Historický Masarykův okruh a Ostrovačice

Ostrovačice jsou spojeny již s počátky motorismu a závodění v tehdejším Československu. První závodní trať vedla přímo přes obec Ostrovačice – dnešní ulice Osvobození, Žebětínská a Na Šípu. Divácky i závodnicky velmi vyhledávané a atraktivní byly zejména ostrovačické serpentiny na Šípu a rovinka z Ostrovačic až ke Kývalce.

První závodní trať měřila 29,1 km a vedla z Brna přes Bohunice, Nový Lískovec, Pisárky, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice, Veselku a Bosonohy. Roku 1929 souhlasil prezident Tomáš Garrigue Masaryk, aby nový okruh nesl jeho jméno. Tvůrci se při jeho tvorbě inspirovali především německým Nürburgringem a velkou iniciátorkou myšlenky vzniku okruhu byla legendární jezdkyně Eliška Junková. 

První velké automobilové závody se na této trati uskutečnily 28. září 1930 (tehdy se jelo v protisměru). Závody se zde jezdily až do roku 1937, pak byla éra motorismu kvůli druhé světové válce přerušena na dlouhých 12 let.

Prvním historickým vítězem se na této trati stal Němec Heinrich Joachim von Morgen na Bugatti a závodu tehdy přihlíželo více než 100 tisíc diváků. V roce 1931 se začal do dějin brněnského okruhu zapisovat Francouz Luis Chiron (zvítězil ještě v letech 1932 a 1933). První žena se na startovní listině objevila roku 1934 a byla jí Francouzska Anne - Cecile Rose Itier, deštivý závod však pro poruchu motoru nedokončila. V roce 1936 se kvůli organizačním potížím závody nekonaly, v roce 1937 se naopak konaly naposled před válkou na původní trati.

První oběť si Masarykův okruh vyžádal již 28. září 1934, kdy ambiciózní český závodník Josef Brázdil (narozený ve Všetulech u Holešova) ještě před zahájením oficiálního tréninku v ranních hodinách, nezvládl svůj nový vůz Maserati 6C-34 před vjezdem do Ostrovačic. V lesích mezi Ostrovačice a Žebětínem se stala další tragická událost v roce 1937, kdy při havárii Němce Hermana Langa přišli o život dva diváci a jedenáct jich bylo zraněno (Lang vyvázl bez zranění).

Od roku 1949 došlo ke zkrácení okruhu na 17,8 kilometru a závodní trasa již přes Ostrovačice nevedla. K výstavbě nového okruhu došlo v roce 1965 (19,9 km) a v roce 1975 byl zkrácen na 10,9 km. Definitivně poslední velký závod se na silnicích pro běžný provoz konal v roce 1986. Od roku 1987 začala nová éra závodění na nově vystavěném Automotodromu v Ostrovačických a Žebětínských lesích.

Motocykly se a brněnském okruhu objevily poprvé v roce 1950.