Muroňka - zaniklá osada
Muroňka dostala název podle bratří Muroňů ze Skalice, kteří se tu usídlili někdy v osmnáctém století. Na místě kolib, které jim původně sloužily jen na léto při pastvě jejich zvířat, si časem postavili dvě chalupy. Později majetek jejich potomků přešel do vlastnictví těšínského panství. Většinou se to stávalo tak, že se obyvatelé zadlužili, často pro alkohol. Lesní správa na tuto situaci čekala a využila ji. Snahou lesní správy od poloviny devatenáctého století bylo zvětšovat a zaokrouhlovat starohamerský lesní revír. Zadlužené usedlosti nadlesní vykupovali, často přepláceli. Na získané pasinky vysazovali stromky a zbavovali tak horský lid možnosti chovat dobytek, jediný zdroj jejich obživy. Po zalesnění pasinků je okolní pozemky už neuživily a tak byli závislí na práci v lese.
Panská lesní správa do domků zde na Muroňce později umístila rodiny lesních dělníků. Ve dvou chalupách žilo pět rodin, celkem 21 lidí. Všichni mužští obyvatelé pracovali od mládí, od čtrnácti let, v lese. Studna přímo u chalup nebyla, voda se musela donášet. Krátce po válce, v roce 1946, všichni osadu opustili a odešli za lepším životem do pohraničí.
V padesátých letech byla větší část Muroňky zalesněna a zchátralé domy strženy. Z původní třináctihektarové osady s více než dvaceti obyvateli zůstala dnes jen tříhektarová pastvina. Některé další osady byly zalesněny úplně a jako památka na ně zůstalo jen místní pojmenování. (Zdroj: Naučná stezka Gruň-Bílý Kříž)
Keška je určena pro milovníky procházek a pěkných výhledů. Doporučuji pohodou trasu z Visalají po modré turistické značce, přes Bílý Kříž, poté se vydat po zelené na Gruň. U kešky je posed, odkud je krásný výhled, jen buďte opatrní při výstupu na posed, žebřík je dost prudký. Ideální místečko na svačinku a odlov. Vede zde i cyklotrasa.
Keš není na posedu ani na stromě!
V keši je tužka i strouhátko, které prosím neodnášejte, ať si každý může případně tužku ostrouhat :)