Naše Země má pro nás nachystáno mnoho překvapení a podivuhodných míst. Tentokrát vás vaše GPS navigace dovede k zatopenému lomu v obci Šošůvka na severním okraji Moravského krasu, které vám připraví exkurzi do období karbonu…Jedná se o terénně nenáročnou earthcache, která je vhodná i pro vozíčkáře. Vítejte u dalšího pokračování série KGW, čili Koumesova EC GeoWandru.
Stojíte u velkého opuštěného, z části zatopeného lomu na okraji obce Šošůvka. Lom byl zatopen poměrně rychle poté, co dělníci při těžbě narazili na pramen. Na dně lomu se údajně dodnes nacházejí zatopené stroje. Z vodního živočišstva je zde možné natrefit na raky, cejny, okouny, kapry, candáty či štiky.
V lomu se střídají hrubě lavicovité a masivní středozrnné droby s polohami gradačně zvrstvených rytmitů, tvořených jemnozrnnou drobou, prachovcem a prachovitou břidlicí. Vrstvy náležejí brodeckým drobám protivanovského souvrství, stáří spodní visé (vyšší část spodního karbonu). V lomu převládají masívní polohy drob, které jsou až 9 m mocné jsou hrubě až jemně zrnité, šedé až modrošedé, v navětralém stavu šedohnědé až hnědošedé barvy. Mocnější polohy drob nejsou gradačně zvrstvené. Ve spodní části vystupuje 10 m poloha rytmitů s pozitivním gradačním zvrstvením. Středně zrnité horniny obsahují křemen, živce a také velké množství slíd (muskovit i biotit). V drobách byly pozorovány plamínkové textury, bioturbace (místy až dokonalé prohnětení sedimentu), proudové čeřiny a pozitivní gradační zvrstvení. Báze drobových rytmitů je ostrá a je doprovázena plochými vtisky s doprovodnými texturami, které dokládají přínos materiálu od západu k východu. Pozornost si zaslouží 2,5 m mocná poloha hrubozrnné droby obsahující drobné úlomky břidlic v severní části lomu. Při její bázi vystupuje původně přes 10 m dlouhé a 60 cm mocné těleso deskovitě vrstevnatých jemnozrnných drob střídajících se s prachovci a břidlicemi. Těleso je gravitačně deformováno do izoklinálních skluzových vrás. Lokalita je součástí moravskoslezského paleozoika.
V lokalitě se vyskytuje Rytmická sedimentace, což je mnohonásobné opakování vrstev a vrstviček obdobného složení. Horniny tohoto druhu se nazývají rytmity a jsou produktem krátkodobých oscilací, např. intenzity přínosu klastického materiálu, klimatických změn (někdy jen sezónních), nikoliv tedy výrazných změn sedimentačního prostředí, které jsou charakteristické pro cykličnost sedimentace.
Obrázek: krajina v období karbonu
Droba je sedimentární hornina, přesněji druh pískovce s obsahem základní hmoty vyšším než 15 %. Základní hmotu drob, která je obvykle druhotná, tvoří většinou jílové minerály a silt. Písková zrna představuje směs živců, křemene, slíd a úlomků hornin (tzv. litických úlomků). Vzniká především v mořském prostředí. Barva horniny je nejčastěji šedá a velikost zrn je různá, od jemné po hrubou. Slovo droba je odvozeno od drobných úlomků, které tvoří horninu. Tvoří podstatnou část turbiditů tedy sledu usazených hornin, který vznikl působením opakujících se podmořských sesuvů, které nesly suspenzi klastických sedimentů, kde se střídají s jílovci a břidlicemi. Turbiditní proudy přinášejí z šelfu při silných bouřkách, povodních nebo zemětřeseních různorodý materiál – písek, silt, jíl ale i štěrk. Všechen tento materiál může tvořit droby. Droby jsou časté v oblastech vulkanických oblouků, nebo území kde zvětrávají bazické vulkanity. Droby často vytvářejí omezené vrstvy s rozsahem několik km² s mocností zhruba 1 metr. Opakovaně se přitom střídají především s břidlicemi tím způsobem, že vrstva droby ostře sedá na podložní břidlici a směrem nahoru přechází do nadložní břidlice. V Čechách jsou droby známy z proterozoických sedimentů Barrandienu. Na Moravě a ve Slezsku z hornin spodního karbonu tzv. kulmské facie.
Prachovec je sedimentární hornina, zpevněný ekvivalent prachu, přičemž částice velikosti prachu se na složení horniny podílejí minimálně dvěma třetinami. V opačném případě se takové horniny nazývají kalovce (2/3 až 1/3 prachových částic), nebo jílovce (méně než 1/3 prachových částic z celého objemu horniny). Vyskytují se ve všech sedimentárních oblastech (od vysokohorských jezer až po mořské příkopy), v různých klimatických podmínkách (od polárních oblastí po džungle) a ve všech geologických obdobích (od archaika až po současnost). Metamorfózou prachovců vznikají břidlice, s pokračujícím stupněm přeměny se tvoří fylity. Důležitým identifikačním znakem prachových hornin je jejich barva, která závisí hlavně na oxidačním stupni železa. Červená až fialová barva indikuje výskyt železitých (Fe3+) kationtů, zelené odstíny naopak železnaté (Fe2+) kationty. Všeobecně se výskyt železitých kationtů váže na kontinentální (terestrická) prostředí, železnaté kationty se vyskytují v mořských prostředích. Nejčastěji je textura prachovců vrstevnatá, ale vyskytují se i masívní textury (hlavně při sedimentaci z hustých proudů).
Prachová břidlice - jedná se o zpevněný sediment stejného složení jako prachovec, který prošel procesem částečné metamorfózy. Termínem prachové břidlice se označují horniny s výrazně laminární nebo tence vrstevnatou texturou. Jejich vznik je spjat se sedimentací v mořském prostředí a velmi často se tyto horniny střídají v sedimentárních komplexech s jílovými břidlicemi a drobami.
V letních dnech můžete použít lom k osvěžení, v zimě naopak k otužování :)
Otázky:
Teoretické otázky:
- Co znamená z geologického hlediska karbon a jakým časovým obdobím je vymezen?
- Co je to paleozoikum?
- Popište, jaké horniny můžete ve zdejších vrstvách nalézt?
- Popište, co znamená z geologické terminologii rytmit? Popište způsob jeho vzniku.
- Jaký minimální obsah prachu musí obsahovat prachovec?
- Vysvětlete, odkud se vzala v lomu voda?
Terénní průzkum:
- Jaký je sklon vrstev na skále nad hladinou zatopeného lomu vlevo?
- Jak vysoko byla hladina vody v lomu v době vaší návštěvy? (Běžná-maximální úroveň hladiny vody je na skále snadno viditelná)
- Odhadněte výšku lomové stěny Helišovy skály
- K logu přiložte fotografii vaši, nebo vaší GPS s lomem.
Odpovědi zasílejte přes centrum zpráv na můj profil. Logujte rovnou, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud zasíláte odpovědi i za někoho jiného, uveďte to přímo do logu. Stejně tak uveďte do logu pokud zasílám odpovědi někdo za vás. Předejdete tím případným nedorozuměním při uznávání logu. Díky :)