Deutscheruv hostinec Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Deutscherův hostinec
Deutscherův hostinec na křižovatce ulic Josefská a Ostravská
Ke konci 80.let 19.století stávalo v Místku spousta hospod, hospůdek či restaurací, snad zajisté více nežli dnes.
Čím však je zajímavější právě hostinec Moritze Deutschera, který stával na rohu Ostravské a Josefské ulice?
Jak již to bývá, nejlepší nápady se rodí v hospodě, stejně jako tyto příklady z hostince Moritze Deutschera uvedené v kronikách či dobovým tisku:
Dne 7. března 1885 se sešla Ustavující valná hromada v místnosti Občanské besedy v Deutscherově hotelu na Ostravské ulici a vzniklo tu „Družstvo pro vystavění Národního domu v Místku“.
Do čela účastníci zvolili Vincence Procházku, který zakoupil stavební parcelu na ulici Palackého čp. 134 a vypracoval ideový návrh. Projekt vytvořili stavitel Antonín Staněk z Valašského Meziříčí a stavitel Srna z Ostravy. Architekt Vratislav Pasovský z Prahy jim napsal posudek a již 12. května 1896 se začalo stavět v režii družstva. Kolaudace Národního domu proběhla 31. října 1896.
12. května 1896 byl položen základní kámen Národního domu. Téhož roku byla postavena jeho přední část.
Stalo se tak na popud Družstva pro stavbu Národního domu. (Kolem roku 1901).
Ustavující valná hromada „Národní záložny místecké“ se konala 25. října roku 1886 v hostinci Moritze Deutschera. Šlo o ryze českou záložnu. Členy nebyli továrníci ani úředníci státních úřadů. Ve vedení stáli dr. Jan Peter, Vincenc Procházka a Felix Šubrt.
Záložna podporovala řadu stavebních aktivit, společně s maticí místeckou se podílela na stavbě národního domu, značně přispívala na místecké chudé, vedla několik fondů na podporu sirotků, zchudlých živnostníků a jejich nemajetných vdov.
Národní záložna místecká od architekta Bohumila Hypšmana byla slavnostně otevřena 28. října 1928.
Počátky místního oddílu Sokola se datují do roku 1887. Cvičení zprvu probíhala v Deutscherově hostinci, pak v tělocvičně gymnázia. Na počátku dvacátých let se pro narůstající počet členů přemýšlelo o vytvoření sokolského hřiště. Založilo se „Družstvo pro zřízení tělocvičny pro tělovýchovnou jednotu Sokol“ a od roku 1922 probíhala jednání o stavbě tělocvičny a také výčepního pavilonu.
Prvotní návrh dřevěného pavilonku ve stylu slovácké chalupy pocházel od Jaro Čermáka. Stavba se pro nedostatek financí odkládala až do roku 1931, kdy Jan Klema navrhl pavilon v intencích regionalismu. Sokolská restaurace na okraji Smetanových sadů se otevřela veřejnosti 1932.
Dobové foto po dokončení stavby Sokolíku 1932
Veřejnosti se ochotníci poprvé představili 7. dubna 1890 na nově vybudovaném jevišti v hostinci U Deutscherů na Ostravské ulici (dnes již zbourán). O tomto představení se dochovaly podrobné zprávy v Opavském týdeníku. Byl to velký svátek, sál byl přeplněn diváky – přišla „všecka vzdělanější společnost z Místku a vážení hosté z okolí“.
Fotka amatérských ochotníků z Frýdku, kolem roku 1920, kdy hráli Psohlavce
Právě tyto významné události se staly v hostinci Moritze Deutschera, který pohltila urbanizace města, stejně jako Josefskou ulici, která se jen lehce napřímila a proměnila se na dnešní Ostravskou ulici (takto se dříve nazývala dnešní ulice J.V.Sládka).
Pohled na Deutscheruv hostinec z Josefské ulice během započaté urbanizace Frýdku-Místku
Additional Hints
(Decrypt)
an xenovpv xenovpr