Keš je zastrčená v starém pařezu. Maskujte ji tak, aby další hledači nemuseli pařez příliš rozhrabávat - tedy např odlišným kouskem mechu nebo dřívkem. Parkem chodí hodně lidí, proto opatrný odlov!
----------------------------------------------------------------------------------------
Keš je věnována rybím přechodům na řece Blanici. Přímo ve Vlašimi je jich hned několik, nejbližší jsou u Znosimské brány a u Kamenného mostu. Na vodních tocích jsou umístěny rybníky, jezy, přehrady a další vodní stavby. Rozdíl hladin nad a pod stavbou může být metr, několik metrů, u přehrad i desítky metrů. To je pro ryby nepřekonatelnou překážkou.
Pstruh se žene potokem,
má monokl pod okem,
tam kde byla peřej kdes,
postavili mu tam jez.
smutně rejdí pod betonem
uleví si v nadávce (nebylo to na mapce)
tudy ryby neproplujem
chceme přechod pro plavce.
Mají příčné překážky nějaké negativní dopady na přírodu?
Příčné překážky brání rybám v přirozené migraci, ryby jsou schopné při pohybu vodním tokem překonat překážky pouze do určité výšky – např. jako u přirozených kamenitých peřejí. Hráz o výšce několika metrů nepřeskočí. Jezy tak rozdělí řeku na úseky, mezi kterými se ryby nemohou pohybovat.
Proč rybám nestačí jen část vodního toku?
Je pravda, že většinu svého života se ryby zdržují v určitém úseku řeky, který nejlépe vyhovuje jejich životním nárokům. V době rozmnožování však některé druhy migrují na dlouhé vzdálenosti, např. pstruzi nebo lososi. Volná průchodnost korytem je také důležitá pro to, aby se ryby mohly přesouvat za potravou anebo při změně klimatických či místních podmínek. Příčné překážky v toku tak negativně ovlivňují celé populace ryb – losos u nás díky neprůchodnosti řek vymizel.
Co se s tím dá dělat?
U vodních staveb se budují rybí přechody . Zde na Blanici je použitý obtočný přechod, kdy je v bočním břehy vybudováno obtočné kamenité koryto, kterým se pozvolně překonává rozdíl hladin. Existují i jiné typy rybích přechodů umístěné přímo v hrázi nebo jezu – balvanitá rampa nebo štěrbinový přechod.
Slouží rybí přechod jen rybám?
Rybí přechod slouží také dalším vodním živočichům, jako třeba rakům anebo mlžům. Raná vývojová stadia škeblí totiž parazitují na rybách, které jim tak svým pohybem v řece pomáhají v šíření .
Transfer vodních mlžů předcházející stavbě rybího přechodu. (foto archiv ČSOP Vlašim)
Kdo rybí přechody staví, kdo je platí?
Rybími přechody by bylo vhodné zprůchodnit všechny toky, nicméně rybí přechody jsou finančně náročné, cena se pohybuje v desetitisících až statisících korun. Rybí přechody se tedy prioritně budují na významných tocích pro migraci ryb (např. Vltava, Sázava). Jejich budování je obvykle spolufinancováno ze zdrojů Evropské unie (Operační program životní prostředí) nebo státu. Zadavatelem je obvykle vlastník vodního díla, např. Povodí Vltavy, může to být i soukromý vlastník rybníka. Ten pak rybí přechod i spravuje, kontroluje a čistí.
Jak se kačer může zapojit?
Při opravách vodních děl se většinou vodní plocha vypouští. Tehdy je třeba projít břehy vodní nádrže a zachránit před vyschnutím vodní mlže (škeble) nebo raky. Tato opatření realizují záchranné stanice, které rády uvítají dobrovolníky. Záchrana tisíců škeblí z bahnitého substrátu je fyzicky náročná a času bývá obvykle málo. Pracovníci stanice se s vámi rádi domluví na vhodné formě příležitostné spolupráce.