vzorce, aby jsme zjistili neznámou (G).
Vzorec: (G) = (bonusové číslo)*2
V keši není tužka. Logbook dejte do víčka až dozadu a poté zašroubujte.
Přejeme příjemný lov :)
Doba laténská a římská
Snad někdy po polovině 5. stol. př. n. l. začaly na Moravu od jihozápadu přicházet první skupiny historických Keltů s tzv. laténskou kulturou (mladší doba železná - „laténská”, cca 450—50/30 př. n. l.). Keltové k nám zavedli mnohé pokročilé technologické inovace, jako např. znalost hrnčířského kruhu, významný je rovněž rozmach železářství spojený se zevšeobecněním tohoto kovu, rozkvět barevné metalurgie atd. Od konce 3. stol. př. n. l. razili Keltové první mince na našem území. Starší až střední dobu laténskou (4.—3. stol. př. n. l.) u nás nazýváme též epochou plochých keltských pohřebišť, zatímco ve 2.—1. stol. př. n. l. zde kvetla civilizace oppid (např., byť s určitými výhradami, můžeme mezi oppida počítat i nedaleký Hostýn), obvykle opevněných center správy, výroby a zejména obchodu. Oblast kelčské sídelní enklávy ale pro dobu laténskou zatím zcela prokazatelné doklady osídlení nemá. Za prokázané osídlení rozhodně nelze mít jen starý nález jediného, a to ještě blíže nelokalizovaného keramického zlomku, datovaného do doby laténské a jen neurčitě situovaného do katastru Kelče.
Nejbližší keltská sídliště na Záhoří známe pouze u Radotína a nověji také blíže, u Horních Nětčic (datováno přibližně do 3. století př. n. 1.). Někdy na počátku 2. století př. n. l. ale přichází na východní a severovýchodní Moravu z hornatých oblastí středního Slovenska etnicky smíšené obyvatelstvo tzv. púchovské kultury.
zdroj: Dějiny města Kelče (autorský kolektiv pod vedením Stanislavy Kovářové a Davida Papajíka)
