Křešov
Křešov je prastaré sídlo s někdejší tvrzi, která prokazatelně sloužila již ve 13. stoleti jako sídlo šlechtické rodiny. Ve starých zemských deskách jsou jmenováni Petr a Stanislav z Křešova. Potom na počátku 15. stoleti žil Kuneš z Křešova, který vlastnil nějaký majetek také v Račiněvsi. Písemně je doložen roku 1405 společně s bratry Janem, Budivojem, Václavem a Rudolfem z Račiněvsi. Kuneš se provinil proti zemským zákonům, takže do držení jeho majetku byl právní cestou uveden Vaclav z Kačiny. Majetek obsahoval: tvrz Křešov s celou vsí, poplužním dvorem, selskými statky s úroky, poli, loukami a vinicemi. Jeho celý majetek v Křešově a Račiněvsi – tehdy to bylo léno vyšehradské kapituly - ocenil roku 1413 královský dvorní notář Jan na 50 kop grošů. R. 1415 se připomíná Kuneš, řečený Holik z Křešova a r. 1445 Cigan z Vetlé a jeho manželka Eliška z Křešova, kteří se soudili o nějakou nemovitost s Petremz Rochova na Křešově. Na počátku 16 . stoleti patřila tvrz, statek a ves Křešov do panství Vlků z Kvitkova na Snědovicich. Rytíř Vaclav Vlk je nechal roku 1545 spolu s ostatním svým majetkem vložit do nových zemských desek (staré desky shořely při velkém požáru r. 1541). Jeho syn Bedřich zdědil tvrz Křešov a podíly ve Snědovicích, ale roku 1570 je prodal svému staršímu bratrovi Janu na Snědovicich. Od té doby zůstal Křešov nepřetržitě spojen s panstvím Snědovice, které později patřilo k Liběchovu. Tvrz Křešov zanikla v třicetileté válce a vesničané tak důkladně rozebrali její trosky, že se už neví, kde stála. Také dvůr byl zrušen a jeho pozemky si rozdělili místní vesničané.
Tato keska vas privede ke trem pamatným lípám, které cast historie tohoto mista pamatuji a dosahuji uctihodných rozměrů.