Cenným zdrojem informací se stal osobní archiv místního kronikáře pana Václava Jakše.
Kaplička na návsi byla postavena na místě dřevěné zvonice. Starý zvonek byl pravděpodobně použit v nové zvonici. Dne 16. května 1849 byla kaple slavnostně vysvěcena s průvodem, hudbou a za střílení z hmoždířů. Do výklenku byla vložena socha sv. Jana Nepomuckého.
Ke zvonu se váže příhoda, která jej zachránila od zrekvírování za první světové války. Zabavování zvonů patřilo mezi velmi bolestné události v životě farníků. V květnu roku 1917 přijeli do Čelechovic dva úředníci z hejtmanství za doprovodu šesti vojáků. Za přítomnosti čelechovického starosty zvonek zrekvírovali. Měl být odvezen až druhý den. Druhý den skutečně přijeli, ale zvoničku našli prázdnou. Začalo velké vyšetřování, ale teprve po válce vyšlo najevo, co se vlastně stalo.
Tehdy přijel na dovolenou vojín František Krob, syn čelechovického obecního posla a zvoníka Václava Kroba z čp. 37. Domluvil se se svým bratrem Václavem a v noci tajně zvonek sejmuli a odnesli k jejich švagru Františku Čížkovi čp. 31. Čížek zvonek okamžitě zazdil do výklenku pod schody. Zde setrval až do konce války, kdy se mohl vrátit na své místo. Dnes je uschován v archívu obecního úřadu na Stochově.