Hroznetinske vyhledy Multi-Cache

Fyzicky náročná multikeš, která Vám poskytne nádherné výhledy

POZOR!!!
20.9.2015 finálka přemístěna, změněn výpočet souřadnic i hint

      Městečko Hroznětín   se nachází v okrese Karlovy Vary v podhůří Krušných hor. Nejstarší zmínka o Hroznětíně pochází z poloviny 13. století. Hroznětín byl povýšen na město asi kolem roku 1333 Janem Lucemburským. V moderní době byla obec Hroznětín opět stanovena městem na základě dekretu Poslanecké sněmovny v roce 2007. V současné době má město Hroznětín s přilehlými osadami Bystřice, Ruprechtov, Odeř a Velký Rybník 1 865 obyvatel.

     Z pamětihodností Hroznětína lze vyjmenovat zejména:
- kostel svatého Petra a Pavla, státem chráněná památka 2. stupně



  původně románská stavba   z 13.stol. byla r. 1678 přesta-   věna a v letech 1732 - 34   barokně přestavěna. Nynější   podoba z r. 1873.





- sousoší Panny Marie, svaté Alžběty a svatého Maxmiliána z r. 1724
- sousoší svatého Jana Nepomuckého, svatého Floriána a svatého Šebestiána z r. 1724
- Židovský hřbitov, zhruba 1 km severozápadně od města. Hřbitov existoval pravděpodobně již v 15. století, odkdy je v Hroznětíně doloženo židovské osídlení, založeno gheto a synagoga. Na ploše 0,44 ha hřbitova dochováno kolem 300 náhrobků, nejstarší z let 1684 a 1690.

     Jen něco přes 1 kilometr od náměstí v Hroznětíně jsou vzdáleny divoké skály na úbočí Krušných hor. Z těchto skal jsou nádherné výhledy do kotliny mezi Hroznětínem a Ostrovem. Skály jsou téměř neznámé, málo navštěvované a také ani vlastně nemají jméno.

     Spisovatel Zdeněk Šmíd ve své knize Strašidla a krásné pany v povídce „O nočním děsu“ o skalách píše:

      Flašnerské skály se nacházejí na úpatí krušnohorského svahu, východně od Hroznětína. Právě ony se zblízka podobají obří tvrzi; na jejich vrchol vede jediná cesta, úzké stupně vytesané neznámým obětavcem do žuly. S nejvyšší plošiny naskýtá se pak vpravdě letecký pohled na pánev kolem Bystřice, na Ostrov nad Ohří, na Doupovské hory a karlovarské pahorky. Nikde jinde než v tomto kraji hýřícím přírodními efekty by se nemohlo stát, aby tak velkolepý skalní útvar byl nejen téměř neznámý, ale aby dokonce neměl jméno. Pojmenování Flašnerských skal - Flaschnerfelsen - se vykytuje pouze v krušnohorských pověstech. Není ani jisté, zda hojní aktéři tamních pověstí, sedláci zvaní Flaschnerbaueři, získali své přízvisko díky blízkým skalám, nebo zda naopak nezískali Flašnerské skály svůj název díky blízkému statku jakýchsi Flaschnerů.

       V každém případě Flaschnerbaueři měli se skalami plno starostí; většina z nich souvisela s výskytem bílé paní.

       Například jeden z Flaschnerbauerů nalezl pod skalami mrtvého muže svírajícího v dlaních stříbrné mince tak pevně, že jej s nimi museli pochovat. Dle pověsti byl mrtvý muž chamtivcem, který původně nesl kolem skal pytel uhlí. Bílá paní mu navrhla výměnu pytle uhlí za pytel zlata, s kterýmžto výhodným obchodem muž souhlasil. Ve skalní sluji obdržel zlato, ale zatímco si bílá paní někam odskočila, počal cpát chamtivec do pytle ještě mince z hromady stříbra, která mu už nepatřila. V tu chvíli se ze stříbrné hromady vynořilo množství rukou, uchopily nenasytu za hrdlo, stáhly jej do hromady a zbytek už víme.

      Mnohé příběhy zažívali s bílou paní i pasáčkové Flaschnerbauerů. Jednomu se poštěstilo: dostal hroudu zlata a šel domů. Bílá paní však neměla dobrý přehled o tom, komu co rozdala. Když pasáček odcházel ze selské služby, vyměnila mu selka hroudu za menší finanční obnos, s čímž nevzdělaný pasáček souhlasil. Téže půlnoci však hrouda poskočila a vyletěla zavřeným oknem zpátky do skal.

      Dospělejší pasáčkové to přirozeně měli složitější; bílá paní neměl důvodu, aby právě jim rozdávala zlato pro nic za nic. Jeden z nich nalezl cestou ke skalám květinu, kterou si rozmařile zastrčil za klobouk. Snad to bílá paní považovala za smluvené znamení - zavedla jej skalní škvírou do krásných zahrad, pak do krásného zámku, kde se jinoch krásně najedl a samozřejmě krásně vyspal. Ráno chvátal honem domů, ačkoliv jej bílá paní v pláči několikrát prosila, aby tam nezanechával to nejlepší. Jinoch v okolí nic nejlepšího neviděl a až u vesnice si vzpomněl, že mu někde v zámku upadla květina, kterou měl za kloboukem. Později všude vyprávěl, že kdyby tam býval nezapomněl tu zatracenou kytku, byla by mu bílá paní bývala dala neuvěřitelné bohatství. Byl to hmotařsky založený pastevec. Tvůrce pověsti viděl dále: jistě chtěl naznačit, že bílá paní nezaplakala nad ztracenou kytkou, ale nad vlastní láskou, tím nejlepším, co mohla dát, a co hloupý jinoch bez výčitky zanechal v opuštěném a studeném skalním světě.

      O houževnatosti bílé paní svědčí to, že se pokusů s láskou a květinou nevzdala po první prohře; přesně táž příhoda se údajně odehrála ve skalách Vlčince.

      Bilá paní, bloudící ve skalních blocích za statkem Flaschnerbauerů, tedy vzbuzovala nejen bázeň, ale i soucit. Nebylo divu, jako každá bílá paní žadonila o své vysvobození. A lidé, kteří ji vysvobodit mohli, měli sice dobrou vůli, ale i jiné typické lidské vlastnosti pro které se vysvobozování vždycky nějak zhatilo a odložilo nejméně o sto let.

     Tato multikeš Vás z hroznětínského náměstí přivede do Flašnerských skal a ukáže Vám čtyři nejhezčí výhledy. Cesta skalami vzhůru má celkové převýšení 130m, proto délka cca 2km z výchozího bodu k finálce nehraje podstatnou roli. Na vyhlídkách dbejte zvýšené opatrnosti, k okraji skal raději nechoďte. Bezpečnou cestu na první tři vyhlídky kdosi označil značkami červenou barvou, využijte toho. Při plnění úkolů a vyzvedávání keší nemusíte nikde chodit do nebezpečných míst!

     Výstup na výhledy ani výstup vzhůru není vhodný pro malé děti, na ty větší budete muset dát velký pozor, zejména na vyhlídkách!

      V rámci odlovu této multikeše můžete odlovit i kešky GC2H2HJ FLAŠNERSKÉ SKÁLY a GC6R5CH FLASCHNEROVA KAPLIČKA.

    KRUŠNOHORSKÉ NÁMĚSTÍ V HROZNĚTÍNĚ

     Začínáme na náměstí v Hroznětíně, na základních souřadnicích je i parkoviště před městským úřadem, zde můžete ponechat svůj automobil. Můžete však autem pokračovat směrem ke 2. stage po zelené turistické značce, zaparkovat můžete třeba u hřbitova či u zahrádek na půli cesty.

    Na náměstí je také kostel Petra a Pavla. Na věži nad hodinami je řada oken kolem dokola věže, jejich počet = A.

    U kostela je památník svobodného českého pohraničí. K jakému jeho výročí byl památník odhalen = B.

    U kostela přes ulici je sousoší sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Maxmiliána. Svatý Jan Nepomucký má nad hlavou svatozář. Počet hvězd svatozáře = C.

    VYHLÍDKA S KŘÍŽEM

     První vyhlídka, vyhlídka s křížem. Výstup po schodech vytesaných do skály, cestička začíná na souřadnicích N 50° 19.200´ E 012° 52.909´, cestu na vyhlídky neznámý dobrodinec označil značkami červenou barvou. Cesta po schodech je jediná cesta na vyhlídku!
Na betonové základně kříže je letopočet, jehož poslední číslice = D. POZOR NA HLAVU!

    Sestup z vyhlídky na skále je stejnou cestou, teprve pak jděte za šipkou na 3. stage přímo nahoru.
    Cestou vzhůru nezapomeňte odbočit na druhou vyhlídku, která je na souřadnicích N 50° 19.205´ E 012° 52.737´ opět nejbezpečněji po červených značkách. Vyhlídku budete mít po levé ruce, uvidíte ji při výstupu.

    U TŘETÍ VYHLÍDKY

    Na souřadnicích stage hledejte mikrokešku (malá lahvička z umělé hmoty od prášků, obsahu 1dcl), ve které zjistíte neznámou E.

    Poblíž kešky je i třetí vyhlídka (N 50° 19.207´ E 012° 52.709´), pokochejte se krásným rozhledem, ale opět POZOR!, je kam padat.

    FINÁLNÍ KEŠ, POKLAD

    Souřadnice finální keše, která je poblíž čtvrté vyhlídky, vypočítejte podle vzorečku:

        N 50° [A-2xB-C] [A+B] , [E-D] [E-B] [E]´
        E 012° [C+D] [2xB-D] , [C+E-B] [A-3xB+D] [C-B]´

Ciferný součet všech číslic souřadnic finálky je 45. K finálce ne přímo za šipkou, ale velkým obloukem (vystoupáte do výšky více jak 600mnm). Finálka je kulatá lock@lock, obsahu necelý litr.

    Až se dostatečně vynadíváte, zpáteční cesta dolů může být totožná s cestou výstupu anebo odvážní mohou pokračovat po vrstevnici na západ a sestupit později, ale sestup je opravdu velmi strmý. Proto opatrně, prosím! Je také možné vystoupat až na cestu, která vede kolem vrchu Rozhled (706m) a následně sejít po cestách do Merklína, či pokračovat do Oldříše a dále vzhůru do Krušných hor.

Děkuji a příjemný lov!

    Kontrola majitele