Třebenické muzeum vzniklo z iniciativy místního lékaře a českého vlasteneckého buditele Dr. Václava Paříka v roce 1872. V té době – kromě Prahy, Brna a Opavy – existovala muzea již jen v dalších šesti českých městech, podstatně větších, než jsou Třebenice. K dalšímu rozšíření Sbírky starožitností Besedy třebenické (jak se nazýval soubor exponátů původního Musea starožitnického a geologického v Třebenicích) o zajímavé přírodniny z okolí Třebenic přispěl místní učitel Karel Křenek. Po smrti MUDr. Václava Paříka v roce 1901 byly sbírky složeny do beden a umístěny v nevhodném prostředí místní staré školy. Představitelé z okolních českých okresů – slánského, roudnického a libochovického – však pomohli Třebenickým zajistit finanční prostředky na zakoupení někdejšího Paříkova domu (č. p. 82), v němž pak bylo 6. dubna 1913 otevřeno Paříkovo muzeum. Po skončení druhé světové války v roce 1945 byly sbírky přemístěny do budovy bývalé německé měšťanské školy (Třebenice č. p. 139) a muzeum zde bylo opět slavnostně otevřeno 28. října 1946. V roce 1958 po delimitacích byly třebenické sbírky přemístěny do Okresního vlastivědného muzea v Litoměřicích (pozdější Oblastní muzeum v Litoměřicích). Třebeničtí se však nechtěli svého muzea vzdát. Upravili pro jeho potřeby objekt někdejšího německého luteránského kostela a v roce 1959 zde otevřeli nové Muzeum českého granátu. Největším magnetem Muzea českého granátu jsou vitríny, umístěné v centru výstavního sálu, v nichž jsou prezentovány nejen početné ukázky historických granátových šperků z 18. a 19. století, ale i výrobky z novodobé produkce Družstva umělecké výroby Granát v Turnově. Ve vitrínách po levé straně jsou vystaveny různé doplňky a ozdoby historické dámské garderoby, jako jsou jehlice do klobouků, hřebeny a spony do vlasů či ozdobné šňůry, posité granáty, na pravé straně pak pánské doplňky, včetně pánských náhrdelníků. Dokonce zde lze spatřit granáty zdobenou dýmku nebo čistítko nehtů. V roce 2013 byly výstavní prostory Muzea českého granátu rozšířeny o stálou expozici, nazvanou České středohoří – země hradů.
Luteránský kostel
Budova muzea je původní německý luteránský kostel, postavený roku 1902 a vysvěcený roku 1909. Byl vybudován místními Němci pod vedením Dr. Titty za přispění nadace Gustava Adolfa z Německa. MUDr. Titta byl velkým protivníkem MUDr. Paříka, představitele českých obyvatel Třebenic. Kostel je smíšenou stavbou s prvky několika stavebních slohů secesního vyznění. Podle plánů architekta A.H. Groha kostel postavil stavitel Grus z Lovosic. Kostel byl osazen původně třemi zvony, v době 1. světové války zrekvírovanými. Po r. 1918 kostel za úplatu využívala i církev českobratrská. V roce 1923 byl do výklenku zdi umístěn popel Dr. W. Titty, později, roku 1959 při přeměně kostela na muzeum, byla urna přenesena na dnes neznámé místo.
Český granát
Granáty jsou početná skupina minerálů, patřící mezi křemičitany. Patří mezi poměrně rozšířené minerály po celém světě. Podle svých nalezišť dostávají jména: arizonský rubín, kapský rubín, avšak nejkrásnější ze všech je český granát z Českého středohoří. Jeho červené zbarvení je způsobeno příměsí chromu. Krystalizuje v kubické soustavě, je nedokonale štěpný. Odolává zvětrávání, a tak se vyskytuje v náplavech. Z mineralogického hlediska se jedná o křemičitan hořečnato-hlinitý a jeho chemický vzorec je Mg3Al2[SiO4]3 (křemičitan hořečnato-hlinitý).
Podmínky pro zalogování této EarthCache
K zalogování této EarthCache je nutné odpovědět na několik jednoduchých otázek, což je jediná podmínka pro zalogování. Všechny odpovědi naleznete v muzeu. Upozorňuji, že logy bez zaslaných informací a bez přiložené povinné fotografie jsou neplatné a jsem nucen je mazat. Odpovědi prosím zasílejte přes centrum zpráv, případně přes profil. Děkuji a přeji hezkou návštěvu muzea.
1. Jak se správně jedním slovem nazývají české granáty?
2. Popište vlastními slovy, jakou podobu má český granát.
3. Jmenujte naleziště českých granátů v blízkém okolí Třebenic.
4. V jedné z vitrín v expozici můžeme najít šperky jedné významné osobnosti spjaté s tímto krajem. Napište mi jméno této osobnosti.
5. Vlevo při pohledu od brány směrem ke kostelu se na pozemku muzea nachází malé pískoviště s navezeným granátovým pískem. Buďte trpěliví a pokuste se najít český granát a jeho fotku mi pak pošlete či přiložte k logu. (Věřte, že českých granátů je zde dost, jelikož písek se každoročně obměňuje. Takže se nebojte, že byste nenašli, protože „kdo hledá, najde“.)
6. Přiložte foto Vás či osobního předmětu s nickem kdekoliv v areálu muzea.