Koněpruská Kobyla EarthCache

Představte si, že se nacházíte na dně teplého a mělkého, sluncem prozářeného moře. Před vámi je podmořský útes kypící životem, všude žijí stovky druhů organismů: koráli, trilobiti, hlavonožci, předkové ryb. Tak to na tomto místě vypadalo asi před 400 miliony let, kdy se zdejší území nacházelo pod mořskou hladinou nedaleko rovníku.

Nacházíte se na trase naučné stezky v přírodní rezervaci Kobyla (68ha), v lomu s názorně odkrytou podélnou tektonickou poruchou - očkovským přesmykem. Slivenecké vápence společně s útesovými vápenci koněpruskými vytvořily během variského vrásnění pevný, nesnadno vrásnitelný celek, na který byly od severu v podobě překocené vrásy přesunuty starší vápence lochkovského souvrství a dokonce i silurské vápence požárského souvrství. Toto nasunutí proběhlo podél význačné směrné poruchy - očkovského přesmyku. Celková délka posunu se odhaduje na 1 km. Násunová plocha této význačné tektonické struktury je názorně odkryta v horní části lomové stěny.

Těžbou v lomu byly odkryty i četné krasové jevy. Jeskyně Zlomená sluj má své horní patro vyvinuté podle násunové plochy očkovského přesmyku. Další jeskyně jsou důležité z hlediska čtvrtohorní geologie. V jeskyni Chlupáčova sluj byly učiněny významné nálezy kostí savců z poslední doby meziledové (jeskynní lev, hyena, medvěd, stepní kůň, dva druhy nosorožců). Nalezené kamenné nástroje a kosti lovné zvěře ze starší doby kamenné patří mezi nejstarší stopy po člověku na území Českého krasu, tehdy zde žil člověk neandrtálský. Později (před 40 - 10 tísíci lety) se zde už objevil člověk současného typu, jehož nejstarší formu představuje nález ostatků ženy v jeskyních na Zlatém koni. Poslední roky svého života věnoval výzkumu sedimentů Chlupáčovy sluje krasový badatel Jaroslav Petrbok. Někteří autoři uvádějí další jeskyni tzv. Vestibul, jde však o pokračování Chlupáčovy sluje, která byla z velké části zničena lomem a dnes z ní nalezneme zbytky.

Opuštěné lomy poskytují útočiště mnohým vzácnějším rostlinám a živočichům. Na sešlapávaném dně lomu na Kobyle se na vlhčích místech vyskytuje ohrožená pampeliška bavorská, která jinde v Českém krasu neroste. Její výskyt na tomto místě je umožněn tím, že na dně lomu není hlubší vrstva půdy a proto dno nezarůstá - což podporují i návštěvníci této lokality sešlapáváním porostu. Na konci léta zde rozkvétá hořeček brvitý, kterému vyhovují první stadia zarůstání opuštěných lomů. Ve slatinném mokřadu najdeme hadilku obecnou, jeřáb krasový v okrajích lesa, koniklec a chrpu v suchých trávnících, lomikámen trojprstý ve skalních stěnách. Zarůstající lomové stěny s četnými skalními stupni jsou vhodným hnízdištěm pro dravce poštolku obecnou, dále zde pravidelně hnízdí Výr velký a skřivan lesní. Zlomená sluj se na zimu stává domovem pro pět druhů netopýrů. Mezi chráněné živočichy patří slepýš křehký, užovka hladká, čolek, skokan štíhlý nebo plch velký.

.............

Není téměř jeskyně v Českém krasu, kde by se nedaly zjistit známky výzkumného úsilí nestora českých badatelů a jeskyňářů, Jaroslava Petrboka. Na stěně jeskyně Koda vidíme dosud čitelné červené číslice, označující úseky, podle nichž Petrbok kopal a objevoval. Vyvážky před jeskyněmi Nad Kačákem, Na průchodě a jinde, zasuté a zarůstající sondy to vše jsou stopy po práci legendárního Dědka, pověstné a typické postavy, která krášlila Český kras po řadu desetiletí, až do roku 1960, kdy Petrbok navždy opustil své poslední pracoviště zde v lomu na Kobyle. Prokopal a prozkoumal desítky jeskyní, převisů i otevřených tábořišť. Objevil kostěnou píšťalku v jeskyni Nad Kačákem, kterou označil za "nejstarší hudební nástroj v Čechách", magdalénienskou rytinu na břidlicové destičce na tábořišti nad Krápníkovou jeskyní na Šanově koutě, nástroje pravěkých lidí a kosti jejich zvířecích součastníků na mnoha jeskynních a povrchových lokalitách. Byl také jeden z prvních, kdo vstoupil v roce 1950 do právě objeveného systému jeskyní na Zlatém koni, kde nalezl a shromáždil - díky své spolupráci s dělníky lomu - řadu cenných paleontologických a archeologických nálezů.

.............

Abyste mohli zalogovat tuto keš, je třeba navštívit Kobylu a zjistit potřebné údaje. Své odpovědi prosím, zasílejte ihned po zalogování "found" přes můj profil: MAIL. Při nedodržení této podmínky bude log v souladu s pravidly smazán. Když uděláte chybu, ozvu se a poladíme to. Děkuji, přeji fajn procházku!

1) Očkovský přesmyk je odkryt v jižní nebo severní straně lomu?
2) Nacházíte se v místě, kde je největší mocnost vrstvy přesmyku (horní část lomové stěny) - odhadněte mocnost vrstvy v metrech.
3) Jakou barvu má přesmyk a jakou slivenecký vápenec pod ním?
4) Popište vlastními slovy jak vznikl Očkovský přesmyk.
5) Která z krasových jeskyní má největší vstupní otvor? - viz.waypointy (Zlomená sluj nebo jeskyně Chlupáčova sluj).
6) Jmenujte 2 zkameněliny ramenonožce známé z těchto vápenců (infotabule).
7) Vyfotografujte se v lomu - dobrovolné, autora potěší (PROSÍM NE SPOILERY).