Skip to content

Chodova Plana - novy zamek Traditional Cache

This cache has been archived.

Sopdet Reviewer: Archivace listingu keše

Sopdet Reviewer - Reviewer pro ČR (především kraje Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský)

More
Hidden : 2/23/2012
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

V uzavřeném areálu v jižním okraji původně anglického parku se nachází nový zámek. Rozsáhlý park založil hrabě Hans Ernst von Berchem-Haimhausen ještě před stavbou zámku. Samotný prostor okolo zámku je nepřístupný, osazen cedulemi zákazu vstupu a ve výhledu na něj brání vzrostlé stromy, takže v létě není téměř vidět. I samotné práce na rekonstrukci probíhají velmi nepravidelně, protože brána je neustále zamčená.

První zprávy o Chodové Planě pocházejí z let 1316 – 1319, kdy ji drželi Ctibor a Oldřich. Další zmínky jsou již mladší, ale bohatší. Roku 1365 se uvádí jako majitel části vsi Hynek z Fojcperka, r. 1375 drželi Chodovou Planou Hynek, Eberlin a Bohuslav z Krasíkova, kterým také patřilo podací právo k tamnímu kostelu a r. 1379 se připomíná Henslin a sirotci zřejmě po Eberlinovi /villa Henslini cum orphani/.

Jiná část Chodové Plané však příslušela také tepelskému klášteru/jeho plat je zde připomínán k r. 1409/, který také r. 1413 získal od Henslina i zbývající část Plané i s poprvé uváděnou tvrzí.
Za nedlouho poté se však oddělila jedna část Plané, kterou držel r. 1418 Levhart z Vidžína „resident in Chodowa Plana“; poté se stali jejími majiteli páni z Kočova, jmenovitě r. 1420 Zbyněk, který celý majetek zcelili.

Po Zbyňkově smrti před r. 1444 drželi Chodovou Planou jeho synové Jan, Jindřich a Racek, po jejichž rozdělení zůstala nejstaršímu Janovi. Ten však r. 1454 prodal „…in Chodowa Plana municionem curiam arature, cum araturis…“, tedy tvrz a poplužní dvůr s poplužím a dalším příslušenstvím příbuznému Humprechtovi. Po jeho smrti /před r. 1474/ získal Chodovou Planou jako věno jedné z jeho dcer Kryštof Landwüst z Rebersreutu, který skoupil postupně i ostatní díly. Po jehod smrti přešel majetek na jeho dcery a po majetkových sporech vše získal r. 1514 Jan z Kočova. Ten pak Planou držel až do své smrti a od vdovy Markéty z Křimic vše koupil r. 1535 Hanuš Pluh z Rabštejna.

Hanušův nástupce Kašpar se zúčastnil povstání r. 1547, takže mu byly konfiskovány statky a Planá zastavena r. 1551 Jindřichovi z Bredova. Po několikerém vystřídání dalších majitelů ji pak získal r. 1559 Mikuláš ze Schirdingu a o rok později mu byla dána v dědičnou držbu.

Po Mikulášovi držel Planou jeho syn Volf a po něm snad jeho syn Jobst Adam; ten se však zúčastnil povstání proti Habsburkům z let 1618 – 1620, emigroval a statek Chodovou Planou získal nakonec po sporech se Šliky Theodor z Heimhausenu, tajný rada bavorského knížete. Jeho potomci zde pak sídlili až do r. 1818, kdy je vystřídali páni z Berchem- Heimhausen, držící panství až do r. 1945.

Městečko Chodová Planá patří k urbanisticky nejzajímavějším celkům tachovského okresu. Za tuto skutečnost vděčí především rozsáhlé stavební činnosti Heimhausenů ve druhé polovině 19. století a na počátku století 20. Problematika objektů označených názvem panská sídla je v CH. P. obzvláště složitá a dosud nevyjasněná.

Pravděpodobně již v renesanci nastal posun sídla asi o 200 m jižně kostela k údolí potoka. Dvoupatrovou budovu starého zámku nám přibližuje rytina Ch. P. na mapě plánského statku z r. 1676.

Popsaný „zámek“ údajně vyhořel před r. 1734, kdy byl vystavěn zámek nový. Tento starý zámek nebyl zřejmě zbořen (jak dosud uvádí prakticky veškerá literatura), ale po přestavbě sloužil nadále jako obydlí úředníků.

Přesněji lokalizovat místo renesančního zámku je za současného stavu vědomostí předčasné. Určité řešení se nám nabízí v budově stojící přes silnici naproti bývalému zámku čp. 2. Tento objekt je r. 1880 nazýván zámkem. Podle dobových plánů se jedná o obdélnou budovu s klenutým průjezdem, na kterou navazuje v pravém úhlu druhá budova obdobné velikosti. Objekt se podle povrchového průzkumu jeví jako barokní, v pozdějších dobách značně přestavěný.

Na plánu CH. P. z r. 1837 je tento objekt, situovaný ve středu obce, dobře patrný. Těsná blízkost a souvislost s bývalým panským dvorem a umístění u hlavní komunikace naznačuje jedno z míst, do kterých můžeme hypoteticky klást zaniklý renesanční zámek.

Zámek vystavěný r. 1734 je dnes označen čp. 2. Jedná se o poměrně rozlehlou dvoukřídlou budovu krytou mansardovou střechou. Nad středními rizality, v nichž jsou umístěny vstupy s klenutými průjezdy, vystupují jednoduché barokní štítky. Přízemí se skládá vesměs z klenutých prostor, zatímco místnosti patra jsou plochostropé a od r. 1958, kdy byly adaptovány, sloužily za byty. Fasáda zámku byla obnovena r. 1985. Z kamenicky opracovaných článků stojí za zmínku pouze jednoduchý barokní portál vstupu. Dobová rytina tohoto zámku je otištěna v torzu knihy (zřejmě E. Senfta) uloženém v SOkA Tachov.

Aby byla situace kolem chodovoplánských zámků ještě nejasnější, je za bývalý zámek někdy považován rozlehlý, v historizujícím slohu r. 1862 vystavěný pivovar. V publikaci Hrady…1985, je zase zámkem nazývána budova vystavěná r. 1887 v průčelí dvora, tento objekt je v publikaci rovněž vyfotografován. Ve fondu fotografií tachovského muzea je uložena reprodukce rytina „hrádku v CH. P. „. Jedná se o vyobrazení dvou válcových věží spojených hradbou. Zda se jednalo o skutečný historický objekt či umělou zříceninu, vystavěnou v zámeckém parku Heimhauseny, je těžké rozhodnout. Vzhledem k zálibě Heimhausenů ve stavbách romantického charakteru a celkové kompozici vyobrazeného hradu se však spíše přikloníme ke druhé variantě. Mimo tento objekt stával v parku další zámeček či spíše pavilon, který zcela zmizel, stejně jako bývalá nádhera parku. Poslední a nejvýraznější zámecká stavba vznikla v CH. P. teprve poč. 20. století.

Již v 70. letech 19. století za Jana Arnošta započaly práce na projektu nové zámecké budovy. Dodnes se zachovaly nerealizované návrhy a plány, na nichž pracovali mj. B. Gruber, K. Seder, E. Förster, O. Schulze a další architekti. Zámek však byl postaven teprve r. 1906 podle projektů architekta L. Feldscharka. Je to mohutná obdélná budova s vystupujícími rizality s pseudobarokní fasádou.

Kudy ke krabicce:

Úkryt nevyžaduje žádnou pomůcku, ale pokud nejste Shaquille O'Neal budete potřebovat ochotného geokolegu, který si Vás dobrovolně rád nechá vylézt na ramena. K pohodlnému nástupu na "koně" může posloužit blízká lavička.

Additional Hints (Decrypt)

an xevmbingpr gev prfg an zbuhgarz fgebzr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)