Keš je velikosti menší svačinové krabičky a je z průhledného plastu. Obsahuje logbook, tužku a pár drobných předmětů. --- Soutok Teplé Vltavy a Řasnice - "bajka o Řasnici" --- Vltava (německy Moldau) je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Své jméno "Vltava" řeka dostala zřejmě od starých Germánů, kteří ji nazývali Vilt ahva - divoká voda. Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou větev, pramení na východním svahu Černé hory (1 315 m) na Šumavě ve výšce 1 172 m n. m. Její pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Nad obcí Borová Lada (890 metrů nad mořem) přibírá říčka levostranný přítok Vydřího potoka přitékající z levé strany od Nových Hutí. Z pravé strany, od Knížecích Plání se vlévá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Teplá Vltava dále protéká přes Polku a Horní Vltavicí, aby u Lenory v nadm. výšce 756 metrů nad mořem získala vody z povodí Řasnice. Říčka Řasnice, zvaná také podle častých nárostů zelených travnatých řas Řásná či Travnatá Vltava, pramení na jihozápadním úbočí Ždárecké hory (1064 m n. m.) v nadm. výšce něco málo nad 1 000 m. Vedlejší pramen Řasnice vyvěrá nedaleko Bavorské obce Mitterfirmiansreut ve výšce 1055 m n. m. a obě větve se stékají na našem území pod bývalými Světlými Horami. Řasnice nejprve protéká zapomenutými mělkým údolím Kotliny Valné a hlubším údolím pod Skalnatým hřbetem (1072 m n. m.) směrem k východu. Ještě než doteče k civilizaci, stačí pobrat pravostranné přítoky Hraničního a Mechového potoka, po otočení toku od hranic s Bavorskem směrem k severu pak i Splavského potoka. Už v údolí Přírodní památky Splavského rašeliniště, kde kdysi býval jeden z nejstarších a nejvýše položených rybníků v Čechách a Splavský mlýn, přibírá z levé strany říčku Častá, která přitéká od Strážného a je známa především svým Žďárským jezírkem v horní části toku. Řasnice se znovu stočí k východu a protéká známou osadou s výskytem velmi nízkých teplot jménem Hliniště. Odtud vodní tok nabírá zajímavého spádu, což bylo v minulosti před vznikem Národního parku kvitováno především vodáky. Pod Řasnickým mlýnem přibírá pravostranný přítok Radvanovického potoka a odtud teče už klidná voda meandry nivy Řasnice až k Lenoře po soutok s Teplou Vltavou.